Nemůžu uvěřit že už tu nejsi, cítím se jako by jsme se znali věčnost, dal jsi za mě život i když jsem ti stokrát říkala, že tu nechci být, věděl jsi to tak proč jsi to udělal?
Teď tu sedím na stromě u slunečnicovýho pole, pamatuješ? Chodili jsme tu pořád, věděl jsi jak mi udělat radost. Nosil jsi mi vždy 27 slunečnic a já nikdy nechápala proč.
Vždy jsi říkal že tu brzo nebudeš, ale slíbil jsi mi navždy, doufala jsem že to tak bude. Já vím, bylo to na tebe moc a měl jsi svoje večery kdy jsem kvůli tobě nespala. Nedávala jsem ti to za vinu, měl jsi to těžké.
Byla jsem ráda že jsem tě z toho svinstva dostala, zažili jsme toho spolu tolik. Vždy jsi říkaval že ti nic není, že te nic netrápí a že jsi v pořádku. Přitom ses mi ale vždy svěřil, protože jsem věděla že mi lžeš.
Slibuju že se tam brzo potkáme, miluju tě.
