All the young dudes - cz překlad

60: Čtvrtý ročník - Říjen

Když se Lilyiny polibky pořád neblížily, James trval na tom, aby sázku prodloužili do konce roku. Sirius řekl, že v tom případě zdvojnásobí počet galeonů, z čehož Peter zbělal. Remus znovu s celou věcí nesouhlasil, a nezúčastnil se.

Měl lepší věci na práci - a nechtěl přijít o peníze. Ostatní by se k Vánocům museli spokojit s čokoládovou žábou. Remus věděl, že musí šetřit každý svrček do té doby, že mu nebude sedmnáct, aby mohl začít svojí misi s hledáním Greybacka.

Jeho vyšetřování bylo zatím marné. Sehnal si tolik starých vydání Denního Věštce, kolik jen mohl. V některých novějších byly zmínky o vlkodlacích - ale byly v nich sotva nějaké detaily. Nakonec byl Remus nucen se smířit s tím, že nikdo toho moc nevěděl. Bylo těžké najít vlkodlaka, hlavně když byl většinu času obyčejný čaroděj.

Zeptat se Feroxe mu přišlo jako nejvíce rozumné řešení. Učitel péče o magická stvoření tvrdil, že toho věděl víc, než Remusovi minulé pololetí prozradil - ale Remus se ho nezeptal. Potřeboval se uklidnit, než se vrátí, a musel otázky pokládat tak, aby Ferox nic nepodezříval.

Říjen začal i skončil úplňkem, to Remusovi nepřišlo fér, hlavně když věděl, že přijde o Halloweenskou hostinu. Počasí bylo pořád nezvykle teplé a Pobertové trávili většinu času tím, že si užívali modré nebe, byli obklopeni tou nejkrásnější podzimovou zlatou a červenou.

O víkendech se usazoval u famfrpálového hřiště s knihami, pergamenem a brkem, dělal si domácí úkoly nebo četl, občas sledoval Jamesovo cvičení, nebo povzbuzoval chudáka Petera, který občas skončil jako náhradní brankář. Někdy s nimi cvičila i Marlene a přišly se podívat Lily a Mary.

Sirius nedokázal sedět v klidu. Buď se snažil soustředit na domácí úkoly, naskočil na koště aby mohl závodit s Jamesem, nebo probíral taktiku, kterou by Nebelvírský tým mohl použít ve svém prvním listopadovém zápase.

,,Musíme tenhle rok rozdrtit Zmijozely." Mumlal pořád. ,,Ukážeme jim."

Zmijozel minulý rok vyhrál pohár, a pro Nebelvíry to bylo bolestivé - hlavně pro Siriuse, protože Narcissa i Regulus byli ve vítězném týmu. Tento rok to byl jen Regulus, který svou starší sestřenici nahradil v roli chytače. To Remus věděl od Jamese: Sirius nic nezmínil.

,,Musíš se na koštěti víc naklonit, když zatáčíš." Říkal Sirius Marlene, která se právě posadila, aby si odpočinula. V obličeji byla rudá, vlasy ji trčely na všechny strany a neměla náladu na Siriusovy rady.

,,Zasáhnu potlouk devětkrát z deseti." Oddechovala. ,,Desetkrát, ve svých nejlepších hrách. To nedokáže ani Mulciber."

,,Nesoustřeď se na svého soupeře." Napomenul ji Sirius. ,,Máš jenom sama sebe."

,,Hele, Blacku, jestli si myslíš, že to zvládneš lépe, v úterý se můžeš zkusit přihlásit do týmu."

,,Ne." Mávl rukou a podíval se pryč. ,,Porazila jsi mě."

,,Dva roky zpátky."

Neodpověděl, a Marlene jen pokrčila rameny, potom vyskočila zpět na nohy a vydala se na famfrpálové hřiště, kde na ni volal James.

Remus, který nechtěl zasahovat, si celou dobu četl. Pohlédl na Siriuse, který se opíral o zábradlí, rukou si podepíral bradu a sledoval trénink. Peter přijatelně chytl míč a Siriusovy oči se rozzářily. Remus si zkousl ret, zamyslel se, než tiše řekl,

,,V týmu je místo pro dva odrážeče, víš."

,,Zatraceně, Náměsíčníku." Odpověděl sarkasticky Sirius, nevzhlédl od hřiště. ,,Čtvrtý ročník a ty ses konečně naučil něco o hře."