"Debílci odcházíme tak si pohnete." Křičel jsem klukům do domu. Přespali jsme v domě velkého Jakuba kvůli tomu abychom nemuseli jezdit po celým městě a nahanet nás všechny. Dominik s Tomášem a natalii už sedí v autě jenom čekáme kdy se tak rozhodne udělat i Hasan, Radek, Kamil, taky jejich holky Natalie od Radka a Hanka od Kamila. Byl to nápad od moji Natky. Podle všech to vypadá tak ze Katka která nám děla úklid studia jebe do holek nech se s ni nebaví a nevím co všechno. Nevíme co je na tom pravdy ale vše tomu nasvědčuje. Pak mi ale Naty říkala ze za ni Katka páru krát byla a všechno bylo v pořádku a ze si to urovnali. Tak v ti jen doufám. Všichni se na konec posbírali a my jsme vyrazili v celkem rozumným čase. Což je skvělý nechci tam přijít večer kdy už se nebude nic dat dělat.
- dohodneme sa teraz že Natalie od Radka bude normálne Natalie a Natalie od Kuby bude natka. Aby se nám to nepletlo
"Kluci kde je Nataly?" Zeptal jsem se kluků který seděli v obýváku a hráli psko. "Venku je." Řekl Pepa ale ani se na mě nekouknul. Zmrd. Vyšel jsem ven kde seděla Natka na zemi a koukala na hvězdy. Ze ji není zima. Aaaa je. Klepe se. Po tichu jsem se zasmál a šel k ni. Přehodil jsem přes ni moji mikinu a sednul si vedle ni. "Ahoj miláčku." Zašeptal jsem ji do ucha a přitáhnul si ji k sobě. "Ahoj."usmála se. Nic sem dal neříkal a posadil si ji na sebe. Začal jsem ji dravě líbat. Držel jsem ji za boky a tlačil si na sebe. Ona zapletla ruce do mých vlasů. "Nechci vás rušit ale potřebujeme od Natky pomoc s večeři." Přišla za námi Natalie. "Neeee." Zakňučel jsem. "Neber mi ji." Kouknul jsem na ni. "Jen uděláme jídlo který budeš i ty Jakube jist a pak je celá tvoje." Řekla. "Slibuji ti to Jakube." Překřížila si prsty na náznak slibu. "Tak jo." Postavil jsem se a zvednul na nohy i Natku. Ona mě obejmula a všichni tři jsme se rozešli dnů.
"Ne ne ne! To tam nejde." Začala se smát Natka. "Jo Natko jde to tam." Začala se smát i natalie. "Hej dievcata nejde to tam proste." Ještě víc se začala smát i Hanka. "Holky dokončíte to vy dvě já si svoji holku bohužel beru." Přišel jsem k nim a Chytnul Natku za pas a pritahnul k sobě. "Ne Jakube ještě ne." Otočila se na mě natalie. "Natalie beru si ji proste pryč pak vám ji možná dam." Obejmul sem svoji holku. "Ľudia ja niesom vec." Řekla celkem smutné Natka a odešla na horu. Koukli jsme na sebe a já se v rychlosti rozešel na horu. "Beruško. Mužů dal?" Zaklepal jsem na dveře od pokoje kde bylo slyšet jak brečí. Něco zabručela ale tak či tak jsem tam vešel. Seděla na posteli s kolenami při těle. Přešel jsem k ni a obejmul ji. Stáhnul jsem ji sebou do postele. Hlavu jsem si položil na její bříško. "Víš jednou tady v tomhle bříško bude nás společný potomek který bude krásný po tatínkovi a moudrý po mamince. Když to bude holka bude to krásná princezna a já ji budu chránit před všemi těmi klukama jak jsem býval já. Když to bude kluk bude hrát hokej. Bude to nás skvělý hokejista. Vždy jsem chtěl mít doma malého hokejistu." Hladil jsem ji po bříšku. Když jsem to dopověděl Kouknul jsem na ni. Usmívala se na mě. Já se též usmál a lehnul vedle ji. Teď se pře změnu ona obrátila na mě a lehnula na moji hruď. "Zlato tohle srdce bije jenom pro tebe." Řekl jsem když jsem si všimnul ze poslouchá jak mi bije srdíčko. Nakonec jsme takhle zaspali.
Vzbudil jsem se na hudbu která byla dole zaplá. Kouknul jsem na hodiny. Bylo deset minut do půlnoci. Do prdele. Natalie nejedlá. Mám ji vzbudit? Asi ne. Nají se ráno. Pomalu jsem vstal a šel dolu. Tam oni pařili. Svině. Šel jsem rovnou do kuchyně kdy byla navařena polévka se zeleninou a těstoviny se syrovou omáčkou. Mňam. Hned jsem si vybral misku do který jsem si nabral polévku. Tu jsem vložil do mikrovlnky a zapl ji. Když byla ohřáta tak akorát vybral jsem ji a začal jist. Když jsem snědl tohle dal jsem si i těstoviny. Ty jsem též vložil do mikrovlnky. Když jsem stal a čekal omotali se mi okolo pasu své malinký ručičky. Moje holka Natalka. Otočil jsem se k ni a Chytnul ji za pas. "Co si přeješ zlato?" Zeptal jsem se ji. "Utiekol si mi tak som si po teba prišla."udělala psi očička. "Ne teď se najíme jak já tak i ty. Dáš si polévku se zeleninou nebo těstoviny se syrovou omáčkou?" Usmál jsem se na ni. "Ja si dám polievku." Usmála se i ona. Vybral jsem ji misku do který ji nabral polévku. Pak ji dal do mikrovlnky. Své těstoviny jsem už vybral. Mé těstoviny jsem dal na stůl a počkal kým se ohřeje jídlo i ji. Pak jsme si společně sedli ku stolu a jedli. "Miláčku co tak si po jídle společnou vanu. Nevíš si představit jak si mi za ty čtyři měsíce chyběla." Naklonil jsem se k ni. S plnou pusou a úsměvem na rtech přikývla. "Kdo kam půjde?" Přiběhl k nám mírně podnapilý Dominik. "To ti tak řekneme. Ty drbno." Začli jsme se s Natkou smát. "Prosím? Já ze jsem drbna? Pche ty si říkáš nejlepší kamarád." Tvářil se uražené. "Ano Dominiku. Já si říkám nejlepší kamarád. Jsem k tomu svými nejlepšímu kamarádovi jenom upřímný. Ale ty víš ze tě mám rad." Položil jsem mu ruku na rameno. "Jo vím." Usmál se a obejmul mě. Natkin i můj talíř jsem odnesl do myčky. "Tak my půjdeme." Řekl jsem Dominikovi který horlivě něco říkal natke a ona ho s velkým zájmem poslouchala. "Dobre kubi."chytla mě za ruku a vstala. Odešli jsme od Dominika na horu. Já začal napouštět vanu mezi tým Naty přinesla ručníky a oblečení které si dává když jde spinkat. Voda byla napuštěna, pěna byla v ni. Už jen zbývalo kdy se tam jebneme my dva. Začali jsme se svlíkat. Já vešel prvý. Nat ještě zamkla a sedla si předeme. Obejmul jsem ji okolo pasu a přitisknu víc na moje nahý tělo. Jezdil jsem rukama po tom jejím těle. Paneboze jak já ti holku miluju. Někdo ný si řekl ze za ty čtyři měsíce co byla ve špitálu jsem hledal děvky na šuk. Ne. Já ani jednou nešukal když byla Nat v nemocnici. Ani jsem na to neměl chuť. Chtěl jsem jen aby byla moje princezna v pořádku. Nic jsem si nikdy nepřál víc jako její zdraví.
ČTEŠ
Jakube..proč mi tohle děláš?
Fanfiction"A presne tu sa začalo naše tajne stretávanie, všetci si stále mysleli že sa nenávidíme ale my, my sme vedeli pravdu... ani mi nenapadlo te presne ty! Mi zachrániš toľko krat život lenže sa potom stalo niečo za čo nikto nemôže a ty mi s tým nemôžeš...