Freya

9. Rozhodnutí

Pohled Freyi

Paní učitelka češtiny měla zpoždění. Přišla asi pět minut po zvonění. Vypadala naštvaně a to vypovídalo o jediném, že automaticky zkoušela. Tiše jsem zaúpěla. Všichni jsme se postavili na pozdrav a ona nám rukou pokynula, abychom se posadili a dál se věnovala třídnici.

,,Tak,"spráskla ruce, když už měla všechno napsané, ,,Koho si pak dneska vyzkoušíme?"položila řečnickou otázku a všichni rázem ztichli.

,,No nedívejte se na mě tak, milánkové. Minulou hodinu jsem vám přece říkala, že budu zkoušet,"připomněla nám svá dřívější slova, ,,No nehlaste se všichni,"hlesla ironicky.

V tu chvíli se otevřely dveře a v nich stál Ryan. Nikdo se ani za ním neohlédl, jenom já. Nepřestávala jsem být zmatená. Zavřel za sebou dveře a mířil si to přímo k učitelčinu stolu. Znuděně hleděl na papíry na jejím stole. Všichni žáci koukali někam jinam, aby si je paní učitelka nevšimla a učitelka stále hypnotizovala očima sešit s našimi jmény a něco si u toho mumlala.

To je fakt idiot. Chtěl se snad prozradit? Natáhl se pro jeden papír a já nevěřícně otevřela ústa.

,,Neber to,"sykla jsem po něm tiše a on ke mně překvapeně vzhlédl. Nebyl však jediný. Učitelka na mě taky pohlédla a sama pro sebe se usmála. Polkla jsem. To nemohlo znamenat nic dobrého a taky jsem se nemýlila.

,,Slečna Garcíová,"řekla nahlas a já v duchu zanadávala na jeho účet. Zvedla jsem se a ještě před tím ho propálila vražedným pohledem. Jen pokrčil rameny.

,,Tak copak nám dneska napíšete?"zamyslela se paní učitelka nahlas. Měli jsme totiž gramatiku. Občas zkoušela i z ní, protože pravopis byl základ češtiny.

,,Vemte si křídu a pište,"řekla a začala mi diktovat jednotlivá spojení a já je začala psát na tabuli.

,,To platí samozřejmě pro celou třídu,"zpražila všechny pohledem a všichni začali rovněž psát. A poté pokračovala v diktování.

,,Tady bych napsal spíš tvrdé y,"objevil se zničehonic vedle mě Ryan. Leknutím jsem sebou nadskočila a křídou omylem přetáhla, že jsem to musela celé vymazat a přepsat to.

,,Co tu děláš? Učitelka tě uvidí,"šeptla jsem k němu varovně.

,,Co jste říkala?"změřila si mě učitelka varovným pohledem a já si odkašlala.

,,Ale nic,"snažila jsem se z toho vykroutit, ale učitelka vypadala pořád naštvaně.

,,Prosím, Freyo, sdělte svůj poznatek celé třídě. Určitě bude stát za to,"pobídla mě a já polkla. Ryan stál vedle mě se založenýma rukama a pozoroval mě.

,,Vy ho nevidíte?"zeptala jsem se opatrně učitelky a ona svraštila obočí.

,,Co bych měla vidět, Freyo?"zeptala se a já se nevěřícně zadívala na Ryana a ten opět pokrčil rameny, jako by se ho celá ta věc vůbec netýkala. Učitelka vyčkávala na moji odpověď a já byla z toho celá nesvá, tak jsem se to rozhodla jednoduše zamluvit.

,,No ten průšvih,"řekla jsem vážně a ukázala na slovo se špatně napsaným i.

,,Proto si říkám, co tu děláš? Učitelka tě uvidí,"zamumlala jsem na vysvětlenou. A Ryanovi zacukaly pobaveně koutky a neměl daleko k tomu, aby se rozesmál. Zpražila jsem ho varovným pohledem. Jen ať si to zkusí a zaživa ho uškrtím ať už je mezi námi spojenectví nebo ne.

,,Ach tak, no tak pokračujte,"řekla a opět diktovala. Jestli mě měla za blázna už teď, nedala to najevo. Oddechla jsem si a pokračovala ve psaní.