Slova tato věnuji Terezce
Co mne vzala myšlence
Že žiji bez existence
Myšlence, že mne jen rez chce
Teď veď mě tajemnými světy
Pohni divadelní oponou
Buď mou absolutní oporou
Mou tečkou na konci věty
Co odpálená raketová hlavice
Vaříš ve mně krev
Tak si tě hledím jak lev
Svojí alfa samice
Vždyť jsi tak cool
Když kouříš cígo na zastávce
Tak na chvíli zastav se
A zas zbav mě nočních můr
Teď už se nemusím brodit šerem
Bát se vlastních šelem
Dál stav se ke mě čelem
Dál vrhej zář mým směrem
