Jsem Adam Hruška. Chovatel plazů v zoo ve Dvoře Králové nad Labem. Dříve jsem byl na pár misí jako voják, ale kvůli smrti mě blízkého přítele jsem od armády odešel. Jsem rád sám o rodiče jsem přišel v osmnácti a zůstal mi jen děda. Díky němu jsem se dostal do zoo.
Zrovna jsem vstal. Udělal jsem si hygienu a jako pokaždé si jdu zaběhat. Takže jsem si vzal nějaké sportovní triko a tepláky a vyběhl jsem. Běžel jsem do parku moc často tam nechodím, ale teď jsem tam opravdu dlouho nebyl. Běžel jsem po cestě směrem k rybníku. Koukal jsem pod nohy a vnímal jen svůj dech. Najednou do mě někdo vrazil. Když jsem se zapamatoval uviděl jsem na zemi před sebou drobnou blondýnu. Aniž bych přemýšlel řekl jsem ,, ženská to nemůžete dávat pozor kam běžíte" blondýnka se na mě podívala ,,taky jste mi vy mohl uhnout a nic by se nestalo" podíval jsem se znovu na ni a řekl jsem ,, příště koukejte na cestu magorko" obešel jsem ji a rozeběhl se si dokončit svůj běžecký okruh. Doběhl jsem domů osprchoval jsem se převlékl vzal jsem si helmu k motorce. A jel do práce.
Přijel jsem do zoo šel do zázemí v pavilonu vzal jsem si pracovní oděv a začal s krmením hadů. Najednou někdo zaklepal tak jsem zavřel terárium a otočil se směrem ke dveřím a tam stála ředitelka ,,Adame za půl hodiny tady má být slečna Novotná kvůli sponzorování těch našich krokodýlů. Bylo by skvělé kdyby jste tam taky přišel a něco k tomu řekl. Šlo by to'' řekla kývl jsem ,, ano šlo. Jak mile to tady dodělám přijdu za vámi" ,, dobře, děkuji Adame'' usmála se odešla a já si šel po práci abych to nejdůležitější dodělal a šel k ředitelce do kanceláře.
ČTEŠ
MYSLI SRDCEM NE HLAVOU
Short StoryMladá holka co plní přání svoji babičky. A přežívá ze dne na den. Kluk co má radši němé tváře. A jedna srážka ho může změnit. #1 zoo - 6. 3. 2024