Tajemná Léčitelka

3.

Jak se nakonec ukázalo, dívka nakonec vyrazila se svým novým společníkem do Konohy. Už před velkou bránou cítila, že by tady neměla být, ale všechny myšlenky na útěk zahnala pryč. První z jejich zastávek však musela být rovnou u Hokage.

„Co chceš." vyjela ostře blonďatá žena za svým stolem jen co jsme vešli do místnosti. Nevěděla poslední dobou, kde ji hlava stojí a do toho ji její kamarád z dětství přivede někoho podezřelého do kanceláře.

„Vedu ti někoho velmi zajímavé." pronesl klidně Jiraiya a popostrčil dívku před něj. Vysloužil si za to okamžitě vražednej pohled.

„Zdravím. Tenhle úchyl mi řekl, že by se vám hodila má pomoc." pronesla dívka s nezájmem a prohlídla si kancelář bedlivěji. Všude se válely hromady papírů a věřila by, že i zahlédla prázdné flašky od alkoholu.

„Jak přesně by jsi nám mohla pomoct?" zeptala se Tsunade klidněji a spojila si ruce na stole. Neměla důvěru v dívku, ale věřila úsudku od Jiraiyai. Pokud věděla jak ji pomoct, byla schopná dát jí cokoliv. Prohlédla si ji obezřetněji. Byla zahalená v cestovním plášti který byl velice špinavý. Musela hodně cestovat. Černé vlasy a ještě temnější oči. Kde jsem jen tenhle výjev už viděla?

„Bude lepší, když se na ni nejdřív podívám než abych vám dávala plané naděje." vytrhla dívka ženu z myšlenek a podívala se jí pevně do očí.

„Jak ti můžeme věřit, že-"

Pátá nedořekla svou větu neboť v úžasu hleděla na dívku. Sjela dívku ještě jednou pro jistotu pohledem a odkašlala si.

„Bude lepší, když vyrazíme hned." řekla nakonec a vstala od svého stolu. Dívka si zpátky stáhla kapucí do obličeje a potulně se usmála. Tušila jsem, že to tak dopadne.

Pro ostatní to musela být veliká podívaná vidět záhadnou postavu s doprovodem dvou Sanninů. Díky tomu si vysloužila nemalou pozornost hlavně ve chvíli, kdy vkročili do nemocničního křídla. Zavedli ji přímo do jednoho z pokojů ve kterém ležel pacient. Pátá dala jasně najevo, že pokud někdo se pokusí je rušit, bude na místě mrtvý.

Proč poslední dobou natrefím na holky a nemůže to být pro změnu pěknej chlap?
Sjela dívka pohledem tělo na posteli a přikročila k posteli. Vzala ji opatrně za ruku a soustředila se na tok její chakry.

„Její chakra je nestabilní. Povíte mi k tomu víc?" zeptala jsem se zavřenýma očima a snažila se najít problém, který bránil volnému průchodu chakry skrz chakrové body. Od Páté se však toho moc nedozvěděla. Jen to, že růžovlasá dívka byla viděna naposledy ráno v její kanceláří, kdy byla v naprostém pořádku a v poledne už ležela v katastrofálním stavu v nemocnici. V rozdílu čtyř hodin není ani jed tak pronikavý. Dívka začala pátrat hlouběji až narazila na příčinu jejího stavu.

„To, co vám teď řeknu, se vám nebude líbit." pustila jsem její ruku a podívala se zamyšleně na dívku. „Hádám, že to vy jste ji naučila lékařské ninjutsu?"

„Ano, ale co to má s tím společného?" zeptala se Pátá podezřele a přistoupila k dívce.

„Ztratila kontrolu nad uloženou chakrou v sobě a její celý systém se zhroutil. Pravděpodobně nadhodnotila svoje hranice a snažila se celý proces urychlit a tohle je výsledek." vysvětlila jsem trpělivě. „Dokážu ji dát zpátky do pořádku, ale bude se muset naučit disciplíně a uvážlivosti. Sama jistě víte, že dovršit vrcholného stadia léčitelé je obdivuhodné, ale také to přináší obrovskou zodpovědnost." Podívala jsem se na ženu která měla mě dobře známý symbol na čele. „Měla by jste zvážit, zda je dobré učit někoho takového v tam mladém věku něčemu, co jí může zabít." Nebo se aspoň pojistit, aby neudělala tu samou chybu dvakrát.

Nečekala jsem na odpověď a položila jsem dívce ruce na břicho. Během sekundy její tělo pokrylo černé čáry a místnosti se rozlilo slabé rudé světlo. Tohle nebyla jen tak nějaká nemoc která se dá vyléčit za jednu hodinu. Na tohle byla potřeba mnohem více chakry a mnohem více času. Musela jsem se soustředit na každý kousíček její chakry a usměrňovat ji. Byla potřeba nahodit zpátky její stabilitu a normalizovat sílu toku do chakrových bodů a zase zpět.
„Během dvanácti hodin ať mě nikdo nevyrušuje." řekla jsem naposledy těm dvou a nechala se plně ponořit do bláznivého víru tyrkysové chakry.

Když jsem konečně skončila s celým procesem, úlevně jsem vydechla a svalila se na nejbližší židli. Růžovovláska byla stabilizovaná a na cestě k uzdraví. Za to moje tělo bylo jako když ho hodíte do pračky a zapnete extra ždímání. Odepla jsem si knoflík, co mi držel plášť u krku a nechala ho spadnout na zem. Chtěla jsem zůstat vzhůru než se dívka probudí, ale oční víčka mi začaly nebezpečně těžknout. Ještě než venku začalo svítat a dívka se propadla do bezesného spánku.

Tsunade jako první věc ráno vletěla do nemocnice jako tornádo. Měla přesně spočítaných odpočet na dvanáct hodin na sekundu přesně a rozrazila dveře od Sakuřiného pokoje. Proletěla místnosti a zkontrolovala stav své studenty. Okamžitě nařídila krevní testy pro každý případ. Teprve potom si až všimla pokroucené černovlásky v židli. Byla ji vděčná za její pomoc, přesto však se nezbavila podivného pocitu který z ní měla. Měla šanci si ji teď prohlédnout klidněji. Její snědá pokožka kontrastovala s její černou hřívou až na zem a oblečením, co měla na sobě. Odhadovala, že dívka určitě se nespecializuje jenom na léčení pokud na sobě měla bojové oblečení jako černý nátělník, legíny s krátkou sukni a vysokýma botama na nízkém podpatku. A přesto všechno neměla na sobě nic, čím by specifikovala blíže ze které vesnice pochází. Když se objevila sestřička s odběrovou jehlou a odebírala Sakuře krev, nenápadně se přesunula k spící dívce a odebrala ji malinký vzorek krve z ramene. Postižené místo okamžitě vyléčila, aby zakryla stopy a vzorek poslala do laboratoře na prozkoumání. Jestli se potvrdí co si myslím, v Konoze bude brzy veselo.