Hádejte co? Poklidný týden utekl jako voda a už tu byl pátek. Nemůže přiznat, že by si to neužil, právě naopak, bylo více legrace a shodou okolností neměl ani tolik práce jako ty předešlé dny. Jungkook právě dodělal poslední papír, vložil ho do šanonu který zavřel, odložil propisku a úlevně se protáhl.
"Hotovo." Zvolal černovlásek. Dva páry očí k němu pozvedly zvědavé pohledy.
"Někam spěcháš." Zakřenil se Hoseok.
"Domů, vy snad ne?" Povytáhl jedno své obočí.
"Jistě a konečně bude víkend." Prohlásil Jimin a též odložil svou dodělanou práci.
"A já už si myslel, že máš rande." Nedal se Hoseok.
"Ne." Odsekl černovlásek.
"To je fakt, protože tvůj vyvolený se vrací až v neděli takže se uvidíte až v pondělí v práci." Uchechtl se Hobi. Jak jeho bavilo takto rýpat do černovlasého chlapce.
"Fakt vtipný." Pronesl Jungkook sarkasticky.
Vstal ze svého místa, začínaje si balit své věci do batohu. Vypl svůj počítač, hotovou práci odvezl na chodbu. Přivolal výtah a čekal až se k němu přidají i jeho přátele. Společně nastoupili do přivolaného výtahu, Jungkook stiskl tlačítko přízemí.
"Co budete dělat o víkendu?" Prolomil to hrobové ticho Hoseok.
"Chcete něco podniknout?" Optal se Jimin.
"Můžeme." Přitakal Jungkook.
"Tak si zítra napíšeme?" Zastavil se Hoseok u hlavního vchodu.
"Platí." Odsouhlasili oba chlapci.
Rozloučili se a až pak se každý vydal směr svůj domov. Jungkook si rychle pospíšil aby si mohl jít lehnout. Poslední dobou chodí spát vážně brzy.
Ráno se vzbudil celkem brzo. Převlékl se do tepláků a volného trika, spáchal ranní hygienu a vyrazil směr kuchyně. Po prohlídce ledničky a všech skříněk usoudil, že by si mohl udělat lívance. Pravdou je, že mu docházejí suroviny a měl by jít nakoupit ale tyhle místa nesnášel. Po snídani se byl převléct aby mohl zajít do obchodu. Jak čekal, všude samí důchodci, kteří si kupují kraviny a věci které nepotřebují a jen pro to, že je to ve slevě. Rychle do košíku naházel suroviny které mu doma docházeli a pryč z tohoto satanova místa. Po obědě napsal Jiminovi a Hoseokovi zda nechtějí jít ven. Okamžitě mu napsaly, že se sejdou v parku. Rychle se šel převléct do černých džínů, bílého trika a modré košile. Na chodbě si obul tenisky, popadl své věci a vydal se směr park. Na místo dorazil jako první, proto se posadil na jednu z laviček a vyčkával. Postupně se tu objevili i Jimin s Hoseokem. Rozešli se směr kavárna, prošli několik obchodů a k večeru si zašli do jejich oblíbeného karaoke baru. Hoseok se tak odvázal, že se Jungkook společně s Jiminem smály tak moc až je bolela břicha a Jimin spadl ze stoličky na zem.
K pozdním hodinám se před barem rozloučili a každý vyšli vstříc svému obydlí. Po návratu domů se jen převlékl do pyžama s tím, že do sprchy může jít ráno. Neděle utekla rychle a zas tu bylo pondělí. Když Jungkook vstal, spáchal ranní hygienu a oblékl se do bílých džínů s dírami na kolenou, černé košili a bílých tenisek, to vše doplnil černou kšiltovkou. Popadl svoje věci a vyšel vstříc svému šéfovi. V nejbližší pekárně koupil snídani, pak se vydal rovnou do práce. Před budovou si všiml zaparkovaného Audi a hned věděl že jeho šéf už je tu. S hlubokým nádechem vešel do budovy. Dnes tu byl opět brzy. Slušně pozdravil každého kdo se nacházel u recepce až konečně došel k výtahu který si přivolal. Hned jak se dostal do svého patra, popadl svou dnešní práci a zamířil si to rovnou do kanceláře. Vůbec nevnímal okolí až dokud s deskami v ruce do někoho nenarazil až mu všechny šanony spadli na zem. Rychle se sehnul k zemi stejně tak i osoba do které vrazil.
"Děkuji a omlouvám se." Stále se díval na zem zostuzen svou neopatrností.
"Nic se nestalo pane Jeone." Jungkook při tom hlasu nadskočil.
Vzhlédl. Byl to on. Kim Taehyung. Proč zas on. - Pomyslel si. Rychle posbíral zbytek a vstal.
"Dáte mi ten zbytek?" Nervózně přešlápl z jedné nohy na druhou.
"Ovšem, ale není důvod být nervózní." S mírným úsměvem na rtech podával černovláskovi zbytek šanonu.
"Já nejsem nervózní." Trhnutím si vzal zbytek své práce a rychle spěchal na své místo.
"Pane Jeone." Jungkook se zastavil ale neotočil.
"Dnes vám to sluší." Po těchto slovech se obrátil k odchodu.
Jungkook tam stál dokud neuslyšel že se zavřeli dveře od kanceláře. Ještě nějakou dobu nedokázal své nohy přimět k jedinému kroku. Hlavou mu prolétaly spousty otázek. Vážně se mnou flirtuje? Líbím se mu? - To nikdy. Kdyby to jen šlo, hned by ho prohodil oknem, což nejde. Okna se tu nedají úplně otevřít. Zatřepal hlavou, pomalu se vydávaje na své pracovní místo. Práci si odložil na stůl, zapnul všechny počítače, připravil snídani i nápoje. Podíval se na hodiny. 7:40, vážně tu je brzy. Podíval se na práci co dnes bude dělat. Mám tak málo práce? To se tu ukoušu nudou.
"Bože." Zalapal po dechu blond chlapec, který právě vešel do místnosti. "Co tu děláš tak brzy?" Podivil se.
"Promiň, nemohl jsem spát." Zakroutil mírně hlavou.
"Trápí tě něco?" Jimin se posadil blíže k černovláskovi.
"Ne, vážně jsem jen nemohl spát." Ujistil svého kamaráda, čímž mu jemně pocuchal vlasy.
"Uhm, všiml jsem si, že dnes máme málo práce." Poukázal Jimin na jejich stoly.
Jungkook jen pokýval hlavou. Potichu se společně pustili do své práce, asi v 8:10 dorazil udýchaný Hoseok. Nikdy nechodil včas.
"Čauky." Udýchaně se svezl na židli.
"No ahoj, zas nestíháš." Zasmál se černovlásek.
"Jako vždy." Zakřenil se Jimin.
"Jako byste mě už neznali." Zakroutil hnědovlásek pobaveně hlavou.
A opravdu, když už neměli kam spěchat, více si při práci povídali, smáli se. V době když nastal čas na obědovou pauzu, do konce měl každý maximálně 2-3 šanony. Dnešek probíhal klidně, což muselo znamenat, že se to ještě pokazí.
"Hotovo." Prohlásil černovlásek. Protáhl se a koukl na hodiny které ukazovali 14:30.
"Si děláš srandu?" Pokrčil Hoseok obočí.
"Máš chodit včas." Vyplázl na něho jazyk.
"Rýpeš? Tak fajn, kde je tvůj pan šéf?" Podložil si rukou hlavu a zakřenil se na chlapce, který právě zaskočené pokukoval po celé místnosti. Jimin se lehce zasmál.
"Jdu se projít." Rychle vstal ze židle a vyšel ven. Přivolal si výtah do kterého po chvilce nastoupil.
"Dobrý den." Uklonil se černovlasému muži, který byl ve výtahu. Byl to více ředitel společnosti Min Yoongi.
"Dobrý den." Mírně se uklonil ale jeho kamenný výraz se nijak nezměnil. Jungkook stiskl tlačítko 1. patra. Bože, tenhle Min Yoongi vážně vypadá strašidelně.
Min Yoongi vystoupil o tři patra dříve. Jungkook si úlevně oddychl. V kavárně co byla vedle jídelny si koupil jahodový shake se kterým se posadil u jednoho ze stolu. Sem tam se porozhlédl okolo až si všiml známe osoby. Kim Taehyung. Jungkook popadl své pití a rychle opustil místnost. U automatu si ještě koupil sušenku a až pak se vrátil zpět za svými přáteli.
"Jsem zpět." Zavřel za sebou dveře.
"Kde máme my?" Postěžoval si na oko Hoseok.
"Někdy příště." Zakřenil se černovlásek.
Když všichni měli hotovou práci, vše uklizené a konečně nastal čas na konec jejich pracovní směny, sbalili se a společně opustily prostory firmy. Venku se ještě rozloučili než se každý vydal svou cestou. Jungkook nijak nespěchal a proto šel pomalým krokem. Přemýšlel o tom co mu neustále připomíná Hoseok. Měl bych to zvážit? - Přemýšlel nad tím až do doby než se odebral k spánku.
ČTEŠ
Love in the Company
FanficJungkook chlapec který našel svou vysněnou práci no má to háček, nesnese svého nadřízeného který se jmenuje Kim Taehyung. Bude jejich nenávist přetrvávat nebo se přenese v něco víc?