Love in the Company

.29.

O pár dní později šel Jungkook společně s Taem do stejné restaurace na schůzku s Taeho otcem. Taehyung dívce u pultíku řekl, že se tu má sejít s panem Kimem. Dívka je zavedla do salonku kde už čekal Taeho otec. Taehyung si stoupl ke stolu na který hodil složku s fotografiemi případných partnerek. 

"Proč je tu on." Prohlásil Taeho otec přísně a bez špetky slitování.

"Protože ho miluju a nikdy se ho nevzdám. Pochop už, že mi do života mluvit nemůžeš. Tvé nabídky nikdy nepřijmu." Jungkook stál za Taem a nepatrně ho chytl za rukáv.

"Nechápu proč se zatahuješ s někým tak nevýjimečným a ještě k tomu s mužem." Sjel černovláska přísným a nenávistným pohledem.

"Pro mě je výjimečný, je mou oporou, dokáže mi naslouchal a ve všech bodech mi dává víc než ty jsi mi dával ty jako otec. Řeknu to naposledy. Nikdy se ho nevzdám. Sám si mě zavrhl a vyhodil z domu. Nejsi pro mě otcem. Doufám že se dnes vidíme na posledy." Hned jak to dořekl, chytl Jungkooka za ruku a společně s ním odešel pryč z restaurace. Vrátili se k Jungkookovi do bytu. Celou cestu nikdo nic neřekl. Kook se šel převléct zatím co Tae musel zvednou hovor. 

"Kdo to byl?" Zeptal se černovlásek když dorazil do obýváku kde Taehyung už nějakou chvilku seděl.

"Namjoon, vypadá to, že otec má s námi problémy." Jungkook se vyděsil, snažíc se zadržet své slzy.

Druhý den z pohledu Taeho:

Druhý den ráno šel Jungkook do své pracovny zatímco Taehyung mířil výtahem do nejvyššího patra. Vystoupil z výtahu a vyrovnaným krokem mířil do kanceláře Namjoona v rukou svíral bílou obálku. Zastavil se před dveřmi, zhluboka se nadechl a zaklepal na dřevěný povrch dveří. Dveře se otevřeli a v nich stál usmívající se Jin. Ten se snad s úsměvem i narodil. - Pomyslel si Tae. 

"Pojď dál." Jin mu uhnul z cesty aby mohl projít. Tae přešel až ke stolu.

"Omlouvám se za problémy." Sklonil hnědovlásek hlavu.

"Proč by ses omlouval?" Pozvedl Namjoon jedno obočí.

"Tady je moje výpověď. Nechci aby kvůli mě měla tato společnost problémy." Onu obálku položil na stůl.

"Zbláznil si se? Nechci tvou výpověď." Zavrtěl nechápavě hlavou. 

"Co víc mohu udělat." Povzdechl si hnědovlásek.

"Poslyš, tvůj otec nemá právo po mě žádat abych tě vyhodil jen pro to, že neděláš to co chce on. Oba moc dobře víme, že společnost tvého otce není jediná která s námi chce spolupracovat. Budeme mít ještě jiné schůzky. Třeba se nám poštěstí a budeme spolupracovat se všemi, tedy kromě té tvého otce." Vysvětlil mu Namjoon. 

"Takže nemusím opouštět společnost ani se rozcházet s Kookem?" Zeptal se s nadějí v hlase.

"Samozřejmě že ne. Vždyť já sám jsem ženatý za Jina a Yoongi chodí s Jiminem. Vážně si myslíš, že bych na něco takového přistoupil?" Namjoon pokroutil hlavou a onu bílou obálku roztrhl na dvě poloviny.

"Díky." Úlevně si hnědovlásek oddychl.

Namjoon se usmál a Jin poplácal Taeho po rameni. 

"Tak já půjdu pracovat a ještě jednou děkuji." Taehyung ukázal prstem směrem za sebe. Namjoon s úsměvem přikývl. Taehyung opustil místnost a k sobě do kanceláře se vracel s úlevou na hrudi.

Z pohledu Jungkooka:

Jungkook seděl v kanceláři, pracoval avšak jeho myšlenky se stále upínaly k Taemu, který si ještě včera napsal výpověď a hned ráno šel za Namjoonem. Tahle situace se mu vůbec nelíbila. Jen pro to, že s ním má otec problém ještě neznamená, že mu bude ničit život. Zatřepal hlavou aby odehnal zlé myšlenky. Musel se soustředit. Práce sice moc nebylo, což bylo divné. Blížil se konec měsíce a do uzávěrky toho vždy bylo mnoho. Celý den Taeho nevyděl a to ani u oběda. Vážně byl nervózní. Kolem třetí hodiny měl hotovo. Zabalil si své věci, vypl počítač a hotovou práci uložil na vozík. Rozloučil se s kluky a vydal se směr Taeho kancelář. Zastavil se před dveřmi a zaťukal. "Dále." Když ho Jungkook zaslechl oddychl si a vešel dovnitř.