Pomněnkově modrá

|07|

Stála přede mnou s úsměvem na rtech.

A já poprvé v životě nevěděl, co říct.

Byl jsem zmatenej.

Bylo mi trapně.

"Vypadáš jinak."

Jo, trochu.

Situace si to žádala.

No spíš jsem potřeboval přestat střídat holky a zaměřit se na sebe.

"Chtělo to změnu, nezajdem někam na oběd?"

"Tyjo ráda, už mi docela vyhládlo" usmála se.

A tak jsme se rozešli k nejbližší restauraci.

Byl jsem neskutečně rád, že ji mám zpátky.

Že můžeme na shows.

Že se život pomalu vrací do normálu.

Po smrti Viviany jsem toho nic moc necítil.

Všechny jsem využíval pro svoje dobro a potěší.

Vím, že by se na mě zlobila kdyby zjistila, co všechno jsem komu provedl.

Nejspíš by se mnou ani nepromluvila.

"Nad čím přemýšlíš Niku?"

Dianin hlas mě vrátil zpět do reality.

Podíval jsem se po ní.

Tolik se jí podobala a přitom byla úplně jiná.

"Jenom jsem se na chvilku ztratil v myšlenkách" mávl jsem rukou a usmál se na ni.

Zasedli jsme naproti sobě ke stolu na venkovní terase a já si položil věci na židli vedle.

Během chvilky přijde číšník a ptá se co si dáme k pití.

"Já si dám jednu jedenáctku, díky"

Diana mu řekne, co chce ona číšník odchází.

.

"Bylo to super Niku, ale už budu muset jít. Doma mě čeká ještě vybalování" řekla mi o tři hodiny později.

Trošku se to ve mně hnutí. Ještě jsem nechtěl, aby ten den jen tak skončil.

Nemyslete si, naplánoval jsem nic extra.

Jenom jsem chtěl být s ní. Ne furt doma, nebo ve studiu.

Z toho už mi pomalu cvakalo.

"Můžu ti pomoct..." usmál jsem se, "...samozřejmě pokud chceš. Pochopím, když mě budeš mít už plný zuby" dodal jsem.

Ne, nepochopil bych. Zcela určitě bych se nasral a myslel bych si, že už ji nebavím.

Diana po mě s úsměvem koukla.

"Jakože radši půjdeš ke mně mi pomoct, než abys byl někde venku nebo s klukama?" zeptala se.

Ona o mně snad pochybuje.

"Když to podáš takhle, tak i já o tom pochybuju. Ale jo, rád s tebou ještě chvilku budu. Aspoň uvidím toho smetáka."

Diana se zamračil, načež mi dala pěstí do ramene. Bylo to spíš takový pohlazení.

"Není to smeták" brání svůj chuchvalec chlupů, kterýmu říká domácí mazlíček.

"Tak prachovka" uculím se provokativně.

Dianě zrudnou tváře.

Hehe.

Odemkne dveře od bytu a vpustí mě dovnitř.