Jily- Příběh o lásce🧡🤎

Noční návštěva

James se probudil ve dvě hodin ráno. Nedařilo jse mu znova usnout ikdyž spal jen dvě hodiny. Chvilku přemýšlel co by mohl udělat a pak ho to napadlo. Vzal neviditelný plášť , vyšel že svého pokoje a už si to kráčel na ošetřovnu. Nikoho cestou nepotkal měl docela štěstí. Když byl před dveřmi tak je pomalu otevřel a pak za sebou zavřel. Sundal si plášť a viděl rudovlásku jak na  vyděšeně  kouká.

Přišel k ní a zeptal se jí ,,Jsi vpohodě Lily  jsi nějaká vyděšená" a sedl si k ní na postel a ona si sedla těsně vedle něho.

,,To je možná proto protože jsem vyděšená" špitla rudovláska

,,A proč?" zeptal se a naklonil se aby jí viděl do obličeje.   ,, Protože je tu tma a já jsi pořád vybavuju ten les a děsí mě to" řekla z roztřeseným hlasem. James chvilku přemýšlel co by měl říct ale nakonec se rozhodl pro něco lepšího a Lily objal. Když se oddělelili tak Lily se koukala na nohy a byla celá rudá. I tak se cítila vbezpečí cítila že může říct čeho se bojí a že na nic nemůže. Přesunula se k němu blíž sice ještě před pár dny by jse k němu nepřihlíží ani na dva metry ale teď jí přijde že je to její záchraný bod . Sice nevěděla co k cítí ale určitě ne nenávist možná přátelství nebo něco víc?

,,Už ti je líp? " zeptal se James a tím vytrhnul rudovlásku že přemýšlení. Lily zase zrudla. ,,Vypadáš roztomile když se červenáš Evansová " řekl popichovačně James a usmál se Lily sice znova zrudla ale už ho taky popíchla ,,Nech si ty kecy Pottrere" dlouhá mu do hrudi a zasmála se. Chvilku se na sebe koukali a pak se oba dva začali smát.

,,Myslím že tohle máme asi za sebou " řekla Lily už bychom se nemuseli hádat. James se usmál byl rád že se tahle krásná dívka se s ním baví a dokonce i směje cítil teplo u srdce.

  ,,A kdy tě vlastně pustí"  zeptal se najedou a Lily se nadechla a odpověděla mu ,,No Madam Pomfreyová říkala že tu mám zůstat až do příští středy protože se musí zahojit ta noha a rýma , kašel a bolení v krku dřív mě nepustí. Možná na tu nohu prej nějakou dobu nebudu moct došlápnou protože něco s vazy nevím přesně co už říkala"

   ,,To mi je líto můžu za to já" řekl James a slopil hlavu Lily se zase nadechla ,,Za ty nemůžeš já jsem do toho lesa neměla běžet a určitě ne tak daleko" takhle tam seděli a povídali si asi dvě hodiny a pak Lily usla opřená o jeho rameno Jamese se nad tím jenom usmál. Pomalu jí vzal a uložil nakonec jí přikril a chvilku se koukal jak sladce spí pochvilce se okradl  pryč. Dnešní noc byla pro něj jako splněný sen Lily na něj nenadávala dokonce mu usla na rameni. Přišel na pokoj a s pocitem štěstí šel spát.

Doufám že se vám tahle krátká kapitola líbila budu ráda za komentář. Mějte se hezky.

PS Omlouvám se za případné chyby

Vaše Pobertka 🤪