Bellien

2. Kapitola

Levi

     Vlak projížděl nějakým lesem a já skrytý,jsem se rozhodl seskočit. Měl jsem štěstí nikdo si mě nevšiml. Utíkal jsem lesem . Zbraň jsem odhodil . Už v ní stejně nebyla munice. Jak jsem utíkal sám temným lesem doběhl jsem až k okraji nějaké vesnice. Zaťukal jsem na dveře. Otevřel mi nějaký muž ve středním věku. "Dobrý večer co potřebujete?" Prohlédl si mě od hlavy k patě. Byl jsem trochu špinavý ,jinak jsem snad podezřele nevypadal. "Potřeboval bych někde na pár dnů přespat , klidně vám zaplatím."
"Vy nejste zdejší ,ale plynule mluvíte francouzsky,jste francouz?"
"Ano. Ale teď bydlím kvůli válce v Británii a hledám svou sestřenici." Nesmí nikdo zjistit ,kdo doopravdy jsem. Snad mi na tu lež skočí. "Dobrá pár dní by nevadilo , každá ruka dobrá. Platit nemusíte,ale pomoc s hospodářstvím by se hodila . Pojďte dál."
"Děkuju moc pane bůh vám žehnej."
" Jsem Francis Rall a vy jste?"
"Rivaille."
"Dobře ,tak tady u dveří budete spát. Kdyby jste cololiv potřeboval,zeptejte se mě nebo mojí dcery Petry."
"Dobrá děkuji moc pane . Dobrou noc ." Rozloučil jsem se s ním a odešel do pokoje. Spánek jako vždy nulový,ale aspoň mám, kde se schovat . Hange ,Erwine chybíte mi ...
Budu za vás bojovat a vybojuji mír!

Eren

   Přijel jsem k malebné malé vesničce a na náměstí vystoupil z auta společně s Arminem a panem Frankem. " Tak tady v téhle budově úřadu bude váš domov teď. Nezapomeňte každou podezřelou věc hlaste velitelství. Hodně štěstí pane Jaegre."
"Děkuji  pane Franku. Heil Hitler."
"Heil Hitler." Tímto jsme se rozloučili s panem Frankem a vydal jsem se s Arminem k budově. Pozorovali nás vesničané v očích měli strach. Došli jsme do budovy a já se vydal do svého pokoje. Útulný pokoj to byl i s vlastní koupelnou. " Tak co jak se ti líbí bejvák?" Zeptal jsem se Armina . " Na Francouze dobré. "
"Přesně. Jsem rád, že nemusíme být na frontě. Ale mám strach o Mikasu. "
" Neboj se bude v pořádku. Je silnější než my dva dohromady!" Tím mě trochu uklidnil. Rozhodl jsem se , že se vydám na prohlídku vesnice.

    Procházel jsem vesnicí a na chvíli zapomněl, že je válka. Jenže obyvatelé se mi vyhýbali. Rozumím vidět Němce v dnešní době je krajně nebezpečné. Viděl jsem nějaké dva statky . To by se hodilo. Vesnice vcelku obyčejná. " Armine obejdi domy a řekni lidem ať se všichni sejdou na náměstí. Něco jim povíme."
Jak jsem řekl,tak Armin udělal. A ooravdu , na náměstí se všichni sešli." Vítám vás vesničané. Jsem Eren Jaeger a mám vaši vesnici na starosti . Budete mě oslovovat Pan Jaeger. Teď pokud nechcete abych tu byl dlouho , prozradíte mi kdo a kde tu schovává židy. Pokud ne já si je najdu a pošlu vás pryč všechny . Pokud ano pošlu pryč jen židy takže? Nikdo nuže dobrá. Tady toto je můj kamarád a pomocník Armin Arlert . Hledáme společně britského vojáka co je na útěku. Je ze speciální britské jednotky. Pokud o něm něco máte okamžitě mi to půjdete nahlásit. Jeho jméno by mělo být Levi Ackermann.  Tímto končím schůze a můžete jít. " Než jsem odešel zahlédl jsem někoho v davu. Byl to on . Ten muž který utíkal před bandou vojáků. Myslím, že bude lepší si s ním popovídat. "Hej vy! Vy černovlasej ! Jdete se mnou."

Levi

    Vzbudil jsem se další ráno. Nějakým zázrakem jsem usnul. "Dobrý den mohu dál?" Zaťukala mi na dveře dcera statkáře."Jistě moment. Děkuji." Odpověděl jsem. "Jmenuji se Petra . A vy jste?"
"Rivaille." Potřásla mi rukou." Vítám vás pane ! Zde máte něco k snídani. Omluvte tak malou porci ,ale je válka.."
"V pořádku Petro rozumím a děkuju moc." Nasnídal jsem se a upravil abych vypadal jako člověk a věci v batohu pečlivě schoval ,kdyby přišla kontrola. Najednou jsem uslyšel nějaký hluk. Vyšel jsem z domu a uviděl projíždějící vojenské auto. No doprdele našli mě...kurva
Hned jsem si sbalil věci a vyšel ven ,ale v tom mě zastavil Petry otec. "Kam máte namířeno pane? Čekal jsem , že u nás pobydete déle. " Chtěl jsem něco říct,ale v tom za námi přišel menší chalpec . Dokonalý příklad árijské rasy . " Jménem Fürhera vás žádám abyste se dostavili okamžitě na náměstí všichni." S tím chlapec odkráčel.
  
    Dostavil jsem se trochu schovaný za jejím otcem na náměstí a čekal. V tu chvíli jsem před sebou spatřil stát toho vojáka z nádraží. Hrklo ve mě, protože tohle už znamená, že na mě mají Němci spadeno a ví kde jsem. Už jsem chtěl utéct, když v tom ten mladík spustil. Jsem rád, že jsem neutekl , protože díky bohu sice hledají mě ,ale ví jen jméno a neví kde jsem. Taky hledají nějaké židy tady . Ten voják se jmenuje Eren. Tak aspoň vím s kým mám tu čest se setkat. Musím co nejdříve odsud pryč, než nabide podezření nebo si mě všimne. Jenze to bych nebyl já,aby se něco nestalo . On si to totiž štrádoval přímo ke mně, když domlivil. "Hej vy! Vy černovlasej. Jdete se mnou!" Zavolal na mě a tak jsem batoh dal Petře,aby mi ho odnesla domů a vydal se s tím sakra sexy Němcem.

   Odvedl mě do nějaké luxusně vypadající kanceláře a posadil si mě naproti. "Jak se jmenujete? Viděl jsem vás utíkat na tom nádraží. Nepostřehl jsem zda jste měl uniformu či ne , takže vám radím vypovídat pravdivě. "
Kurva. "Jmenuju se Rivaille příjmení neznám, vyrůstal jsem na ulici sám. Utíkal jsem před vojáky jelikož se pokusil vloupat do skladu munice a zbraní."
"Proč jste se tam pokusil vloupat?"
Teď musím vymyslet lež a doufat, že tomu uvěří. "Utekl jsem před nepřáteli z fronry . Moji jednotku rozprášili a zbyl jsem jen já. Potřeboval jsem se dostat pryč a neměl jsem zbraň. Nechci zemřít tak jsem si chtěl nějakou sehnat ,kdybych potkal nepřátele."
"Dobrá. Tenhle přestupek si jen poznamenám jinak vám věřím. Je dobře, že chcete bránit naši vlast. Já jsem Eren Jaeger a budeme se potkávat často. Těší mě . " Podali jsme si ruce a pustil mě. Uff projednou tomu uvěřil.
Okamžitě jsem se vydal pomoci podojit krávu panu Rallovi. Musím schovat důkazy o tom , že jsem z Británie kdyby přišla kontrola.