Bellien

8. Kapitola

Levi

  Probudil se . Asi díky mému burcování baráku vzůru nohama. Hádal jsem se s ním. Nechápu, že jsem se s tímhle člověkem včera líbal a dnes se hádáme. Jenže se stalo něco nečekaného. Políbil mě. Ale on není opilý. Je střízlivý a políbil mě. " Už mi věříš?" Zeptal se . Teď můžu rozhodnouti. Chyba a zemřu nebo výhra a láska? Co je lepší? Při obojím můžu trpět a zemřít. Též on. Zavřel jsem oči. Chci mu věřit tak moc. Tak moc se mi dostal pod kůži. Byly to jen dva týdny. Možná tři? Čas ubývá tak divně . Možná jsem svůj životní čas už propil . " Chci ti věřit..." On se na mě podíval tak,jako nikdo nikdy předtím. " Ale nemůžu."
" Ne prosím dej mi jednu jedinou šanci. Udělám cokoliv teď když, když víš moje tajemství můžu zemřít pokud si se mnou jen hraješ a já nechci zemřít jako nějaký odporný žid. Prosím žádám o jednu jedinou šanci." Držel mě za ramena.
" Dobře." Podíval jsem se mu přímo do očí. " Opravdu?" S tou naději v jeho očích se nedalo bojovat . Tohle byl boj, který jsem prohrál "Opravdu." Vzal mě za lem trička a políbil. " Není času na zbyt. Musíme se sbalit . Autem tě odvezu jak to jen půjde daleko."
" Jo ,ale co když po mě už jde gestapo? "
" Tak musíme být rychlý. Dostanu tě maximálně k Lyonu od tamtud se budeš muset dostat sám do Calie . Já musím na frontu dorazit nebo budeme ještě víc podezřelí." Vzal jsem ho za ruku. "Nebo půjdu na frontu s tebou ."
" Cože? Ne ne tohle ne . Oni zjistí, že nejsi Němec a můžeš tam zemřít a -" Chtěl něco dopovědět." Myslíš že už jsem neunikl smrti z rukou vícekrát? Jsem voják. Speciální, já viděl zblízka. Blíže než ty . Dokážu se vypořádat dobře na bojišti."
"Ano to ti věřím ale ne na frontě. Západní fronta je krutá. "
" Dobře takže se rozloučíme v Lyonu ."
Řekl jsem a dobalil si poslední věci. On měl též rychle sbaleno. " Tak jo můžeme jet."

Eren

Řekl to. Chce mi věřit. "Ale nemůžu."
Ne to neřekl nevěřím tomu."Ne prosím dej mi jednu jedinou šanci. Udělám cokoliv teď když, když víš moje tajemství můžu zemřít pokud si se mnou jen hraješ a já nechci zemřít jako nějaký odporný žid. Prosím žádám o jednu jedinou šanci."  Prosil jsem ho pomalu na kolenách. Jestli se tohle posere je po mě.
"Dobře." To mě zachránilo."Opravdu?"
"Ooravdu."Vzal jsem ho za tričko a políbil." Není času nazbyt. Musíme se sbalit . Autem tě odvezu jak to jen půjde daleko." Vysvětlil jsem mu svůj plán. Souhlasil . takže jsme nastoupili do auta a jeli . Snažil jsem se vyhnout místům,kde by mohlo hlídat gestapo . Jenže ono bylo snad všude." Myslím si , že bude lepší přespat v nějakém hotelu nebo zaparkovat auto u lesa . "
"Proč?" Ptal se. "Jelikož je gestapo snad všude a bude bezpečnější aby jsi nasedl v nějakém malém nádraží. "
"Dobrá . Co hodláš teď dělat?" Opět se ponořil do mých očí. Nemohl jsem si to odpustit. Začal jsem ho líbat. Co když je tohle naše poslední společná noc? Možná se už nikdy víc neuvidíme. Děsí mě to ,ale v tuhle krásnou chvíli jde strach jinám.  Líbali jsme se a postupně každému sundali uniformu . Pak košili. Pak šli dolů kalhoty . Nemůžu tomu uvěřit,ale on byl tak dobrý. To je něco co jsem potřeboval. On . Potřeboval jsem ho . Jestli nás někdo najde tak za tohle to stojí.  Čas se zastavil a byli jsme tu jen my dva . Jen jeho zelené oči a mé šedivé. " Najdu tě až skončí válka. Najdu si tě přísahám." Řekl jsem mu ." Budu na tebe čekat." Políbil mě. Umí líbat tak jako  nikdo jiný.

Levi

"Myslím, že bude lepší přespat v nějakém hotelu ." Navrhl cestou autem." Proč?"
"Jelikož je gestapo snad všude a bude bezpečnější aby jsi nasedl v nějakém malém nádraží. " 
" Dobrá a co hodláš teď dělat?" Zeptal jsem se ho a propaloval ho pohledem.  On mě začal místo odpovědi líbat. Líbali jsme se a svlékali si oblečení. Rozepl jsem mu košili a nemohl jsem se na něj vynadívat . " Bože jsi tak krásný."
" Dej mi ze sebe víc." Řekl on . Byla to naše první a poslední společná noc. Zato ta nejhezčí. " Erene." Musím mu to říct.
"Levi." Zasténal mé jméno. " Buď na sebe prosím opatrný." Sdělil jsem mu  vážně.
" Budu . "
"Najdu tě až skončí válka. Najdu si tě přísahám." Řekl mi . "Budu na tebe čekat. " Políbil jsem ho  ,abychom se mohli vydat spát. "Dobrou noc má nešťastná lásko." Pošeptal jsem mu ducha , i když už spal. Já spát nepůjdu. Nespím od doby co jsem vojákem. Nechci snášet ty noční můry.  Ale nakonec jsem přece po nějaké době sledování jeho klidné a krásné tváře usl."

Eren

Po té co mě políbil jsme oba šli spát. Usl jsem rychle kupodivu a neprobudil se s křikem jak tomu bývá zvykem. Vzudila mě až ruka , která projela mými vlasy ." Dobré ráno."
"Dobré ráno má lásko." Řekl jsem polospánkem aniž bych si uvědomil,co mi to vlastně vyklouzlo z úst." Lásko?"
Udivil se Levi. " Cože?"
"Řekl jsi mi lásko."
" Ano protože jsi má láska. Nikdy nebudu někoho milovat tak,jak tebe." Políbil jsem ho . Zopakovali bychom si minulou noc jen kdybychom mohli . Ale nemůžeme." Musíme jet. Oblékli jsme se oba. " Levi slib mi že budeš dávat pozor na sebe."
" Ano slibuju už podruhé Erene. Budu na tebe čekat v Británii."
" Kde tě najdu?"
"Londýn. Stačí zajít do Londýna a najdeš mě. " Vzal si něco z batohu . Byla to část útržku z jeho uniformy. " Na vem si to na památku. V Londýně stačí hledat jméno Sourvey corps a ukázat tenhle znak . "
" Dobrá. Taky bych ti rád něco dal." Sundal jsem si svůj klíč,co jsem dostal od otce. Zastavil jsem auto a navlékl ho Leviovi." Ten je z mého domu . Dostal jsem ho od otce . Teď je tvůj. Busu tak všude s tebou . "
" Děkuju.." Došla mu slova.  Políbil jsem ho . " Levi jsme tady ..."
"Kde?" Zeptal se. "Měli bychom být pár kilometrů od Lyonu. "
" Takže tohle je sbohem?"
Vystoupili jsme z auta."
"Tohle je naše sbohem." Podíval jsem zds se někdo nedívá. Naposledy jsem ho políbil. Tak jak jen jsem mohl." Sbohem Erene. "
" Sbohem Levi . " Objal jsem ho . Nechci ho pouštět z mé náruče. Ale pustil jsem ho . On si vzal batoh s vyrazil . Chtěl jsem se otočit a nastoupit do auta ,ale nemohl jsem. Co když ho opravdu vidím naposledy? Musím mu to říct. Dříve nez zemřu." Levi já - "
Otočil se na mě a díval se mi přímo do mých zelených očí. " Miluju tě Levi . Najdu tě! Sbohem!" Cítil jsem jak se mi slzy derou z očí. Nemůže mě vidět brečet. Nastoupil jsem sám do auta a chtěl se rozjet ,ale já brečel. Po dlouhé době jsem brečel.