Bellien

4. Kapitola

Levi

Odešel jsem z Erenové kanceláře s velice dobrou náladou. Ta mě však dalšího dne ráno velice opadla . Hlava mě ani moc nebolela . Spíše ty vzpomínky. Bavil jsem se s náckem jako s úplně normálním člověkem a navíc - on má tušení, že ten uprchlík jsem já. Teď se jen modlím,aby si nic nepamatoval .
Pan Rall v noci spal , takže netuší o mé večerní návštěvě Erena . Natož Eren sám. Jelikož dalšího dne si mě nezavolal a já tak v klidu pomáhal Petře s prací na statku. Přerovnávali jsme seno , když se u ohrady objevil ,kdo jiný než Eren. " Dobrý den vespolek . Rivaille stav se u mě v kanceláři. Musíme si promluvit."
Zastavil jsem se a zmohl se jen na přikývnoutí. Je to tady zjistil kdo jsem kurva. Odešel a já stál a přemýšlel  jestli utéct a nebo přijít. " Děje se něco Rivaille?" Zeptala se Petra." Ne vše je v pořádku . Zachvilku jsem zpět."

    Pomalým krokem jsem se vydal k Erenově kanceláři. Auta od gestapa jsem si nevšiml. Možná budu mít štěstí a ještě je nezavolal. Došel jsem dovnitř a jak mi pokynul ,posadil jsem se na židli před jeho stolem. " Potřebuji se zeptat na jednu důležitou věc. Proč jsi vykrádal sklad ve stejnou chvili kdy byl bombardován britama? "
'' Říkám znovu ,byl jsem tam abych se měl čím chránit před britama!" Doufám, že mi stále věří. Nesmí mě odhalit.
"Nuže dobrá. A ještě jedna věc - zvu tě na sklenku vína dnes večer. "
" Tak děkuju a přijímám." A s tím jsem odešel. Vrátil jsem se rychlým krokem k Petře." Jsi v pořádku Rivaille? Co ti ten nácek chtěl?"
" Jsem v pořádku neboj. Jen něco o tom ,zda nemám informace o uprchlém vojákovi. "
" Dobře. Potřebovala bych pomoct schrabat seno ."
"Rád pomůžu. Proč tvůj otec vlastně nešel na frontu?"
" Má zraněnou nohu a můj kamarád Oulo šel místo něj. Každý den se modlím,aby byl v pořádku a co ty Rivaille?" Zeptala se mě Petra. " Já? Já jsem z fronty utekl . Byl jsem pod palbou a zůstal jsem úplně sám. " Chvíli jsme si s Petrou povídali a dalo by se říct, že spřátelili.

   K večeru jsem se opět vydal k Erenovi." Aah vítej Rivaille. Jak se dnes máš?"
Zeptal se mě Eren." Dnes se mám dobře a ty Erene?"
" Já se dnes dobře nemám. Volal mi kapitán Frank .  Armina ,mého kamaráda, převelili odsud zpět na frontu. Jsem tu teď sám. "
" To doufám, že tvůj přítel zůstane v pořádku . "
" Děkuji také doufám. " Oba jsme se napili ze sklenky vína. Dobře hořko-sladké víno. Jak moc mi to chybělo. Když tu tak sedím a popíjím s tím nacistickým klukem ,jakoby čas a válka neexistovali. " Máš radši červené nebo bílé víno?" Promluvil do ticha Eren." Já radši červené. "
" Vidíš a já zas bílé. Rivaille co budeš dělat až skončí válka? Máš nějaký svůj životní cíl?"
" Co budu dělat? Chtěl bych si otevřít čajovnu a prodávat čaj. Mám nejradši černý čaj. A ty?''
"Já bych si přál navštívit s Arminem a Mikasou moře. Je to náš sen už od dětství. Klidně to ledové Severní moře. "

Eren

Ráno jsem se probudil s bolestí hlavy. Matně jsem si vzpomínal na včerejší večer popíjení vína s Rivaillem. Třeba když se s ním seznámím, řekne mi víc než zatím vím. Vypracovával jsem protkol o chodu vesnice a počtu lidí, kteří budou deportováni. Kam to sám netuším. Když v tom mi zvonil telefon. " Dobrý den tady civilní voják Der Eren Jaeger.a dobrý den pane Franku . Jistě vyřídím. Nashle." Volal mi kapitán Frank. Armin jde zpět na frontu . Prý tu budu jen chvíli a sám to zvládnu. Kurva . Budu tu trnout hrůzu, jestliže žije jak on ,tak Mikasa ." Arminem volal kapitán Frank, jsi deportován zpět na frontu."
" Já to zvládnu Erene. "
"Děkuju. Budu se za vás oba modlit Armine." A s tím Armin odešel si sbalit věci. A já se rozhodl , že je čas si dát pauzu a pozvat Rivailla na sklenku vína.
Musím z něj dostat aspoň malou malichernou informaci. Musí přece něco vědět o tom vojakovi . Vždyť se nacházeli na stejném místě. Zkusím se s ním sblížit. Potom z něj něco určitě dostanu. Ale nelíbí se mi jak mi vidí až do duše.

Naléval jsem jemu i sobě . " Máš radši červené nebo bílé víno?" Promluvil jsem do ticha Eren." Já radši červené. "
" Vidíš a já zas bílé. Rivaille co budeš dělat až skončí válka? Máš nějaký svůj životní cíl?"
" Co budu dělat? Chtěl bych si otevřít čajovnu a prodávat čaj. Mám nejradši černý čaj. A ty?''
"Já bych si přál navštívit s Arminem a Mikasou moře. Je to náš sen už od dětství. Klidně to ledové Severní moře. " Zavzpomínal jsem na staré dobré časy na vesnici s Mikasou a Arminem. Ale teď jsem tu . Lepší než být na frontě ,ale pokud umřou beze mě ,budu ztracen.
Sledoval jsem Rivaillův obličej. Každou část jeho krásného obličeje. Nesmím mu podlehnout ,ale jemu by bylo lehké podlehnout . Tak úžasné šedivé oči, které mi ovšem vidí až do duše. Všiml js si , že se na mě také dívá. Co se mu asi honí hlavou? " Nad čím přemýšlíš Erene?"
" Zeptal se mě. Jako by mi četl mysl." Nad čím asi tak přemýšlíš ty Rivaille."
Začínal jsem být dost podnapilý. Sakra ještě pár centimetrů a naše rty by se spojily. Ale nemůžu. Možná ne dokud je tu Armin. Sakra podléhám mu a to nejde.

Nějakým způsobem jsme tu tak seděli a popíjeli víno. Bezeslova a jen se sledovali navzájem. " Jsi až moc hezký,aby jsi byl nácek." Prohodil šeptem,ale já ho slyšel." A ty jsi až moc hezký aby jsi byl ten brit."
Promluvil jsem nazpět. " Chtěl bych někdy zkusit řídit ten traktor ,co má Jean . Je to hroznej debil."
" Moc ho neznám,ale myslím že by si skončil dřív v příkopě než bys dojel na cestu. " Zasmál se . Taky jsem se smál. Má tak hezký smích. " To mi nevěříš, že umím řídit traktor? Nejsem voják celý život nahodou jsem řídil i Auto! "
" Jo leda tak na 5 metrů než ti to chcíplo." Smál se mi dál. " A viděl jsi mě řídit? Neviděl. Jen počkej víš co ? Vstávej jdeme za Jeanem ať nám půjčí traktor!"
" No dobrá teď jsi tu kapitán ty."