Já vím, ty víš, on neví...

14. Část

„Děkujeme, že jste se uráčil přijít, pane Hruško," neodpustil si poznámku pan Polák, když Adam vešel do pavilonu plazů, „Asi byste měl spolupracovat, když je na Vás podané trestní oznámení za ublížení na zdraví a napadení..." Adam ho ale nečekaně přerušil: „Neměli bychom počkat až budeme všichni?" Pan Polák hodil pohled na svého syna a poté zpátky na Adama: „Všichni?" V zázemí se najedou objevila paní Holešná. Adam si neodpustil komentář mířený na obličej jak Poláka mladšího, tak Poláka staršího: „Snad jste si nemysleli, že se nebudu bránit." „My víme, že to nemá cenu," řekl Albert, „Neexistuje nic, čím bys nás mohl donutit to oznámení stáhnout. Skončíš tam, kde patříš." Adam to kupodivu bral na lehkou váhu: „Nápodobně, Alberte..." Slova se ale ujala paní Holešná: „Můj klient má důkaz, který jasně vypovídá, že můj klient není ten, který by měl skončit ve vězení, jak říkáte." „Co, prosím?" zeptal se pan Polák, jakoby nerozuměl. Adam měl co dělat, aby se nezačal smát. To samé i paní Holešná, ta ale zvládla zachovat profesionalitu a ledový výraz: „Já Vám to ráda zopakuji, pane Poláku, pokud jste mě nepochopil. Pan Hruška má celý videozáznam incidentu, ze kterého jasně vyplívá, že můj klient vinen není."

Adam mezitím na počítači našel v mailu video od ajťáků a připravil ho k přehrání. „To je blbost," chtěl se Albert jejich plánu vysmát, jenže smích ho přešel, když Adam videozáznam pustil. Všech osm očí se zahledělo na obrazovku. Ve videu přišla Anna do kanceláře. Přítomní v zázemí měli možnost slyšet, jak se Albert s Annou baví a jak se jí ptá, jestli už Haďák ví, že ho vodí za nos. Jak jí nabízí smazání dluhu za to, že si ho vezme a jak se na ní poté vrhne. A nakonec i to, jak Anna křičí o pomoc, jak do kanceláře vtrhne Adam a Alberta od Anny odtrhne. Video skončilo odchodem Adama a Anny z kanceláře. „Chtěla jsem tímto oznámit, pane Poláku, že chystáme právní kroky proti Vašemu synovi," poznamenala paní Holešná. Oba Poláci byli zřejmě nemile překvapeni, čehož Adam využil a prohlásil: „Se Sidonií Annou jsme se domluvili, že podá trestní oznámení za obtěžování a vyhrožování. To už prokázat můžeme." Všiml si, jak se Albert zatvářil, když slyšel Annino pravé jméno.

„Moment, prosím," prohlásil pan Polák, „Domluvím se se svým synem, jak dál." Chytil Alberta za ruku a vyvedl ho ven. Mezitím se Adama paní Holešná zeptala: „To jste si vymyslel, že?" Adam kývl jen kývl hlavou, pořád myslel na Annu. „Mám pocit, že to na něj zabere." Paní Holešná v to doufala taky: „To snad za chvíli zjistíme..." A měla pravdu. Otec a syn se za chvíli vrátili. Skoro poníženě se zeptal pan Polák: „Jaké podmínky by musely být splněny, aby toto trestní oznámení nebylo podáno?" Adam se na paní Holešnou podíval vítězným výrazem. Ta ho pobídla, aby mluvil.

Do konce pracovní doby jen seděl v zázemí se zavřenými dveřmi a snažil se na nic nemyslet. Nešlo mu to. Pořád myslel na Annu. Jak se k ní má chovat? Jak na ní má mluvit? Jak jí oslovovat? A co jí vůbec řekne? Z myšlenek ho pár minut před pátou vyrušil děda, když za ním přišel: „Co se tu tak zašíváš?" „Snažím se chvíli být sám se sebou," prohlásil Adam s hlavou opřenou o ruku. Pan Hruška si dovolil tipnout: „Ale nejde ti to," Adam jen zavrtěl hlavou, „Co se děje?" „Ehm... Snažím se nějaká vstřebat a zároveň nemyslet na fakt, že ta, kterou jsem miloval, nebyla ta, za kterou jsem ji měl..." Adam vůbec nepřemýšlel nad tím, co řekne. Prostě to z něj nějak vyletělo, čímž dědu překvapil: „To znělo nádherně... Jen asi nechápu, kam tím míříš." Adam chvilku mlčel, jakoby hledal ta správná slova: „Eh... Není to Anna... Z dětskýho domova a bez peněz... Je Sidonie Anna... Vnučka Sidonie Novotný, majitelky sklářský firmy, co naší ZOO sponzoruje... Na účtu má miliony a... Asi si myslela, že na to nepřijdu." „No a?" nechápal dál pan Hruška. Haďák se doplnil: „Asi nevím, co dál." Pan Hruška jakoby chvíli přemýšlel: „Víš, co je v těchto chvílích nejdůležitější?" Adam zase zavrtěl hlavou, „To, co k ní cítíš. Miluješ jí?" Nastala chvíle ticha. „Já..." protahoval Adam odpověď, „Já nevím..."