4

220 6 0
                                    

Ráno jsem se probudila s tím, že mi opět někdo  'usl' na zvonku. Došourala jsem se ke dveřím.

,,To je dost myslel jsem, že vykopnu dveře." uchechtl se Jakub, když jsem otevřela dveře. Já jen zamručela.  ,,Probudil jsem tě, že?" zase se uchechtl a já jen protočila oči.

,,Pojď dál." řekla jsem unaveně a pustila ho dovnitř.  ,,Dej mi chvilku." řekla jsem a došourala se do koupelny. Dala jsem si sprchu abych se probrala. Vyfénovala jsem si vlasy. Vyčistila zuby a tak. Došla jsem do pokoje a vzala si věci. Venku bylo docela chladno takže jsem si vzala něco teplejšího.  ,,Okey jsem ready Kubo." řekla jsem hned, když jsem přišla do obýváku. Kuba se na mě podíval. 

,,Sluší ti to." usmál se a já mu úsměv oplatila. Na sobě jsem měla volnější ryfle a oversize tričko. Jakub vstal a došel ke mně. Podíval se mi do očí a já jemu. Jeho ruce přistáli na mých bocích. Začal se přibližovat.

,,Kubo." vydechla jsem. On jen zamručel a dál se přibližoval.  ,,Chtěl si mě odvést na ten pohovor."  nesouhlasně zamručel.

,,To počká." řekl jednoduše a zastavil se pár milimetrů od mého obličeje. Chvilku se nic nedělo a pak to udělal. Políbil mě. Nevím proč, ale spolupracovala jsem. V briše se mi rozletělo hejno motýlů. Bylo to příjemný na jednu stranu.

,,Musíme jet." řekla jsem do polibku. Jakub zamručel a odtáhl se. Zadíval se mi do očí.

,,Tak pojedeme." řekl jakoby se nic nestalo pustil mé boky a rozešel se ke dveřím. Doběhla jsem ho. Nevím proč, ale musela jsem přemýšlet jestli ke Kubovi něco necítím. ,,Pustíme si něco?" zeptal se a mě tak probral z přemýšlení.

,,Jo klidně." usmála jsem se na něj a on něco pustil. Nevim proč, ale něco mě táhlo udělat to co jsem udělala. Chytla jsem Kubovu ruku, kterou měl na řadící páce. Chvíli jsem mu jí držela a pak jí oddělala. On mi vzal tu ruku zpátky a položil jí i s jeho zpátky na řadící páku. Usmála jsem se a užívala si tu chvilku.

,,Jsme tu." řekl a podíval se na mě. Taky jsem se na něho podívala a usmála se. On se usmál taky.

,,Tak já jdu." zašeptala jsem on kývl.

,,Počkám tu na tebe." usmála jsem se a odešla. 

,,Dobrý den. Já bych se zde chtěla  ucházet o práci architektky." řekla jsem paní u recepce.

,,Dobrý den. Tak to jděte do druhého patra a hned první dveře vlevo." mile se usmála a já poděkovala. Našla jsem výtah a zmáčkla druhé patro. Našla jsem první dveře vlevo a zaklepala.

,,Dále." ozvalo se a já vešla.

,,Dobrý den. Já bych měla zájem o práci architektky. Zaslechla jsem, že právě hledáte." řekla jsem co jsem vešla byla jsem docela nervózní.

,,Oh ano posaďte se prosím." řekla milá paní. Já se posadila a ona se mě začala ptát na různé otázky. Já odpovídala, vypadala spokojeně. Byla jsem tam asi půl hodiny. ,,To bude vše, ozveme se jestli jsme vás přijmuli." usmála se já jen poděkovala, potřásla jsem si s ní ruku a odešla.

,,Ták?" zeptal se hned Kuba, když jsem sedla do auta.

,,Prý se ozvou." Kuba jen kývl a nastartoval.

,,Stavím se ještě ve studiu. Volal Dominik, že potřebujou s něčím pomoct." jen jsem kývla. Během chvilky jsme byli u studia.

,,Mám jít s tebou?" zeptala jsem se ho, když se chystal odejít.

,,Byl bych rád za společnost jako jsi ty." usmál se a já se možná i začervenala. Něco mě k němu přitahovalo, ale nevím co.

,,Nazdar zmrdi jsem tady." zařval hned co otevřel dveře studia.

 Netrap se tímKde žijí příběhy. Začni objevovat