Netrap se tím

10.

Ráno mě probudil budík a z toho jsem usoudila, že je pondělí. Hned co jsem se probrala mi začal zvonit mobil. Podívala jsem se kdo mi volá v sedm ráno.

Ann: No?
Jakub: Dobré ráno Ann. Dneska by jsme měli jet na ty koncerty a tak jsem si řekl, že bych ti přišel pomoct sbalit.
Ann: Jo v kolik se bude vyjíždět?
Jakub: Za tak hodinku asi.
Ann: Jo. Tak to by se mi pomoc hodila.
Jakub: Dobře hned jsem tam.
Ann: Dobře děkuji.

Zavěsil a já se došourala do koupelny, kde jsem ze sebe udělala člověka a šla začít balit. Bytem se rozezněl zvonek a já došla otevřít. Nestál tam nikdo jinej než Kuba.

,,Ahoj. Pojď dál." pustila jsem ho a zavřela dveře. Došli jsme do ložnice a začli balit. Povídali jsme si kde všude budeme a padli tam i nějaké jména. Během půl hodiny jsme měli sbaleno a mohli vyrazit do studia, kde byl sraz.

,,Jak se těšíš?" zeptal se Domča hned co jsme dojeli ke studiu.

,,Jsem trošku nervózní." usmála jsem se na něj.

,,Není se čeho bát. Budeš s Tomem a dalšíma klukama. Nic se ti tam nestane." usmál se na mě a na Tomův povel sedl do auta. Všichni jsme nasedli do auta a mohlo se jet. Cestou jsme si povídali a bylo to fajn. Tom po takových dvou hodinách zastavil.

,,Takže tady se bude nabírat Martin a pak můžeme jet do Plzně." oznámil a vylezl z auta. Vykoukla jsem z okýnka a hned viděla Marťu. S klukama Albrechtovýma mám úžasnej vztah. Takže jsem se na něho usmála. On si mě všiml a úsměv mi oplatil.

,,Vy spolu něco máte?" zašeptal mi Domčův hlas u ucha. Málem jsem mu vrazila facku.

,,Ne. Jak tě to napadlo?" dost mě to zajímalo podle čeho soudí, že s ním chodím.

,,Že ses na něho tak usmála." pokrčil rameny.

,,Co tam řešíte?" ozval se Kuba ze předu. Divím se, že si nesedl k nám.

,,Nic." odpověděla jsem jednoduše a dál to nechala být. Jakub si nás projel pohledem a dál se věnoval mobilu. Martin s Tomem nasedli a jelo se.

,,Ann?" ozval se Tom a prolomil ticho v autě.

,,Mhm?" zamručela jsem jednoduše a věnovala mu pozornost.

,,Napadlo mě, že by jsi mi pomohla u stánku s merchem. Jestli máš zájem." Podíval se na mě přes zpětné zrcátko.

,,Jo ráda ti pomůžu Tome." usmála jsem se a dál sledovala míjející se krajinu.

•••

,,Ann?" rozlepila jsem oči a podívala se na dotyčného, který na mě mluvil.

,,Mhm?" byla jsem trochu zmatená nebudu lhát.

,,Jsme tady." Kuba se usmál a pomohl mi vylézt z auta.

,,Děkuji." poděkovala jsem a usmála se na něj. Vzala jsem si svoje věci a došla za Tomem.

,,A tady jsi. Budeš s Jakubem na pokoji." oznámil mi s úsměvem Tom. Jen jsem kývla. Kuba nás obešel a já se vydala za ním.

,,Tady to je. Máme jen jednu kartu." Kuba se zastavil před hotelovým bytem s číslem 231.

,,Kolik to tu má tech bytů?" zeptala jsem se a on se jen uchechtl.

,,Asi 300? Netuším." kývla jsem a hned co Jakub odemkl dveře jsem šla do vnitř. ,,Ložnice je tady." ukázal na dveře a já do nich hned vešla. Strnula jsem, když jsem otevřela dveře.