12.

203 6 1
                                    

Ráno mě probudil hluk z chodby. Protřela jsem si oči a všimla si, že tu Jakub není.

,,Jakube! Nic se tam nestalo uklidni se!" zaslechla jsem tlumený křik. Zřejmě Tom.

,,Jak jako nestalo?! Tomáši co jste dělali venku!?" aha takže Jakuba tíží ten včerejšek. Je to s ním občas těžký. Rozešla jsem se do chodby aby si ostatní nestěžovali.

,,Kluci! A dost! Jakube klidni se už taky! Když ti Tom říká, že se nic nestalo tak na tom asi neco bude ne?! Takže už přestaň dělat scény jsi horší než ženská a malý dítě dohromady!" vpálila jsem mu to do očí. Mezitím vylezli i ostatní a jen zírali.  ,,Padej do pokoje ať se tu před něma neztrapníš." řekla jsem už klidněji a Jakub poslechl. Usmála jsem se na ostatní a zapadla za ním.

,,Ann já-" chtěl mi něco říct, ale já ho předběhla.

,,Jakube. Co ti je. Už od začátku tour jsi divnej. Hlídáš si mě jak, kdybych byla malá. Nechápu to sakra. Jestli se nezklidníš a nepřestaneš se chovat jak malej tak jedu domů. A je mi jedno jestli mě tam hodí Tom nebo jestli pojedu vlakem. Prostě jedu." bylo vidět, že ho to mrzí a už jsem mu nechala prostor mluvit.

,,Ann. Promiň já sám nevím co to do mě vjelo. Hlavně nikam nejezdi. Tomovi se omluvím a budu se snažit klidnit." pousmála jsem se a obejmula ho. On mi objetí oplatil a odešel. Já se mezitím převlékla a došla na snídani.

,,Jakub se Tomovi omluvil co jsi mu řekla?" vynořil se za mnou Domča ani nevím, že tu byl.

,,Jen, že jestli se nezklidí, že jedu domů." pokrčila jsem rameny a on na mě jen tupě zíral.

,,Dobře. Ale i tak mi to příjde divný."

,,Takže jdem na snídani?" on kývl a já se šla převléct. Došla jsem dolů a neočekávaně se čekalo jen na mě. ,,No co je?" oni jen sklopili pohledy a dál se bavili.

,,Jasně takže to uděláme teda takhle." ukončil jejich konverzaci Tom. Oni jen kývli.

,,O čem byla řeč?" sedla jsme si na volné místo a pozorovala je.

,,O tour." řekl jednoduše Jakub. Ostatní zase jen kývli. Co jim je? Projelo mi hlavou.

,,Aha." usmála jsem se a začla jíst.

,,Po snídani se sejdem před hotelem. Klub není vůbec připravenej." všichni jsme se podívali na Toma jestli si nedělá srandu.  ,,No já za to nemůžu." obhajoval se a my to nechali být.

•••

Jak Tom řekl tak se i stalo. Po snídani jsme se všichni sešli před hotelem a jelo se do klubu. Už tu jsme tak půl hodiny a kluci to tu stále připravují.

,,Hele ty lenochu. Taky by jsi nám mohla jít pomoct." koukla jsem se na Kokyho jestli to myslí vážně. Je pravda, že celou tu půl hodinu sedím v backstagi a koukám na ně.

,,Když mně se nechceee." zakňučela jsem a najednou ucítila jak mě ze zadu někdo zvedá. ,,Neeee já chci sedětttt!"

,,Nebudeš sedět. Jdeš nám pomoct." ozvalo se za mnou.

,,Neee Jakubeee pusť měěě." zakňučela jsem a on mě stále nesl. Položil mě až na pódiu.

,,Tak a pomůžeš nám se zvukem." řekl a sledoval mou reakci.

,,Kde je Tomík? Jdu pomoct Tomíkovi." Jakub se na mě podíval jestli to myslím vážně.

,,Tom je támhle." ukázal Domča a Jakub ho probodl pohledem. Já se na Domču děkovně usmála a odcupitala za Tomem.

,,Jdu ti pomoct. Nechce se mi s Jakubem dělat na zvuku." Tom se na mě otočil a hned mě zaúkoloval.

•••

Uběhla asi další hodina a klub je ready. Jelikož kluci začínají až za čtyři hoďky Kokyho napadlo projít město. Kývli jsme na to a šli.

Kluci jsou strašní show mani a neustále dělají nějaký kraviny. Jsou horší než malý děti. Tom je tu jen hlídá aby neudělali nějakej průser. Takovej tatínek celý crew.

,,Ne Koky zapomeň." Tom se rozeběhl za Kokym, který měl v plánu ani nevím co. Nějak jsem je přestala vnímat a jen koukala před sebe a šla. Zaregistrovala jsem Toma a Kokyho a můj zrak zůstal na nich. Začla jsme se na ně vtipně usmívat. Najednou jsem ucítila něčí ruku, která mi objímala pas. Podívala jsem se na dotyčného a malinko se pousmála. On si toho všiml a pousmál se zpátky. Nechápu co mě k němu tak táhne, ale líbí se mi to.

,,Hele vy dvě hrdličky jdem zpátky do klubu udělat ještě jednou zvukovku a pak to můžem odstartovat." řekl Tom směrem k nám.

,,Však jasné." protočil očima a otočil se na patě. Je občas hroznej.

,,Jakub je celkom orieško čo?" ozvalo se vedle mě.

,,Občas jo. Jinak je to fajn kluk. Což ty určitě víš." usmála jsem se na něj.

,,Ano viem. Veď ho znám dľhčie ako ty." usmál se na mě. Dan je taky strašně hodnej kluk. Všechny z labelu mám hrozně moc ráda.

S Danem jsme si povídali celou cestu ke klubu. Sedli jsme si spolu do backstage a jen pozorovali kluky na zvukovce.

,,Tak to asi můžeme odstartovat." ozvalo se v reprácích na náznak toho, že to funguje. Kluci došli k nám do backstage a klub se začal plnit jejich fans.

•••
Po jejich tour jsme se všichni rozhodli jít na hotel.

,,Hele neoslavíme tuhle tour?" napadlo Jakuba a všichni nečekaně souhlasili. Až na mě.

,,Hele já se nezapojím. Jsem unavená a nějak extra se mi pít nechce. Takže si půjdu lehnout až dorazíme na hotel." nikdo nic neříkal jak, kdyby mě ignorovali. Nechala jsme je být a hned co Tom zastavil u hotelu jsem zapadla do pokoje. Svalila se na postel a usla.

 Netrap se tímKde žijí příběhy. Začni objevovat