8.

209 7 0
                                        

Ráno mě probudilo zvonení mého telefonu. Podívala jsem se kdo to je. Bylo to z té firmy, kde jsem byla na pohovoru. Okamžitě jsem to zvedla.

,,Dobrý den u telefonu Panfili."
,,Dobrý den slečno Panfili. Voláme ohledně té práce na, kterou jste dělala pohovor."
,,Ano vím o jakou jde."
,,Bereme vás. Od kdy by jste mohla nastoupit?"
,,Umm." vzpomněla jsem si na týdenní koncerty. ,,Příští týden. Šlo by to?"
,,Jistě budeme se na vás těšit slečno Panfili."
,,To já na vás též. Na shledanou."
,,Na shledanou."

Hovor jsem típla. Bylo skvělý, že mě tam vzali. Šla jsem si udělat snídani a rozhodla jsem jse to napsat Jakubovi. Jelikož on mi tem flek "našel".

Ann: Ahoj Jakube. Hádej co
Yzomandias: Co?
Ann: Pamatuješ jak si mě vezl na ten pohovor?
Yzomandias: Jo pamatuju proč?
Ann: Vzali mě. Před chvilkou mi volali
Yzomandias: Tak to je skvělý gratuluju. Kdy nastupuješ?
Ann: Příští týden
Yzomandias: Takže pojedeš tenhle týden s námi na ty koncerty?
Ann: Asi jo. Ještě uvidím
Yzomandias: To je skvělý mám radost
Ann: To já taky
Yzomandias: Nechceš ven?
Ann: Proč ne
Yzomandias: Tak se pro tebe stavím jsem ve studiu s Dominikem jsme psali novej track
Ann: Dobře budu tě čekat

Na to dal klasicky zobrazeno a já se šla připravit. Po tak deseti minutách se rozezněl zvonek. Došla jsem otevřít.

,,Ahoj Kubí." usmála jsem se na něj. On si mě prohlédl.

,,Sluší ti to." usmál se a já zrudla.

,,Půjdem?" on kývl. Zamkla jsem byt a s Jakubem se rozešli ven. ,,Kam máš v plánu mě vzít?" zeptala jsem se ho a on se usmál.

,,Uvidíš kotě." když řekl ,,kotě,, rozletělo se mi tisíce motýlků v břiše. Usmála jsem se nad tím. Došli jsme k jeho Benzu a otevřel mi dveře. Nasedla jsem on dveře zavřel a nasedl na místo řidiče. ,,Pojedeme asi tak dvě hodiny." informoval mě a já začla přemýšlet kam jedeme. Jakub zapl písničky a vyjel.

•••

Probudil mě polibek na tvář.

,,Vstávat jsme tu." usmíval se Jakub jak měsíček na hnoji, když jsem rozlepila oči.

,,Kde jsme?" protřela jsem si oči a protáhla se. Vylezla jsem z Benzu a rozhlídla se. Tady to poznám i o půl noci. ,,Praha?" byla jsem docela v šoku, ale byla jsem ráda, že mě sem vzal. Usmála jsem se na něj aby mu to nepřišlo líto, že nemám radost. Obejmula jsem ho a od si oddechl.

,,Tak pojď. Program, který jsem připravil se ti snad bude líbit." usmál se a já chtěla aby se usmíval pořád. On si všiml jak se na něj dívám. ,,Copak?" uchechtl se.

,,Nic." zahuhlala jsem a zklopila pohled jelikož jsem cítila jak rudnu. On mi vzal bradu mezi palec a ukazováček, zvedl mi hlavu a zadíval se mi do očí.

,,Jsi roztomilá, když se červenáš." zašeptal jeho chraplákem a já zrudla ještě víc.

,,Jdeme?" zeptala jsem se a on jen kývl. Chytl mě za ruku a já se cítila jak teenager. Rudá až na prdeli. Rozešli jsme se někam nevím kam.

Po tak dvaceti minutách chůze, focení s fans a odpovídání na otázky typu ,,Vy spolu chodíte,, Jakub zastavil.

,,Jsme tu babe." stáli jsme před Pražským Dino parkem ve, který jsem byla tak sto let dozadu. Rozzářili se mi oči. Obejmula jsem ho div jsem ho neumačkala. ,,Wow wow wooowww. Opatrně ať mě neumačkáš to by tě fanoušci zabili asi." zavtipkoval a já se usmála.

 Netrap se tímKde žijí příběhy. Začni objevovat