Netrap se tím

6.

Probudila jsem se, se strašnou kocovinou. Nahmatala jsem mobil a podívala se na hodiny. Bylo 9:30 porozhlédla jsem se po místnosti. Nejsem u sebe v bytě. Sedla jsem si a pořádně se porozhlédla. Jasně já jsem ve studiu. Uchechtla jsem se a vyhrabala se z postele. Vyšla jsem z pokoje ve, kterém jsem spala. Poskytl se mi pohled na kluky. Na kluky, kteří si ustlali na zvláštních místech. Zabrali gauč, zem, stůl možná i nahrávací studio. No byl to prostě zajímavý pohled. Uchechtla jsem se nad tím.

,,Smích, slečno Panfili?" zaslechla jsem chraplak. Podivala jsem se tim směrem.

,,Ano a vám to může být jedno pane Vlčku." on se jen uchechtl.

,,ZMRDI VSTÁVÁME!" zakřičel přes celý pokoj.

,,Kryple vole!" křikl po něm Domča z gauče. ,,Chci spát kreténe." vykoukl a zamračil se. Jakub se zasmál.

,,Naser si debile za 10 minut je deset."Dominik vystřelil jak raketa. ,,Si slíbil zas nějaký hoe, že za ní dojdeš, že tak spěcháš?" zasmál se Jakub. Domča se moc příjemně netvářil.

,,Ne vole v deset má přijet máma." řekl zděšeně a už byl fuč. Silně jsem nechápala. Jakub jen zavrtěl hlavou a sedl si na gauč. Najednou se zasmál.

,,Sleduj." řekl a vstal. Došel k jedné skříňce něco z ní vzal. ,,Tohle bude sranda." otočil se a v ruce držel megafon. Bylo mi jasný co chce udělat. Zapl ho a začal. ,,Zmrdi budíček." řekl do toho megafonu a zapl nějakou sirénu nebo co to bylo.

,,KRETÉNE BLBEJ! NECH NÁS SPÁT!" zakřičel Tom ze stolu. Dost mě zajímalo co tu dělali, když jsem odešla.

,,Nasrat Tomáši je deset." řekl opět do megafonu a všichni už vstávali.

,,To je už tolik?" zeptal se Decky ospale. Jen jsem kývla.

,,Jo je, Dominik už šel." uchechtl se Jakub nad tím jak rychle Domča vypadl ze studia.

,,Aha." hned jak to Decky dořekl tak se rozrazili dveře od studia.

,,Ne.. Určitě.. Ano vyřídím.. Ne nemusíte se bát za pár dní to bude hotovo.. Ne vážně slibuji.. Dobře budu na to myslet.. Nashledanou." zaslechla jsem ode dveří.

,,Tak čo teraz hoši?" zeptal se Dan ostatni jen mykli ramenama.

,,Panák jinak dnešek nedám." Calin se vynořil z chodby. Včera se naší chlastačky nezůčastnil. ,,Ahoj Ann nevěděl jsem, že tu budeš." usmál se na mě.

,,Ahoj. Já ani neodešla." pozdravila jsem ho a úsměv mu oplatila. Jemu hned úsměv zmizel. ,,Nic nebylo." oddechl si.

,,Za týden budou koncerty ještě to budu muset připomenout Dominikovi a ostatním." Decky se svalil na gauč.

,,Ann?"

,,Hmm?"

,,Nechtěla by jsi jet s náma?"

,,Jakube." uchechtla jsem se. ,,Budou mi volat z toho pohovoru. Třeba mě budou chtít během těch koncertů."

,,To nevadí. Já to klidně zařídím." nevím proč musela jsem se nad tím pousmát. Jakub je strašně hodnej kluk i když se to na první pohled nezdá.

,,Tak já si to zkusím zařídit no." protočila jsem oči a on se usmál pak si s klukama dali panák a jelikož už vím jak to tady chodí z jednoho panáku se najednou stali tři flašky bechera a všeho možnýho co jim padlo pod ruku. Takže s něma zase nebylo pořádně co k řeči. Obvzlášť s Danem a Tomem.

•••

Nějak jsem to tu přežila někdy okolo čtvrté jsem vypadla teď sedím doma a dívám se na netflix jelikož je sobota a nemám co dělat.

Chillovala jsem si a jen co mi zkončil další díl jednoho seriálu tak mi někdo začal zvonit na dveře. S nechutí jsem se k nim došourala a, když jsem otevřela dveře stál tam někdo koho jsem už nikdy nechtěla vidět okamžitě jsem ty dveře zabouchla a nemohla tomu uvěřit. Co chce? A jak ví, že jsem tady? Za těma dveřma stál Patrik. Chvilku jsem si dávala dohromady jedna a jedna, pak jsem znovu otevřela.

,,Co chceš?" prskla jsem po něm.

,,To mi je přivítání." uchechtl se.

,,Jak jsi se sem dostal a jak víš, že jsem tady. Vždyť víš, že je definitivní konec už nejmíň čtyři roky." byla jsem vcelku naštvaná, že se sem pan slavný PTK uráčil dojít a zazvonit na můj byt.

,,Původně jsem šel za Jakubem, ale když jsem zahlídl tvoje jméno na zvonku změnil jsem názor."

,,Stejně by jses nedozvonil. Pan Vlček je na plech ve studiu." uchechtla jsem se a byla připravená mu zabouchnout dveře.

,,Tak on se tahá už i s tebou. Páni. Kam jses to dopracovala." kýval hlavou já jsem tohle nevydržela a vlepila mu facku, že se mu hlava otočila hned jsem mu zabouchla dveře a vytočila 158 jelikož jsem ho nechtěla mít u dveří svého bytu.

Policie tu byla hned a už se o Patrika postarali. Já jim jen řekla, že mě obtěžuje a, že ho neznám. Dala jsem jim občanku, chvíli jsme to probírali a oni si ho pak odvedli. Takže jsem zase sedla k netflixu a dokoukala ten seriál. Možná jsem nemusela hned volat policii, ale jinak bych ho od svých dveří bytu nedostala.

•••

Po dokoukání seriálu mi cinkl mobil.

P T K: Stejně se mě nezbavíš a policajti budou marný

Ignorovala jsem to a řekla si, že napíšu Davidovi.

Ann: Ahoj nezašel by jsi ven?
Dori: Ahoj jasně kde se sejdeme?
Ann: U mě před bytovkou?
Dori: Fajnn

Usmála jsem se. S Davidem se známe už když jsem se přestěhovala z Brna do Prahy takže jsem ráda, že jsem ho tu zase potkala. Za chvíli mi přišla zpráva, že už je tu. S radostí jsem doběhla dolů a hned ho obejmula.

,,Ahoj Davide." jsem vážně ráda, že ho vidím.

,,Ahoj Ann." usmál se a obejmul mě zpět. ,,Kam půjdem?"

,,Někam je mi to fuk. Mohl by jsi mi tu ukázat tvý oblíbený místa." on kývl a rozešel se pro mě neznámo kam. ,,Než jsem ti napsala tak asi hodinu před tím mi na zvonek zazvonil Patrik." řekla jsem jen tak.

,,Ublížil ti?" zeptal se hned. Jen jsem zavrtěla hlavou.

,,Ne zavolala jsem policii s tím, že mě obtěžuje a, že ho neznám. Pak mi psal, že se ho jen tak nezbavím a policajti mi budou marný." fňukla jsem jelikož, mě ten člověk sere.

,S tím si nelam hlavu. Modli se aby ti hlavně nic neudělal." usmál se a já se usmála taky. David mě vzal na různý místa a pak do Caffeterie. Povídali jsme si a smáli se. Pak mě doprovodil domů a já během chvilky usla.