Netrap se tím

14.

Uběhl už nějaký ten pátek od tour. Nějak jsem to s Jakubem přežila nebylo to jednoduchy, ale zvládla jsem to. Od tý doby se nic moc nezměnilo Jakub se pořád chová jako čůrák, Domča si žije svůj děvkařskej život i když vlastně vůbec je to andílek, když se jedná o holky to jen v písničkách je takovej. Tom krásně vede label. A zbytek si taky daří skvěle. Já si momentálně válím prdel u televize. Je sobota tudiž mám volno a nic napráci. Co asi dělaj v Praze. Projelo mi hlavou a já se to rozhodla zjistit.

Ann: Ahoooj Márooo

Odpoveď přišla prakticky hned což jsem se divila.

Marekk: Ahoooj Ann copak potřebujeeš?
Ann: Niic jen jsem se chtěla zeptat jak se máte
Marek: Tak já se mám skvěle. Podařilo se mi najít úžasnou přítelkyni a klape nám to. Deny ta to má bídný. Před měsícem jí vyhodili z práce pořádně ani nevím proč, přestala platit nájem a odstěhovala se do Plzně za rodičema takže jí už nevídám. A co tyy? Jakpak se ti v Pardubicích daří?
Ann: Juujj tak to ti moc přeju. Chudák Deny:(
Ann: Hele tak mě se daří celkem dobře bych řekla. Práci mám skvělou dělám co mě baví sousedi jsou též fajn. Našla jsem tu bandu skvělejch lidí musím ti je někdy představit je s něma hrozná prdel :)
Marekk: Tyjooo to jsem hrozně rád určitě budu rád, když mě s něma seznámíš víš, že já se novejch lidí neštítím ;)
Marekk: A moc děkuji jsi zlatíčko :)<3
Ann: Za málo :)<3
Ann: Už pomažu ťapkám si udělat něco dobrýho:)
Marekk: Tak paa taky půjdu:)

Jak jsem Márovi napsala tak jsem taky udělala. Ukuchtila jsem si něco lehkýho dokoukala film co hrál v televizi a rozhodla se napsat někomu z kluků jestli se můžu stavit do studia.

Ann: Kokynoooo?
Koky: Noo prinzecnooo?
Ann: Viš, že pokud se dozví Jakub, že mě tak nazýváš, že končíš?
Koky: Viiim, ale netrápí mě to:)
Ann: Dobraa. Chtěla jsem se zeptat jestli jsi ve studiu:)
Koky: Jo, že mě přijdeš otravovat a rozptilovat při práci?
Ann: Jop přesně to chci:)<33
Koky: Achjoo holkaaa tak dojdi alespoň bude prdel:)
Ann: Tak jooo za asi půl hoďky jsem tam:)
Koky: Okey:)

Šla jsem se převléct a vyrazila jsem na cestu.

...

Cesta mi trvala vážně půl hodiny. Brnkla jsem Kokymu, že jsem tu a on přiťapkal otevřít.

,,No nazdáreek." uchechtl se na mě jak debil.

,,No ahoj." ďoubla jsem ho do žebra a obešla ho valila jsem si to směr studio a on jen ťapkal za mnou. Šašek počmáranej.  ,,Zdravím všechny." vešla jsem do studia a všichni civěli jak dementi.  ,,No cooo jsem tu nazpívat ten klip neee." dělala jsem si z nich prdel.

,,Tak něco zaspívej a uvidíme." uchechtl se za mnou.

,,Do re mi fa so la si dooo." uklaněla jsem se a kluci zacli tleskat.

,,A teď doopravdy šup."

,,Ježiiiš a cooo?"

,,Nevim co tak posloucháš." zamyslela jsem se nad nějakou pěknou písničkou co znám. A pak mě to napadlo.

,,Už vím." uculila jsem se. A všichni berlivě poslouchali. Zakašlala jsem si na přípravu. Zhluboka jsem se nadechla a vydechla. A zpustila jsem. ,,Kdo to řek snad ne já!
Že je láska krásnej cit!
L

áska bodá jako nůž
Tak ať táhne, už chci mít klid
Neskučím jako pes
Na hrob ti tesám SMS
Můžeš lásko klidně spát, chcípni, když mě už nemáš rád!" uculila jsem se a oni jen čuměli. ,,Nebo ještě jednu jestli chcete." neodpovídal ani jeden. Najednou se rozrazili dveře studia.

,,Mate mě tu chlapy. Ahoj Ann. Proč tak čumíte vy hovada." uchechtl se a nahodil nechápavej pohled.

,,Zpivala jsem jim."

,,A ja tě neslyšeel." udělal takovej ten smutnej výraz.

,,Tak já ti ještě jednou zaspívám no." usmála jsem se a zase se připravovala. ,,Môže sa ti zdať, že môžem všetko mať
To vôbec, ja chcem viac
To vôbec, ja chcem viac
Môže sa ti zdať, kým ty budeš spať
Ja pôjdem stále viac
Pôjdem stále viac." tyhle krátký části stačí na to ukázat jak zpívám doufám.

,,Kámo. Nepřemýšlela jsi někdy nad tím, že začneš zpívat?" usmála jsem se nad tím.

,,Nepřemýšlela. Architektůra mě baví. Nemám v plánu měnit co budu dělat."

,,Nemusíš to měnit můžeš mít zpěv jako koníček." všimla jsem si jeho žasu v očích. Pousmála jsem se nad tím.

,,Tak já nad tím popřemýšlím Tome." usmál se a už si každý šel dělat co potřebovali.

,,Nechceš zpívat nějaký sloky v mým tracku?" ozvalo se mi nad hlavou a já málem vyletěla z kůže.

,,Já ti nevím." usmála jsem se na něj.  ,,Ale třeba si to rozmyslím." on jen kývl a odešel. Nemůžu přece odmítnout takový velký potetovaný stěně jako je zrovna tady Domča. To nejde.

...

Padla osmá hodina večer a já si řekla, že už kluky nebudu rozptilovat při jejich práci.

,,Koťátka já pádím mám ještě něco doma takže zítra papa." rozloučila jsem se se všema a s klidem odešla. Nespěchala jsem a cestou přemýšlela jak dokončím svůj projekt. Mám totiž rozdělaný jeden projekt do práce. Jak jsem nad tím tak přemýšlela tak jsem došla domů. U hlavního vchodu jsem zahlédla paní Novotnou s plnýma taškama nákupu.  ,,Ukažte. Pomůžu vám." usmála jsem se na ní.

,,Jé děkuji ti mockrát jsi zlatá."

,,Za málo paní Novotná." paní Novotná je taková miloučká důchodkyně občas k ní jdu na kafe, když se chci odreagovat a s klukama to ve studiu zrovna nejde protože se třeba hádaj nebo mají moc práce. Odnesla jsem tašky s nákupem. Paní Novotná mi ještě jednou poděkovala a já si odkráčela do svého bytu. Udělala jsem si něco k večeři a při nějakým filmu přemýšlela nad tím jestli nazpívám Domčovi ty sloky do tracku. Zamyslela jsem se nad tím tak moc, že už na mě padala únava. Vypla jsem televizi, nádobí naházela do myčky, kterou ráno zapnu teď se mi fakt nechce. Odšourala jsem se do ložnice, nějakým způsobem jsem se převlékla a zalehla do postele. V tu chvíli mi pípal telefon jako o život.

Yzomandias: Kde jsi?
Yzomandias: Tak kde jsi?
Yzomandias: Tak doprdele Ann kde jsi? Mám kurva strach.
Ann: Jsem doma v postýlce a snažím se spát ichtyle
Yzomandias: A žeby jsi ve studiu něco řekla
Ann: Říkala jsem. To, že tam věčně nejsi neni můj problém.

Mamrd. Ani spát mě nenechá. Vypla jsem si zvuky a mobil položila na noční stolek. Zavřela jsem svoje očka a v tu chvíli jsem byla tuhá.