Moje malé tajemství

Díl třetí

Vadim:
Byl jsem ve škole a byla poslední hodina. Byl jsem rád že už budeme končit. Najednou mě někdo stáhl do kruhu a začali si semnou házet. Začala se mi měnit velikost zorničky. Začal jsem se měnit. Všichni se začali smát, následně pištět a utekli. Jsou tak blbí ?! Postavil jsem se a trochu se uklidnil.

Katharine:
Byla předposlední hodina. Za chvilku zvoní a půjdeme na oběd. Určitě bude něco nechutně "dobrého". Koukla jsem na hodinky a bylo za miutu dvanáct hodin. 12:00 zvoní. Odporný zvonek oznámil konec hodiny. Byla jsem ráda, teď bude totiž, už jen hudebka a tu mám ráda. Na oběd byla ryba, jelikož ryby nejím tak jsem se jen v řadě otočila k odchodu. Vběhla jsem do třídy. Máme volnou hodinu tak si půjdu koupit něco k jídlu.

V obchodě.....
Byla jsem v obchodě. Vzala jsem si bagetu a jablko. Zaplatila jsem a vyšla ven. Bylo dost vedro. Na to že je květen tak je vedro jako v červenci. Vešla jsem do naší šatny a přezula se. Vešla jsem do třídy a začala svačit.

Vadim:
Došel jsem domů bylo 12:30 což bylo normální. Mamka jakožto upírka "spala" a otec jakožto vlkodlak byl v práci. On jediný nás teď živil. Rozhoduju se jestli se mám odstěhovat k tetě. Do Kanady....

Katharine:
Poslední hodina... Poslední hodina středy.... Byla jsem ráda. Spěchám co nejrychlej domů, ale zase slyším několik narážek.
,,Spěcháš dom co šprte!"
,,Utíkej, aby ti ta kniha s vlkodlakem neutekla!" křikl na někdo a všichni se začali smát.
,,Běž Katharinko, utíkej! " křikl další. Bylo mi zle z toho co říkají. Californie a já to nejde. Stěhuju se k babičce do Kanady.

Doma (Pohled Katharine)
Vše o mém plánu jsem řekla mamce, ale proč, to jsem neřekla. Nejsem bonzák. Začala jsem si balit. Tryčka,boty a vše ostatní....

Vadim:
,,Mami jedu do Kanady k tetě, důvod znáš" křikl jsem od dveří svého pokoje a šel si balit.

Katharine:
,,Kath, večeře!" křikla na mě z kuchyně mamka.
,,Jo,jo už jdu" dobalila jsem poslednì věci a šla se najíst. U stolu jsem jen tak seděla. Nejedla jsem, nebylo to, protože by mi nechutnalo. Bylo to tím, že nevím co bude v Kanadě. Bojím se že, to bude stejné jako tady.

Tak new díl :D psala jsem ho asi dva týdny po častech a dneska jsem to konečně dopsala. No... Tento díl je věnován mé spolužačce