*Kitty
"Raz, dva, tři a čtyři, pět a šest a sedm, osm." počítám a všechny pozorně kontroluju pohyby každého z mých přátel. "Skvěle! Vypadá to vážně dobře. Jen bych asi změnila tu otočku, je to moc pomalé a do té hudby se to nehodí. Takže trošku zpomalíme tu housenku, ale jen o dobu a pak ta otočka bude rychlejší a po ní bude výskok." pomalu předvedu a když vidím, že se všichni usmívají a kývají hlavou pokračuju. "Tak fajn, naposled to sjedem a pak si dáme pohov." usměju se a pustím hudbu. Tentokrát se zapojím i já a věřte, že si to neskutečně užívám. V zrcadle vidím, že to vypadá vážně dobře, ačkoliv jsme všichni naprosto spocení, udýchaní a červení, přesto nás to baví a to je to nejdůležitější. Ke konci vidím jak Andrew uklouzl na mokré podlaze a řítí se dolů. Víte Andy (jak mu říkáme) je takový šašek, dokáže si ze všeho udělat srandu a právě díky němu je naše skupina pořád spolu. Protože jenom on dokáže prolomit trapné ticho například prdnutím, což je velice nemístné zvlášť, kdy je to v bohaté společnosti:D Dokáže se ztrapnit naprosto před kýmkoliv a vždycky to stojí zato. Všichni jsme se zastavili, když jeho tělo s vtipným zvukem dopadlo na zem. Andy leží na zemi, drží se za koleno a má zavřené oči. Když je pootevře potichu prohodí: "Já nejsem toxický plyn, klidně se mě dotkněte nebo zeptejte, jestli jsem v pořádku." to prolomí hrůzné ticho a všichni se aspoň mírně usmějou. "Takže jsi v poho?" skloní se nad něj ještě stále ustaraný Richie. "Že váháš!" odpoví Andy energicky a kluci mu pomohou zpátky na nohy. "Kašlem na to! Všichni jsme až moc unavení, ještě by se někomu něco doopravdy stalo. Takže konec zkoušky, uvidíme se zítra v jednu hodinu u restaurace." řekne Richie a při pohledu na rozesmátého Andyho ještě dodá: "Samozřejmě myslím v jednu odpoledne." Všichni si vezmou svoje věci a mizí nejspíš do koupelen, aby se mohli přichystat do baru, kam stejně ještě všichni zajdou. Já se převleču v sále, protože se chystám jet domů. Obleču si mikinu a boty. "Už je skoro 11, nechceš zůstat tady? Nechci aby se ti něco stalo." ozve se za mnou. "Budu v pohodě, tma mi nikdy nenaháněla strach. Nemusíš se o mě bát." usměju se v zrcadle na Richieho. Ten si mě otočí a obejme.(obrázek nahoře) Začne se se mnou pomalu pohupovat a po chvíli si mě podtočí pod pravou rukou, ochotně s ním spolupracuju. Rozesmějeme se a já se odtáhnu. Možná si myslíte, že to je divné a po pravdě to trochu divné je, ale Richie je můj nejlepší kamarád a ani se mi moc nelíbí. Navíc kdybych si s ním něco začala, bylo by to pro mě jako chodit s vlastním tátou. Ble! "Musím jít." řeknu a on mi zatím odhrne zpocené vlasy z čela. "Až dorazíš, tak mi napiš." řekne a pustí mě. "jasně tati." popíchnu ho, vezmu si tašku a vydám se domů. "Měj se." ještě za mnou zavolá, ale mojí odpovědi se už nedočká. Vyjdu a pořádně se nadechnu. Za dnešek toho mám vážně dost. stále netuším, co se tehdy stalo a proč Myšák odjel. nemám ponětí, kde budu bydlet, protože se čtyřmi kluky tam vážně zůstat nechci. Asi budu u Ami na pokoji, říkala, že tam je ještě jedno volné místo, kdybych se rozhodla zůstat. Musím si s Myšákem pořádně promluvit, nechci aby mi něco tajil, už nejsem ta citlivka, ale pořád nesnáším tajemství a chození kolem horké kaše. To máme s Myšákem stejně.
*Mike
Nebavilo mě čekat na Kitty v mém pokoji, tak jsem se rozhodl jít zase ven. Tentokrát jsem věděl naprosto přesně kam půjdu. Můj oblíbený bar byl asi jen pět minut pěšky. Když jsem dorazil, objednal jsem si vodku. Už mě tu znají a nemají žádný problém nalít nezletilým, hlavně když platí. V puse jsem převaloval chuť vodky a objímal rukama skoro plnou skleničku. Ani opít jsem se nedokázal. Jen jsem se díval do průhledné tekutiny a přemýšlel o rozhovoru s Kitty, který bude rozhodně dlouhý a docela se i bojím o naši vilu.
O půlnoci mi začal zvonit mobil. Na displeji svítilo číslo našeho manažera. "Co se děje?" je nezvyklé, že volá takhle pozdě. "Ále, máme tu nějaký problém a potřebuju, aby jsi se sem zítra dostal." ozve se na druhé straně. "Nějaký problém? Jen já nebo i kluci?" nechápu. "Tohle se týká jenom tebe. Nechci a ani nebudu to řešit po telefonu. Neboj se, není to nic vážného, jen bych byl rád, kdyby jsi to viděl." uklidňuje mě. "Proč? Já to pořád nechápu. Řekni mi co se děje." snažím se zjistit víc. "Zítra v osm hodin buď nachystaný před vaší vilou, přijede pro tebe Alex. Hlavně z toho nedělej nic hrozného, klukům řekni, že si potřebuješ něco vyřídit a že se vrátíš za dva dny." on se nenechá přemluvit. "Dva dny? No dobře tak zítra a doufám, že mi všechno vysvětlíš." nehodlal jsem se hádat, vím, že by mi stejně nic neřekl. Zaplatil jsem a vydal se domů. Vypadá to, že s Kitty si budu muset promluvit až za dva dny. Když jsem dorazil, jako prvního jsem si všiml bot Kitty. To mě trochu uklidnilo. V pokoji jsem si lehl a za chvíli i usnul.
"Ničíš mi život! nenávidím tě, přijela jsem jenom, abych ti to řekla. jsem ráda, že jsi odjel. On se o mě postaral. Podívej se na mě. Mám skvělou postavu, zdravé vlasy, čistou pleť, získám každého kluka na kterého si ukážu. Bez tebe se mi žije tisíckrát lépe. tak už to pochop a nech mě odejít." díval jsem se na kamennou tvář mojí milované sestry. "Nenechám tě odejít, musíš tady zůstat." pronese někdo chladně a já si až po chvíli uvědomím, že mluvím já. Až nyní si všimnu, kde jsme. Stojíme v malé zatuchlé místnosti, tipoval bych to na sklep. Kitty je svázaná silnými provazy, její zápěstí je napuchlé a kotníky na tom nejsou o moc lépe. Bolí to ji takhle vidět, ale něco ve mně mě nutí se usmát. Takhle se mi to líbí, je jenom moje a nemůže nikam utéct. V ruce držím nějaký předmět. Upřu na něj pohled. Studený kov pistole mi rozproudí krev. Slyším výstřel, podívám se na Kitty, která teď už nevypadá tak bojovně. "Prosím." šeptne, slzy ji začnou téct proudem a ona se začne kácet mrtvá k zemi.
"Ne!" vykřiknu nebo se o to aspoň pokusím, ale mám vyřvané hlasivky. Byl to jen sen, Kitty je živá, možná si právě říká, proč tak řvu. Všechno je v naprostém pořádku. S klidem v duši se znovu pokouším usnout.
---
Tákže, přidávám další díl, mám ještě jeden předepsaný, ale nechci ho zveřejňovat, dokud nebudu mít předepsaný aspoň jeden další. Snad se vám líbí, pište komenty ať vím co zlepšit a komu bych mohla poslat věnování:D Jinak jaké máte názory na Kitty a Mikea? V příštím díle to začne jiskřit mezi Lukem a Kitty! Myslíte si, že to Ashovi a Kitty vyjde nebo to bude jen další nepovedený pokus o vztah? A jaký na tom budou mít dopad drogy, které Kitty údajně bere?
btw. nahoře máte úžasnou sestavu a nádherný obrázek(Richie a Kitty)
*péťa♥
ČTEŠ
My sister(5sos)cz
Fanfictionmoje druhá story-opět 5SOS-popis na další straně-nevím, jak často budu přidávat, taky to záleží na ohlasu-snad se bude líbit-pište komenty-dávajte hvězdičky *péťa♥