Result of One Night || Ereri [CZ ABO]

𝓓𝓻𝓾𝓷𝓴

Probudil jsem se u Tobbyho na gauči. Řekl mi, ať u něj přes noc přespím, že si o tom promluvíme. Jo, jenže to by nebyl Tobby, kdyby nepřitáhl nějaký ten chlast. Chtěl mě trochu rozptýlit a hlavně rozmluvit. 
Mluvili jsme dlouho, tak dlouho, že když jsem domluvil (většinu času jsem vedl monology spíš já), tak bylo 3:00.

Pomalu jsem se posadil a shodil ze sebe lehkou deku, kterou mi Tobby toho večera přinesl. Hlavu jsem měl jako střep, proto jsem se za ni hned chytil. Proč si nic nepamatuju... Co všechno jsem mu vyžvástal...

„A helemese, kdo se nám tu probudiiil~" řekl Tobby, kupodivu plný energie.

„Kolik je hodin..." odignoruju ho otázkou.

„Půl druhé odpoledne. Levi ti asi tisíckrát volal a máš i zmeškaný zprávy. Bál se o tebe."

Zarazil jsem se. Nevím, jestli mě zaráželo víc to, že už je dávno odpoledne, že se o mě Levi bojí, že se mi Tobby hrabal v mobilu nebo to, že sakra rychle potřebuju na záchod.

„Eh.. pak se mu ozvu. teď musím.." řekl jsem a chystal se zvednout, jenže v místnosti zazněl ještě jiný hlas:

„Ani se ozývat nemusíš."

Byl to Levi. Co tu dělá?

„Kde ses tu vzal?"

„Pro příště nesdílej na Instagram to, kde se nacházíš, když jsi ožralý, mohl by toho někdo zneužít."

Jen jsem na něj zaraženě koukal. Neměl jsem se ke slovu.

„Hybaj na ten záchod ať to nepustíš cestou a alou domů. Tam si o tom popovídáme, mladý alfa samče." a s tím se otočil na imaginárním podpatku a odešel.

My jsme se s Tobbym na sebe podívali a pak zase zpět na Leviho.

„Tak ten má teda kuráž." řekl potichu.

„Jo.. to je hold celý on." řekl jsem a konečně se zvedl. 

Po nějaké době jsem byl na cestě domů. 
Když jsem tam konečně přišel, Levi tam čekal před dveřmi. 

„Nuže, mladý pane," řekl hned, jak mě viděl, „Nevím, jestli mám být na tebe nasranej, že si nás tu bez jediného slova nechal o samotě ve strachu nebo se ti vrhnout na rty, protože se mi kurva stýskalo."

Tak takové přivítání jsem opravdu nečekal. 

„Bral bych možnost B)." odpovím.

„To byla řečnická otázka, ale fajn, beru."
Došel až ke mě a tím, že se o mě opřel celou vahou, tak se dveře za mnou zavřely a odhodil moje věci. Přitiskl se mi na rty a já se do toho hned zapojil. 
Po několika minutách líbání se ode mě odtáhl: „Ale to neznamená, že na tebe nejsem nasranej. Co kdyby přišel ten slizák Erwin."

Já na něj úplně zapomněl. 

„Já.. máš pravdu, omlouvám se."

„Omluvou by jsi to "nechtěné" děcko nenechal zmizet." překřížil ruce na hrudi a otočil se ke mě zády.

„Ale no tak.. čičii"

Narovnal se a otočil se ke mě zpět čelem: „Jak jsi mě to.. nazval...?"

„Čiči?"

Schoval si obličej do dlaní. „Takhle už mě nikdy nenazývej."