ℱℯ𝓇𝓋ℴ𝓇 𝒜𝓉𝓉𝒶𝒸𝓀

401 39 0
                                    

Teď bych si tak přál, aby tu byl Levi. I kdyby mi pravděpodobně nechtěl pomoct po tom incidentu, jeho pach by mi to možná alespoň trochu usnadnil.

Seděl jsem spoutaný v železné místnosti pod školou. Tady se vždycky zavírají Alfy, které zničehonic dostanou fervor a pokud mají Omegu, tak jí tam pošlou k němu.

Jenže já Omegu nemám, takže si to tu musím přetrpět.

Nebo je Levi moje Omega? Když mi jeho pach tak moc voní, že mi způsobí během sekundy erekci? 

Měl jsem v hlavě úplně vymeteno. Teď jsem potřeboval jen a jen uspokojit tu zasranou touhu, abych mohl mít konečně pokoj. 

V kalhotech mě to tlačilo. Myšlenkami jsem byl zase u Leviho. 

Proč zrovna on...

V tom jsem uslyšel cvaknutí dveří. "Vedeme ti Omegu, chlapče."

Podle hlasu to byl ředitel. Měl jsem pásku přes oči, takže jsem ho neviděl. 

"Kdo to je." zavrčím.

"Prej jsi mu už jednou pomohl a chce ti to vrátit." řekl a zřejmě odešel. 

"Už je to měsíc, Erene." řekl mně moc dobře známý hlas.

"Levi? Co tady děláš. Měl jsem dojem, že jsi měl dost práce s vyhýbáním se mě."

"Buď rád, že jsem vůbec tady a jsem ochotný ti pomoct, spratku." procedil mezi zubama a začal se ke mě blížit. V tom jsem zahlédl světlo a následně ucítil odemknutí pout. 

Hned jsem se zvedl a přitiskl ho k nejbližší zdi. "Udělal jsi velikou chybu, Levi."

Políbil jsem ho na klíční kost a on se od tím dotekem zachvěl. "Nesnaž se si mě přivlastnit. Nepatřím ti."

"Možná si to myslíš," zašeptal jsem a moje rty zlehka přejely po vznosném sloupu jeho krku. "Ale tvoje tělo," řekl jsem a rukou sjel pod jeho boxerky, kde se schovávala jeho ztopořená chlouba, "to vidí jinak."

Zavřel oči a z úst mu vyšel tichý sten, když moje ruka přejela po jeho kamarádovi, ze kterého jsem doslova strhl - naštěstí bez většího poškození - všechnu látku.

"Strč si ho třeba někam."

"Tak mě nech," zašeptal jsem s rty přitisknutými na jeho krk. 

Přerývaně se zasmál a já ho přitiskl na dveře místnosti. Popadl jsem ho za obě ruce, zvedl je nad jeho hlavu a sevřel tak, aby se nemohl vymanit. 

Pak jsem se sklonil a políbil ho na rty. Už jen ty by mě dokázaly oblbnout.

Ucítil jsem, jak se mému sevření vzpírá, zavrtěl jsem hlavou a svůj stisk ještě zesílil. 

"Tak mě nech," zopakoval jsem a přitiskl k jeho rozkroku ten svůj. 

"Panebože." vydechl a naklonil hlavu na stranu, abych se snáz dostal k jeho krku. "Proč zrovna tady..." zamumlal.

Na to jsem neodpověděl a přejel mu rty přes klíční kost až k rameni. Přendal jsem si obě jeho zápěstí do jedné ruky, druhou sáhl níž, pomalu uvolnil jednotlivé knoflíky košile, kterou jsem nechal postupně spadnout z jeho ramen a začal líbat čerstvě odhalenou kůži.
Pak jsem se přesunul na druhou stranu a zopakoval stejný proces.

Do prdele. Vlastní tahle Omega taky nějaký kousek oblečení, ze kterého se skoro neudělám do kalhot?

Sklouzl jsem rty k jeho hrudi.
Když jsem uchopil jednu jeho růžovou bradavku ústy, zasténal a kolena se mu maličko podlomila.

"Znovu." řekl.

Chytl jsem ho za ten dokonalý zadeček, nadzvedl ho a on mi obmotal nohy okolo pasu, takže se na sebe naše těla natiskla ještě víc.
Pustil jsem jeho ruce a on mi hned rozpustil vlasy a doslova do nich zabořil prsty.
Hrubě si mě za ně přitáhl.

Tak tohle si nenechám líbit.

Tiskl jsem ho ke zdi a uvědomil si, že nás dělí až moc oblečení. Jenže můj už tak dost oblbnutý mozek fervorem se soustředil jen na jednu a tu samou věc.

Chtěl jsem cítit jeho hebkou kůži dotýkat se mého těla. Zuřivě proniknout do jeho nitra a přirážet až do svítání.

Jako by mi četl myšlenky, protože mi prsty sjel podél boků a začal tahat moji košili z kalhot, až jí konečně zvedl a přetáhl mi ji přes hlavu.

Prsty jsem mu zlehka vyjel po stehnech a stáhl jeho kalhoty i s boxerkami.

"Už to nezdržuj."

Nemusel to říkat dvakrát.
Rychle jsem si rozepnul kalhoty a stáhl si je na boky, až můj rozkrok sám od sebe vnikl do jeho nitra.

Oba jsme zasténali, když jsem pronikl víc.
Sklonil jsem se k němu a políbil ho na rameno. "Shh..."

Začal jsem přirážet. Jeho přidušené vzdechy mi vyvolaly úsměv na tváři. Cosi zvráceného ve mě to vnímalo jako jakési ospravedlnění, když jsem tady takhle viděl Leviho, oněmělého tím, co teď dělám.

Když jsem začal přirážet rychleji, tak zničehonic začal prosit, abych přitvrdil. Pokračoval jsem a nutil ho, ať se mi dívá do očí.

Cítil jsem, jak se mi všechno vymyká z rukou.
Potřeboval jsem, aby dnes večer, až bude ležet v posteli, myslel na mě.
Aby mě cítil a vzpomínal na to, jak jsem ho tady dovedl k vrcholu.

Volnou rukou jsem sjel k jeho ztopořenému rozkroku a začal mu v rytmu přírazu honit.

~~~

"J-já už... Dlouho nevydržím.. "

Řekl akorát těsně před tím, než jsme oba náraz došli k vrcholu. Celé mé zpocené tělo se nad ním tyčilo a měl jsem co dělat, aby se mi ty ruce nepodlomily.

"Díky..." vydechnu.

"Za svoji pomoc si to zasloužíš."

Sjel jsem i s ním k zemi. On se stulil ke mě do klína znovu do klubíčka.
Pohladil jsem ho po vlasech.

Proč se ke mě chová takhle jen tehdy, kdyz jsme po aktu?

Result of One Night || Ereri [CZ ABO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat