𝓡𝓪𝓷𝓭𝓸𝓶 𝓢𝓽𝓸𝓻𝓲𝓮𝓼 𝓞𝓷𝓮 ✔︎

Nebudu Se Ti Smát 7/8

F: *asi po dvou hodinách, když jsem se vzbudil a změřil jsem si horečku, měl jsem 41.. Bezmocně jsem se natáhl pro mobil a vytočil jsem Binnieho*

Cb: hm? *natáhl jsem se pro telefon, když mi Innie ležel na klíně a chtěl hladit po vláskách* neznámé číslo? *zvedl jsem to* ano?

F: Bi-Binnie...

Cb: 😳😳 hned jsem tam! *típnul jsem to a rychle jsem vyskočil* musím jít! *popadl jsem bundu a než stačil Innie cokoliv říct byl jsem ten tam na svém scooteru*

F: *spadnul mi mobil z ruky a já jsem zůstal sedět opřený o postel*

Cb: *vběhl jsem do jeho domečku.
Jeho domeček je ten největší ve městě. Jeho rodina je vlastně nejbohatší ve městě, proto vím, kde bydlí. Jeho dům nejde jednoduše přehlédnout* Lixí?! *stál jsem uprostřed veliké chodby* kdepak jsi?!!

F: h-n
*zbystřil jsem a zkusil jsem na něho zakřičet*
Doprava! Ebwrh
*začal jsem kašlat*

Cb: *rozeběhl jsem se tím směrem* Lixí 😳 *rychle jsem k němu přiběhl* pomůžu ti k doktorovi *sáhl jsem mu na čelo a málem jsem se spálil*

F: k d-d-doktorovi?

Cb: ano, neboj. Budu tam s tebou hm 🥺. Pan doktor ti pomůže. Já z nich mám také strach, ale jsou tu pro naše dobro ☺️

F: *já z nich nemám strach, ale mluvit je to poslední, co chci. Bezmocně jsem vstal a opřel jsem se o něho*

Cb: počkej, počkej *pomohl jsem mu sednout* tak, hačinkej hm *oblékl jsem ho a až pak jsem mu pomohl vstát, ven a do ordinace*

F: *hrcnul jsem si na židli v ordinaci a s přivřenýma očima jsem koukal na doktora*

Cb: ahoj strýčku, dobrý den *pozdravil jsem zase sestřičku*
On usnul večer na lavičce a spal tam až do rána. Měl 41 a bolí ho krček a nemůže mluvit🥺🥺

D: dobře, dobře... pojďte pane Lee

Cb: *chytl jsem ho za ručičku a pousmál jsem se*

D: vyhrň mu tričko Binnie, asi to sám nezvládne hm

Cb: dobře strýčku *s klepajícíma se ručičkama jsem mu vyhrnul tričko a usmíval jsem se nad jeho brišákama. Má je doopravdy obrovské*

F: *chytl jsem se Binnieho ručičky a začal jsem kašlat*

Cb: *rychle jsem mu vyndal kapesníček s kapsy a dal jsem mu ho před pusinku* ano strýčku. Já u něho budu hm.

D: mmmmhm. Má velice těžký zánět průdušek. To tomu dal. Proč tam byl?

Cb: to je kvůli mně 🥺🥺

D: kvůli tobě? Co to povídáš?

Cb: no byl na té lavičce tak dlouho jen kvůli mně. Když bych nebyl, tak se mu to nestane *hladil jsem Lixího po vláskách*

F: *mračil jsem se*
N-eh

Cb: pssst 🥺 *přiložil jsem mu prstík na pusinku*

F: *dal jsem mu na něj pusinku *

D: no.. To nebudeme řešit ano? Už je to pryč ☺️ předepíšu antibiotika s probiotiky

Cb: *koukal jsem na svůj prstík, který právě Lixí políbil* ano. *Po 6 hodinách, ano. Čajík a nějaké cucací bonbónky. Všechno mu koupím. Ano. Ano. A krček v teplíčku
-psal jsem si to všechno na papírek už u Lixího doma. Lixí měl první tabletku antibiotik už v sobě a spinkal.
Já jsem se vydal na nákup-*

F: *vzbudil jsem se, když se začínalo stmívat. Pomalu jsem se posadil a koukal jsem kolem sebe*
Bin-nie?

Cb: děkuju ☺️ nashledanou *vyšel jsem z lékárny a Jeeště jsem se vydal koupit huňaté, měkké šálko*

F: *odešel?.... Ano... Nejspíš odešel. Proč by tady se mnou také zůstával
-pomalu jsem se postavil a šel jsem na záchod. Když jsem se vracel zpátky do ložnice, všiml jsem si lístku-
~šel jsem do lékárny nakoupit nějaké léky a další věci. Spinkáš jako kuřátko Lixí~
Usmál jsem se nad tím a šťastně jsem si lehl do postele*

Cb: *přiřítil jsem se do kuchyně s plnými taškami* 😮 jee ahoj. Nespinkáš? Jak je ti Lixíčku ☺️ *sáhl jsem mu na čelíčko* ☺️ už tolik nepálíš

F: *obejmul jsem ho*

Cb: o- 😮☺️ *obejmul jsem ho zpátky* to je dobré, už jsem tu Lixíčku ☺️ je ti dobře?

F: li-líp

Cb: tak to doopravdy moc rád slyším. Pojď si hajnout, pojď *chytil jsem ho za ručičku a vzal všechny tašky sebou* ☺️ *pomohl jsem mu si sednout a vybalil jsem to* tady z tohohle ti uvařím zase polívku. Tady máš čajíky. Tady to si máš cucat každé 4 hodinky. A ještě máš tady to šálko *obmotal jsem mu toho huňáčka růžového kolem krku* 🥺🥰 moc roztomilé. Moc

F: *koukal jsem mu do očiček*
Vrátím ti to 🥰

Cb: ale to nemusíš, já moc rád pomáhám ☺️

F: kuchyně je úplně dole
*zašeptal jsem*

Cb: mhm. Já vím ☺️. Trošku jsem. Si to tu prošel 🥰*pohladil jsem ho* chtěl bys donést obkládek?*

F: m-
*lehce jsem kývnul*

Cb: už běžím *rychle jsem pro něj doběhl do koupelny a pomalu mu ho pak přiložil na čelíčko*

F: děkuju
*zašeptal jsem a obejmul jsem ho znova*

Cb: 🥰🍅🍅🍓🍓 ano, ano Lixí. To nic přeci ☺️

F: m-m-mohl bych se napít?

Cb: hhh ano. Jistě. Promiň, to mě nenapadlo 😳

F: n-ne, já vím 🥺☺️ to je v pořádku
*šeptl jsem*

Cb: nemluv, nemluv ňo 🥺 *rozeběhl jsem se pro pití*

F: *hezky jsem se nad ním usmíval. Je vážně tak hezký..
-když přišel, vypil jsem celou sklenici vody a pak mi dal do ruky čaj. Dvakrát jsem se napil a dal jsem ho na stůl-*
Můžeš spát, kde chceš
*zašeptal jsem*
V jakémkoliv pokoji

Cb: mhm. Děkuju ☺️ *rozložil jsem si polštář a deku na gauči naproti němu a vydal jsem se převléknout se do svého pyžamka, které jsem si koupil na cestě do lékárny* hele Lixí? Mohu se vysprchovat?  Držel jsem pyžamko v rukou* akorát nemám nic, co k tomu potřebuji

F: můžeš- ebwrh! použít moje věci, jestli ti to nevadí

Cb: nevadí drahoušku. Moc děkuju.. A na zdraví ☺️ *odhupsal jsem do koupelny*

F: *usmál jsem se na něho a lehl jsem si na bok. Čekal jsem až přijde*

Cb: *dal jsem si jeho mýdlo, spcháč, šampón i voňavku.
Mhihi budu vonět tak mužně 😳🍓🍓🍓*
Lixí? *Přišel jsem k němu* všechno v pořádku? *pohladil jsem ho*

F: *kývnul jsem a prohlédl jsem si jeho pyžamko*
Hezké

Cb: vážně se ti líbí?? Děkuju 😫🥰🥰🥰🥰

F: *poslal jsem mu vzdušný polibek a počkal jsem, až se zachumlá. Pak jsem zhasnul*
Dobrou noc

Cb: když by se něco dělo, tak mě hned buď. Ano???

F: mwhmm
*zívnul jsem si a do pár minut jsem usnul*

Cb: dobrou noc Lixíčku *Zašeptal jsem a ještě jsem chvíli na něho koukal. Pak už se mi ale neudržela očička a usnul jsem*