Slytherins

/4/ všechno jde podle plánu, teda, skoro .. 2/3

"Konečně neděle.." oddechla jsem si když jsem usedala ke stolu při snídani
"No moc se neraduj Blacková.." řekl Theo a já vůbec nechápala co tím myslí "máme skvělý plán!" hned jak to dořekl tak jsem z toho cítila malér
"Dnes večer se vyplížíme z hradu ven" otočil se má mě Mattheo a tohle z něj vypadlo
Y/n:"zbláznili jste se! To se chcete nechat vyloučit, a to hned druhý měsíc školy!?"
E:"Klídek Y/n, máme vše perfektně promyšlené"
M:"Večer, až všichni usnou se vyplížíme že společenské místnosti"
T:"V naprostém tichu se musíme dostat k hlavnímu východu"
E:"A musíme si dávat pozor na paní Norrisovou, ať nás nechytne Filch"
Y/n:"A co máte v plánu potom, mýlím až se dostanete ven?"
T:"Chceme prozkoumat Zapovězený les!"
Hned jak to dořekl tak jsem měla chuť jít s nima. Vždy mě ten les lákal a chtěla jsem odhalit jeho tajemství..
Y/n:"Dobře platí, půjdu s váma ale přísahám Bohu jestli nás někdo chytí tak vás proměním v žáby a hodím vás do rybníku"

Dopoledne jsme zdokonovali náš plán a shodli jsme se na tom že vyrázíme o půlnoci, to by se ani  paní Norrisová nemusela plížit a šmejdit po chodbách.

Po obědě jsme dodělávali úkoly a poté jsme šli "spát" v 23:50 jsem vstala z postele a nazula jsem si boty. Schody pěkně vržou tak doufám že nikoho nevzbudím. Když jsem sešla dolů tak tam nikdo nebyl.. čekala jsem asi 5 minut a furt nic...pěkně mě to naštvalo a tak jsem se rozhodla že půjdu bez nich..otevřela jsem dveře společenské místnosti a potichu vyšla ven..chodby byly tmavé, stěny pouze osvětlovaly dohořívající pochodně..nebudu lhát, bylo to trochu děsivé..rozhlédla jsem se po chodbě, nejdříve do leva a poté do prava, když jsem otočila hlavu zase doleva uviděla jsem ve tmě dvě velké zlostně se lesknoucí žluté oči..paní Norrisová.sakra a jsem v háji..jak nejpotišeji to šlo jsem se rozběhla na druhou stranu a doufala že nikoho nesrazím..moje kroky se ale ozývaly přes celý hrad..když už jsem byla dostatečně daleko tak jsem se zastavila a pozorně poslouchala..naštěstí jsem žádné kroky neslyšela a pokračovala k východu..s největší opatrností jsem došla až k východu a doufala že dveře nebudou zamklé..chytla jsem za kliku a..nic dveře se ani nehly..vytáhla jsem hůlku a namířila s ní na kliku a zašeptal odemykací kouzlo..nic..dveře byly začarované tak aby nesly otevřít tak primitivním kouzlem.

Sedla jsem si na lavičku a přemýšlela jsem *CO TEĎ? CO KDYŽ JE FILCH POŘÁD NA TÉ CHODBĚ? JAK SE MÁM DOSTAT ZPÁTKY?*  z přemýšlení mě vytrhla velká rána..rychle jsem se postavila a vyděšeně sledovala místo v temnotě ze kterého se rána ozvala..slyšela jsem kroky..hodně kroků..více nohou..a šepot..tak hlasitý šepot že to nešlo přeslechnout..z tmy se ozvalo.."Fakt nechápu proč se neukázala, vždyť to přece slíbila".."Asi zaspala".."Měli jsme ještě chvíli počkat, třeba by přišla "
...ani ne za 3 sekundy mi došlo kdo to je..oddechla jsem si a znovu se posadila a čekala jsem až ke mně dojdou..
"Pánové co vám tak trvalo." řekla jsem ještě předtím než si mě stačili všimnout
všichni tři se lekli a uskočili, mám pocit že i slabě zaječeli..
"Tohle nedělej. Už nikdy, rozumíš?!" řekl stále trochu polekaně Mattheo
jen jsem se zasmála a postavila jsem se vedle nich
E:" No tak na co čekáme, jdeme"
vrhli se ke dveřím a já jen z dálky sledovala tu melu..snažili se ty dveře otrevřít dobrých 5 minut a ani s tím nehli..poté zkoušeli různé zaklínadla jeden po druhém ale taky všichni naráz..prostě kluci, co se na to jiného dá říct..
T:"Hele, co kdyby jsi tam jen nestála a pomohla nám. Co na to říkáš Y/n!?"
Y/n:"Je to zbytečné. Už jsem to zkoušela"
jakmile jsem to dořekla přestali se o všechno snažit a jen na mě nevěřícně koukali
E:"A to jsi to nemohla říct třeba dříve?"
Y/n:"Mohla, ale nechtěla, docela mě to bavilo. Pojďte sem..vidíte to okno?..Je zpoloviny otevřené, dalo by se otevřít dokořán"
T:"A toho sis všimla kdy?"
Y/n:"Asi 5 minut zpátky"
Usmála jsem se na ně a přistoupila k oknu..otrevřít nešlo a ani klukům se to nepodařilo..
Y/n:"Počkejte chvíli"
E:"Doufám že máš další skvělý NEFUNKČNÍ plán stejně hloupý jako je tenh-" *PRÁSK* ozvala se rána a zvuky padajících střepů se ozvaly po celé chodbě..
M:"Hlasitěji by to nešlo?"
jen jsem se ušklíbla a vyskočila z kokna ven..následoval mě Theo, Enzo a nakonec Mattheo..

___________________________________
Musím to rozdělit na tři části protože je to trochu delší😁 doufám že nevadí..další časti vyjdou ASI zítra, uvidím jak budu stíhat. Děkuji všem kdo tohle čtou<3