Noční obloha byla nádherná..hvězdy zářily tak hodně že jste měli pocit že jste přímo vedle nich..jinak byla chladná noc a všude šlo slyšet soví houkání..Zapovězený les byl temný a sálala z něj špatná energie..
M:"Tak..jdeme, ne?"
T:"Na co vlastně čekáme"
Pár kroků od lesa jsme se zastavili a podívali jsme se na sebe..nebyl to zrovna úžasný pocit ale těšila jsem se..
Vkročili jsme do lesa a pod nohama nám praskaly větvičky jehličnatých stromů, jehličí pokrývalo celou cestičku takže splývala s okolím..všude byla tma a pohlcovaly nás stíny vysokých, do nebe sahajících stromů..
Ušli jsme několik desítek metrů, když jsme se podívali za sebe, viděli jsme pouze stromy a nic více, jakoby jsme byli několik kilometrů od místa kde jsme poprvé vkročili do lesa..šli jsme dál a dál..nikdo z nás nemuvil..nechtěli jsme přivolat nějaké zlé stvoření..pokud tady vůbec nějaké žijí..
Y/n:"Kluci..co to je?" v dálce před námi jsem viděla něco velkého, bílého, a bylo to celé od krve..leželo to na zemi a nehýbalo se to, celé se to třpytilo a když pomineme tu krev, vypadalo to vážně kouzelně..
Přiblížili jsme se k tomu..byl to..jednorožec, tak krásné a nevinné stvoření..spodek břicha měl rozřízlý.. pravděpodobně ho rozškrábaly drápy, velmi ostré drápy a všude byla spousta krve..teplé krve..
E:"Stalo se to před chvílí, chvíli před tím než jsme do lesa vstoupili my"
T:"Musíme zmizet, a to rychle"
Otočili jsme se ale jelikož jsme hodně kličkovali, nevěděli jsme kudy se dostat zpátky, cestička nebyla vidět a naše stopy v jehličí rozfoukal vítr..jednoduše jsme byli ztraceni..koukali jsme všude kolem jestli neuvidíme alespoň něco co by nás mohlo zavést zpět ke hradu..
T:"Utíkejte...zdrhejte!! Honem!"
nikdo z nás nechápal proč..otočili jsme se stejným směrem kterým koukal Theo...mezi stromama se něco vznášelo, něco obrovského..mělo to něco jako plášť..roztrhaný plášť, ze kterého kapala tmavá tekutina..krev..to bylo to stvoření které zabilo toho jednorožce..
Rozběhli jsme se na druhou stranu a semtam jsme se ohlédli jestli se to k nám nepřibližuje..přibližovalo..
nevěděli jsme co máme dělat a tak jsem utíkali dál, dál a dál..rozdělovat jsme se nechtěli, to by asi byla jasná smrt.
Když už jsme měli pocit že nás to dohoní, uviděli jsme v dálce světla..hodně světel..doufali jsme že je to hrad a tak jsme z posledních sil běželi jak nejrychleji to šlo..půda pod náma začala podivně čvachtat a po chvíli jsme se probořili do bahna až po kolena..tohle byla naše smrt..
___________________________________
Ukončím to takhle napínavě, ať se máte na co těšit😆
ČTEŠ
Slytherins
FanficY/n Black, dcera Siriuse Blacka nastoupí na školu čar a kouzel v Bradavicích. Přála si jít do Nebelvíru jako její otec ale Moudrý klobouk ji zvolil jinou cestu plnou záhad a dobrodružství.... Y/n= tvoje jméno Mattheo není syn Belatrix Postavy, jej...
