(Lehce jiné naladění Eitur a Alvarry, no ne?)
„Neuspěli jste?" Podivila se Eitur.
Andrya sklopila pohled a zahanbeně sledovala špičky svých bot.
„Pardon."
„No tak..." zpoza skupiny konečně vykoukla Alvarra.
„Přeci nás nepotrestáš ne?"Smrtčin výraz se v mžiku změnil.
Ostrý pohled zjemněl a rty se roztáhly do sladkého úsměvu.V momentě to však zamaskovala.
„Tak nepotrestám?"Calaca se před ni postavila a jakoby mimochodem stiskla její dlaň ve svých.
„Pro mě?" Zkusila to poté.
Tím se strefila do černého.
Eitur se zasmála a pohladila svou přítelkyni po tváři.„To tak..." sykla pobaveně a vtiskla jí dlouhý polibek.
Briell ihned stočila pohled jinam.
Stále si nezvykla na to, že jsou...spolu...natož, že jsou obě ženy.To byla možná věc v budoucnu, ale pro ni to byla čistá a čerstvá novina.
A to i po dvou měsících.„Stejně někoho potřebuji na úklid domu..." oznámila Eitur a ruku v ruce s Alvarrou se vydala zpět k hlavní bráně.
„Úklid...vážně kreativní..." poklesla Calaca.
„Ať je to, jak chce...je třeba to udělat drahá.
To víme obě." Podívala se na ni smrtka ostře.
Opět to ale dlouho nevydržela a musela se pousmát.Skutečně s ní byla dočista jiná.
Obě byly...
ČTEŠ
Post Mortem
FantasyDívka se potichu zeptala, s očima jako dvě temné perly: „Maminko...co bude po smrti?" A maminka odpověděla: „Paradox..."