LET ME LIVE, I'M GRINCH! Larry Adventní Kalendář

22

Probudí mě zvonek, co se děje? Vždyť je ještě noc. Půl třetí ráno! Zvonek je ale otravný. Vyhrabu se z postele, hodím na sebe rychle teploučký župan a jdu ke dveřím.
,,Halo?" rozespale se ohlásím v telefonu.
,,Harry? Tady Louis." Ozve se šeptem. Hned zvoním dolů, co se stalo? Proč je tady v noci? Otevřu dveře a čekám, že vyběhne po schodech, ale ozve se výtah. Netrvá dlouho a z výtahu vystupuje Louis. Pomlácený Louis.
,,Lou! Co se ti stalo." Hned jsem u něj a pomáhám mu do bytu. Jde v předklonu a vypadá to, že ho bolí žebra.
,,Promiň, nevěděl jsem kam jinam jít." Posadím ho do křesla a jdu pro lékárničku.
,,Co se stalo?" Má natržený ret, modřinu na čelisti a pod okem.
,,Potkal jsem domácího." Vydechne těžce. Dám si dezinfekci na kousek vaty a začnu mu ošetřovat aspoň ret.
,,Bolí tě žebra?"
,,Trochu, ale to je v pohodě. Omlouvám se, ale opravdu jsem neměl kam jinam jít." Poprvé od doby co se známe vypadá Louis zranitelně, poprvé vypadá jako vyděšený devatenáctiletý kluk.

 ,,Nic se neděje, jsem rád že tu jsi. Měl by jsi ho nahlásit." Nemůže ho zbít kvůli nájmu. Chápu, že chce své peníze, ale to nemůže. Louis se zasměje a hned na to zaskuhrá bolestí.
,,Vždyť by mě pak zabil H. Nevíš jak to chodí." Má pravdu to nevím, ale tam už ho nepustím.
,,Už se tam nevrátíš." Nelíbí se mi ty lidi kolem, kterých se pohybuje. Nemám právo mu něco zakazovat, ale je to Louis.
,,To ani nemůžu. Vyrazil mě." Vlastně nejsem ani překvapený. Měl bych být, ale nejsem.
,,A co tvoje věci?" S ničím nepřišel.
,,V autě, ještě jsem ho nevrátil Zaynovi." Tak ho přeci jen neukradl.
,,Zůstaneš u mě." Donesu z kuchyně mraženou zeleninu zabalenou do utěrky a přiložím mu ji na žebra. Sykne.
,,To nejde Cutie. Ublížím ti, tak jako každému. Tobě ale ublížit nechci, tobě ne." Položí dlaň na mou tvář, do které se položím. Chytnu ho za zápěstí a do dlaně mu vtisknu polibek.
,,Zůstaneš u mě."