LET ME LIVE, I'M GRINCH! Larry Adventní Kalendář

24

,,Jsou Vánoce!!" Vyjeknu jen co se probudím a posadím se na posteli.
,,H! Spi." zabručí na druhé polovině postele Louis.
,,Ne! Jsou vánoce, no tak Lou vstávej." Zatřesu s ním, ale odhání mě rukou. Nejdřív s ní máchá ve vzduchu a potom mě začne šťouchat z postele.
,,Jdi, jdi, jdi." odhání mě od sebe. Jen se směju a vstávám. Zabalený do svého županu jdu udělat snídani. Sladký chleba s máslem, horká čokoláda se šlehačkou a masrhmallow. Akorát vše dávám na stůl, když z ložnice vyjde Louis. Má na sobě černé triko s potiskem nějakého monstra a boxerky.
,,Je mi zima." Zakňourá a protře si oči. Z koupelny beru druhý župan a přehodím mu ho přes ramena.
,,Lepší?" zaculím se. Louis mě chytne za bradu a políbí.
,,Teď už jo." posadí se ke stolu a já naproti němu.
,,Děkuju za snídani H." usměje se ještě stále ospalým úsměvem. Už ale rozhodně vypadá probuzeněji. 

Po snídani pouštím vánoční pohádku, zahrabu se pod deku u televize a místo polštáře použiju Louise.
,,Opravdu se musíme dívat na tohle?" nakrčí nos.
,,Chceš jinou? Na co by si se chtěl dívat?" zakloním hlavu, abych mu viděl do obličeje. ,,Transformers! Ne, ne terminátor. Ne Saw!" říká to tak nadšeně, že mu to i věřím než se zadívá na mě a vyprskne smíchy.
,,Věděl jsem že to neprojde. Nech tam tohle, když tě to dělá šťastným." Pohladí mě po tváři sklánějíc se ke mě, aby mě políbil. 

V poledne mi přijde o Liama znepokojivá zpráva. Louis má narozeniny! Nevěděl jsem to. Mám pro něj malý dáreček k vánocům. Sněžítko, ve kterém je Grinch a taky hrneček se sobem. Bude ho nesnášet. Ale abych mu nekupoval, jen něco co ho nenadchne, našel jsem v jednom krámku gramofon. Všiml jsem si desek v jeho bytě, momentálně jsou v krabici na chodbě. Zdá se že to je jediný majetek, na kterém Louisovi opravdu záleží. Jen si je neměl kde přehrát. Jenže to neřeší můj problém s narozeninama.
,,Lou!" křiknu z kuchyně do bytu. Už začínám chystat jídlo na večeři, přijde i Niall s Liamem. Je to taková naše tradice, dvacátého čtvrtého večer se scházíme na večeři. Loni jsem byl u nich, letos jdou oni ke mě.
,,Ano?"
,,Myslíš, že by jsi tady na to mohl chvíli dohlédnout? Potřebuji rychle skočit do obchodu než zavřou." Sundávám si zástěru. Louis je ale vyděšený.
,,Neumím vařit. Co potřebuješ v obchodě?"
,,Nemusíš vařit, jen dohlédni na maso v troubě. Kdyby se pálilo vyndej ho." Dávám mu rychlé instrukce, zatím co procházím kolem něj, dám mu pusu na tvář a jdu se rychle obout a obléct do kabátu.
,,Co potřebuješ v obchodě Harry?" objeví se mi za zády.
,,Světýlka, potřebuju je dát nad stůl na lustr." Vyhrknu první co mě napadne.
,,To jako vážně?" Povytáhne obočí. ,,Ano!" Strkám peněženku a telefon do kapsy kabátu a otevírám dveře.
,,Jsi magor H! Maniak!" křičí zamnou Louis. 

Musel jsem se zastavit pro světýlka, aby to nebylo nápadné, ale napadl mě přitom dárek. Jediné co mě nenapadlo je, jak ho dostanu nepozorovaně domů. Aby taška nebyla tak nápadná, zastavím se ještě do potravin. Vypadá to, že jsem dokoupil ještě pár potravin a není to nápadné. ,,Už jsem se bál, že jsi zasněžil." ozve se z obyváku, když zavřu dveře.
,,Bál jo?" Tašku dávám do kuchyně a jdu k Louisovi.
,,Měl jsem obavy, ale ne dost velké abych tě šel hledat." zvedne ke mě pohled a našpulí pusu, abych ho políbil. Což udělám. Vysvléknu se, uklidím potraviny a dárek schovám v kuchyni. Dám se znovu do přípravy jídla, u čehož si prozpěvuju koledy. Louis nakonec přijde za mnou a začne mi pomáhat. Tedy, udělá to co mu řeknu. 

,,Ted ještě ty světýlka." konstatuji, když je kuchyň uklizená a večeře téměř hotová.
,,Fajn, u toho ti asistovat nebudu je to tvůj výmysl." Dá mi pusu na tvář a jde pryč. Nakonec ty světýlka nejsou vůbec špatný nápad. Vytáhnu je z krabičky, rozmotám a začnu omotávat lustr. Musím si u toho stoupnout na židli a natahovat se, ale jde to lépe než bych si myslel.
,,Jestli spadneš tak si mě nepřej." přijde upozornění z obyváku. Jen nad tím protočím očima. Světýlka jsou na lustru, zmáčknu knoflík a svítí! Je to hezké. Hlavně to bude hezké večer až bude tma.
,,Tak už jdeš zamnou?" Ozve se další znepokojené bručení. Zasměju se a zakroutím nad ním hlavou. V kuchyni ještě, ale vezmu dárek pro Louise.
,,Jsem tu a něco pro tebe mám." Sednu si k němu a dám mu dárek na klín. Podívá se na dárek a pak na mě.
,,Dárky se dávají až zítra." Upozorní mě, jako bych to nevěděl.
,,Tenhle je k narozeninám." ,,Jak...Liam." zavrčí a povzdechne si.
,,Ano. Liam." Přikývnu, nemůžu se dočkat až si ho rozbalí.
,,Harry to jsi, ale nemusel a vůbec ani jsi neměl." položím si hlavu na jeho rameno, Louis mi dá ruku kolem ramen a pusu do vlasů.
,,Chtěl jsem, je ti dvacet. Otevři ho." pobídnu ho netrpělivě. Louis začne dárek rozbalovat jednou rukou. Nevydržím to a rozbalím ho za něj.
,,Cutie." vydechne překvapeně a podívá se na mě. Je dojatý? Vypadá tak.
,,Líbí se ti?" zeptám se nejistě.
,,Líbí, děkuju." Odkládá tři nové/ staré desky na stůl, spojuje naše rty v polibku a vysazuje si mě na klín.

,,Harry už to nech, je to dokonalé." Peskuje mě, když pobíhám kolem stolu a upravuji malé sněhuláčky, jmelí na lustru, které se furt točí a ubrousky se soby.
,,Není, ještě ne." kroutím hlavou a už po páté upravuji soba veprostřed stolu.
,,Teď to je dokonalé." usměju se a jdu k němu. Ve skřínce vezmu červenou santovskou čepičku a dám si ji na hlavu. S druhou v ruce se blížím k Louisovi.
,,Na to zapomeň." kroutí hlavou a ukazuje na čepici.
,,No tak Lou!" zakňourám a doběhnu k němu. Hupsnu na gauč a snažím se mu ji dát na hlavu. Louis mě, ale odhání a chytá mi ruce.
,,Ne! Harry!" směje se.
,,Prosím, prosím, prosíííím!" směju se taky a po chvíli boje se mi podaří mu ji nasadit. Vypadá sladce. Louis se na mě zadívá s tím svým výrazem "děláš si prdel", ale cukají mu koutky až se nakonec roztáhnou do úsměvu.
,,Jsi fakt blázen Cutie." kroutí hlavou. ,,Možná proto jsi se mi dostal tak pod kůži." Brble si pod nos. Sednu si mu na klín a obejmu ho kolem krku.
,,Prostě to řekni Lou, zamiloval jsi se." culím se jako blázen.
,,Bleh." zaksichtí se Loui a rozesměje mě.
,,Řekni to, no tak řekni to." šeptám u jeho rtů. ,,Mlč maniaku." Za zátylek si mě přitáhne do tvrdého polibku až o sebe cinknou naše zuby.
,,Zamiloval." přizná tiše do polibku. Jednou z toho udělám "miluji tě".

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adventní kalendář je u konce, tedy skoro. Ještě Vás čeká jedno malé překvapení, na to si ale budete muset počkat. Trpělivost. 

Doufám, že se Vám líbil, že jste si to užili a že Vám zkrátil čekání na dnešní den. Přeji krásné a pohodové Vánoce, užijte si společný čas s rodinou a zase se v dalším roce u něčeho snad potkáme. 

Fox_ie