Dark-Find-Light (Larry)

2Kapitola

Harry

Je už asi kolem půl desáté večer, projíždím si facebook a poslouchám písničky když se ze zdola ozve hlasité bouchnutí dveří Sakra to bude táta, okamžitě vše vypnu a zalehnu do postele, otevřou se dveře a já se jenom modlím aby odešel a nic mi neudělal, slyším jak jde k mé posteli za chvíli už ležím na zemi a on do mě jen tak kope přičemž na mě řve "Ty jeden zkurvysyne jsi úplně k ničemu jen za tebe musím utrácet svoje peníze " naposledy si do mě kopne a zabouchne za sebou dveře.

S bolestmi se snažím vylézt zpátky na postel, kde začnu okamžitě brečet. Nechápu co to do něj zase vjelo, celý den nic a teď tohle.

Bože ukrutně mě bolí břicho. Já ho tak nenávidím je to jen obyčejný slaboch, který si vybíjí zlost na vlastním synovi.

V jednu chvíli se mi udělalo hrozně špatně, takže jsem běžel do koupelny, kterou mám naštěstí ve svém pokoji, naklonil se k záchodu a vyzvracel se. Když už mi bylo trochu lépe opatrně jsem se postavil a opláchl si obličej studenou vodou. Podíval jsem se na sebe do zrcadla, jsem hrozný slaboch nemůžu pořád kvůli němu brečet....takhle už to dál nejde! Dlaněmi jsem si utřel tváře od slz a odebral se zpátky do postele.

Jako vždycky jsem se pořádně zabalil a jen tak přemýšlel.

Mami proč si mě tu s ním nechala samotného?

Louis

"Broučku vstávej" jako každé ráno mě budí mamka, její hlas je stokrát lepší a příjemnější než ten otravný zvuk budíku "Mě se dneska do školy nechce" zabručel jsem do polštáře a máma rozdělávala žaluzije M:"Ale noták do školy musíš to víš.. No tak honem snídaní už máš na stole, dneska musím do nemocnice na to vyšetření takže budeš muset pešky takže si pospěš ať to stihneš včas" "No jo už jdu" zabručel jsem a posadil se protírajíc si oči.

M:"Tak já letím, užij si to ve škole a papa" dala mi rychlou pusu na čelo a pomalu odcházela. "Ahoj" křikl jsem za ní a vstal jsem z postele.

Kdyby jen věděla, co mi ve škole dělají tak by mě doma nechala hned.

Šel jsem si vyčistit zuby, oblékl jsem se a párkrát si rukou prohrábl vlasy...účes alá ,,Zrovna jsem vstal, ale i tak vypadají moje vlasy perfektně,, a seběhl jsem schody dolů a do kuchyně na snídani. Palačinky ,mňam, mamka je prostě úžasná.

Sakra to už je tolik? Musím běžet, už teď vím, že to nestihnu. Vezmu si svačinu, batoh a letím do školy. Sice jdu pozdě, ale aspoň na ně hned nenarazím venku, jako každé ráno aby mě zbili. Už jsem před školou a zahlédnu něco, čeho jsem se bál....

Harry

Zase nestíhám a jako vždy jen kvůli mému otci, měl zase ty svoje kecy, dal mi nějakou tu facku a teď už běžím do školy. Já mám takový vztek nesnáším ho hajzla jednoho ožralého!! Vždyť to....grrr!

Po cestě kopu do všeho co leží na zemi Chyba! Nikdy nekopejte do většího kamene i když si myslíte, že to nebude bolet! Bolí to a to jakože kurdsky moc!

Konečně doběhnu před školu kde.....heleme se kdopak to tady je! Alespoň si tu zlost na někom vybiju. "Hej Tomlinsone" zařvu na něj. V tu chvíli zastane v pohybu a čeká až k němu doběhnu.

"Jdeš nějak pozdě ne? Už sis myslel, že tě to ráno mine co?" ušklíbl jsem se na něj L:"J-já n-ne jen jsem n-nějak zaspal" řekne tak potichu, že jsem mu tak-tak rozuměl a přitom koukal do země.

"Jen zaspal jo?" přikývne na souhlas. Ten mě tak vytáčí! Proč se kouká do země když s ním mluvím? "Proč se mi sakra nedíváš do očí když s tebou mluvím!"řeknu dost naštvaně, a on okamžitě zvedne hlavu a konečně pohledem vyhledá moje oči.

L:"M-můžeš mi u-už prosím v-vrazit abych už mohl jít? Nerad bych přišel až ke konci h-h-hodiny" tak on je pán dneska nějaký drzí.

To je poprvé co mi řekl takhle dlouhou větu a tak...drzou.. Což mě vytočilo ještě víc a jednu jsem mu střelil "Jak to se mnou jako mluvíš?!! Ty půjdeš do třídy, až ti řeknu já!!"

Už jsem na něj řval fakt hnusně... byl jsem úplně vzteklý a on mě bude ještě víc vytáčet! Rukou chytil místo kde jsem ho praštil a zase sklopil pohled na zem

L:"J-já.. p-p-promiň" zase se mnou mluví a nedívá se na mě! Tentokrát jsem mu dal pěstí do břicha a on bolestí zakňučel..asi jsem to trochu přehnal, ale jsem tak naštvaný, že jsem si to na někom potřeboval vybít.

Otočil jsem se a chtěl jsem jít do školy, ale když jsem se na něj podíval přes rameno tak tam pořád stál, držel se za břicho a pohled měl upřený do země. Začalo mi ho být líto možná jsem to fakt přehnal..

"Ty nejdeš? Před chvíli jsi si na mě otevíral pusu, že nechceš přijít na konci hodiny a teď tu stojíš a nevypadáš na to, že by jsi se chystal někam jít" L:"J-já .. t-ty jsi mi řekl že p-půjdu až mi t-to dovolíš" skoro zašeptal

To má ze mě takový strach?

Jen jsem se na něj díval a nic jsem neříkal L:"A.. s-str...." nedopověděl to, jen se mu trochu bolestí skřivil obličej. "Co? Já tě neslyším, mluv víc nahlas" L:"P-promiň" on se mi pořád jenom omlouvá "Tak co jsi to říkal?" řekl jsem trochu podrážděně.

L:"Ž-že to strašně b-bolí" nevěděl jsem co mu na to říct, tak jsem tam jen stál a koukal na něj jak se tam krčí bolesti, potom se narovnal a chytil se za břicho oběma rukama L:"M-můžu už p-prosíím jít?" on mě vážně prosí o to aby mohl do třídy? Já nevěděl jsem, že se mě tak moc bojí... teď nevím, jestli jsem za to rád nebo..L:"P-prosím už t-tak jdu h-hrozně pozdě" přerušil mé myšlenky Louisův hlas.

"J-jo jasně pojď" čekal jsem na něj, až se ke mě dobelhá. Bože co jsem mu to udělal, je mi ho strašně líto..já jsem takový debil!! a když byl u mě tak jsem se k němu přidal a šel s ním..

Za celou dobu co jsme šly se na mě ani jednou nepodíval, pořád se koukal na svoje nohy.

Chtěl jsem se ho zeptat, jestli je v pořádku, ale bylo by to stupidná když vidím, že není vůbec v pořádku. Zvedl jsem ruku, že ho chytnu za rameno, ale on sebou cukl a okamžitě si rukama zakryl obličej a hlavu L:"N-ne prosíím".

Louis

On vážně čeká na to, až k němu dojdu nebo co? Bože to tak moc bolí... takhle moc mě ještě nikdy nepraštil. Proč to sakra udělal? Udělal jsem mu snad někdy něco?

Když jsem kolem něj procházel tak si stoupl vedle mě a šel se mnou. Sakra to mu nestačí mě zbít to se musí ještě dívat na to, jak moc mě to bolí??

Najednou zvedl ruku a já se bal, že mě chce zase uhodit tak jsem sebou instinktivně cukl, hned na to jsem si chytil hlavu a obličej ,abych alespoň trochu zmírnil dopad na můj obličej.

Ale on nic neudělal ruku si dal zpátky k tělu a jen na mě vyděšeně koukal, sice jsem se mu nedíval do očí, ale viděl jsem jeho pohled.

H:"J-já jsem tě nechtěl praštit" neodpověděl jsem mu a šel jsem dál znovu mě dohnal až šel vedle mě.

Bože za co mě takhle trestáš???

Nový díl k mojí nové povídce doufám že se vám líbí a chtěla bych poprosit jestli by jste mi nenapsali do komentářů váš názor byla bych vám moc vděčná a taky budu ráda za každý Vote :* :3