Pohled Tiny
Poslední dobou je to mezi mnou a Ellou divný, nenapsali jsme si a ani jsme si nevolali. Rozhodla jsem se že jí zavolám. Nebere mi to, psala jsem jí i zprávy a nic. Zajedu se podívat k ní domů.Po cca 20 minutách jsem dojela před její dům klíče mi dávala asi měsíc zpět takže se tam dostanu úplně na pohodu. Odemkla jsem, v obýváku a v kuchyni bylo rozsvíceno ale Ell nikde „Ello jsi tady?” to mi přijde divný že by tu měla rozsvíceno ale nebyla by doma, prošla jsem celej barák, zbývala už jenom koupelna. Otevřela jsem dveře od koupelny a to co jsem uviděla mě rozbrečelo „Ello ty seš někdy fakt kráva” řekla jsem a začala volat záchranku „prosím pošlete mi na adresu ****** záchranku, kamarádka se pokusila zabít” vzlykala jsem do mobilu „budou tam za 5 minut”. Uslyšela jsem houkat sirény, vyběhla jsem před dům a začala mávat ať jdou rychle dovnitř. „jak dlouho tady leží?” zeptal se mě jeden ze záchranářů „nevim!” „dobře klid slečno jaké je vaše jméno?” ty vole já mám být v klidu když se moje kamarádka pokusila o sebevraždu?! „Tina Novotná” řekla jsem mu rychle „dobře děkuji a jméno téhle slečny?” ukázal prstem na Ellu která už ležela na lehátku „Ella Vlčková” „dobře, pojedeme” řekl tomu druhému záchranáři „můžu jet s váma?” zeptala jsem se „ano”. Ellu naložili do sanity já si sedla ještě společně s tím jedním záchranářem za ní, chytla jsem ji za ruku a stekla mi slza po tváři.
Dojeli jsme do nemocnice, Ellu odvezli někam do boxu 1 myslím, mě řekli že mám počkat na chodbě na doktora. Sedím tam minimálně už 2 hodiny, pořád nic nevím, jak na tom je, jestli vůbec žije. Přišel za mnou vysoký muž v bílém plášti okolo 40 let mu mohlo být „dobrý den jste Tina Novotná?” zeptal se mě „ano to jsem já” postavila jsem se „nesu vám pouze špatnou zprávu, a to je to že slečna Ell je v ohrožení života, rány jsou hluboké, na sále jí je právě teď sešívají, bude tu muset zůstat” tohle mě posadilo na sedačku kde jsem do teď seděla „panebože” šeptla jsem „je mi to líto, nechcete vodu?” zeptal se mě soucitně „ne děkuji”.
Přišla za mnou nějaká sestřička „dobrý den slečno Novotná, slečna Vlčková je vzhůru, chtěla jsem se zeptat jestli ji chcete vidět?” postavila jsem se „jo prosím, který je to pokoj?” sestřička se na mě mile usmála „je to pokoj číslo 7” „děkuji” řekla jsem jí v rychlosti a rozeběhla jsem se k pokoji číslo 7. Otevřela jsem dveře, Ella tam ležela jak kdyby byla naštvaná „Elli” řekla jsem a rozešla jsem se k ní „Tino..” vydechla „Elli proč jsi to udělala?..” zeptala jsem se jí a při tom jsem ji chytla za ruku „neřešme to prosím” jen jsem kývla hlavou „volala jsem Dominikovi měl by tu za chvíli být”
Pohled Ell
Jakmile to dořekla ztuhla jsem „D-dominik o tom ví?” řekla jsem rozklepaně „jo ví, vadí to?” „ne dobrý, jsem hrozně unavená, nevadí když budu spát?” zeptala jsem se jí ospale „ne vyspi se” pak jsem už jen usnula
Pohled Dominika
Ell se pokusila zabít, bojím se o ní. Právě jsem na cestě do nemocnice jedu 100km v hodině protože u ní potřebuju být co nejdřív. Během 10 minut jsem dorazil do nemocnice, šel jsem na recepci „dobrý den jsem Dominik Citta, mám tady přítelkyni ehm.. Ellu Vlčkovou” řekl jsem rychle „ano, je to pokoj číslo 7” řekla mi a já vyběhl k pokoji číslo 7. Zvláštní že je to zrovna 7. Doběhl jsem tam otevřel jsem dveře, viděl jsem spící Ell a vedle ní na židli sedět Tinu která jí drží za ruku. „ahoj” zašeptal jsem na Tinu „čau Dome, před chvílí usnula, nevim kdy se probudí” zašeptala zpátky „to nevadí, ať se prospí, ale... proč to udělala?” zeptal jsem se opatrně protože jsem nevěděl jestli je to vhodné „nevím....ptala jsem se, řekla mi že to nemám řešit” odpověděla mi a povzdechla si.Ahoj máme tu další část
Váš Toustík
ČTEŠ
Miluju tě Dominiku //FF Nik Tendo//
Krótkie Opowiadania„Raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm číslo bytu ve kterým jsem poznal tvoji dceru" u posledního slova se mi prolomil hlas, zase jsem si na ni vzpomněl „kurva já to prostě nedám!" zařval jsem na Radka kterej mi pomáhal nahrávat a svezl se se slzama...