Two Personalities [hyunlix]

1.

**𝐅𝐞𝐥𝐢𝐱 𝐩𝐨𝐯**
Ráno mě zase vzbudil můj úžasný budík. Jako každý normální člověk jsem se převlékl a udělal ranní hygienu. Potom jsem si už jen zabalil věci na trénink, vzal do ruky telefon, sluchátka, klíče a šel na zastávku. Samozřejmě jsem zamkl.

Ano, uhodli jste správně - já nesnídám. Ze začátku, když jsem nastoupil na akademii, tak jsem snídal, ale později jsem zjistil, že to není tak dobrý nápad. Protože když si dáte snídani a za 30 minut děláte sport... asi vám došlo co se stalo. No, už mi jede autobus, tak abych šel.

Když jsem vešel do sálu, tak jsem si myslel, že to bude zase ten normální den. Ale nebyl. Trenér si mě zavolal hned co jsem přišel.

Když jsem k němu přišel, uklonil jsem se a řekl „Dobrý den". „Oh... Ahoj Felixi, mám pro tebe nejspíš dobrou zprávu."
Byl jsem překvapený. Málokdy se něco děje a tak už jsem se nemohl dočkat co je ta dobrá zpráva. „Takže včera večer, mi volali z jedné agentury, ze které, to teď není podstatné" mávl rukou a pokračoval „a ptali se mě jestli bych neměl nějakého studenta, který by se chtěl přidat do skupiny. Samozřejmě nějakého nadaného, který umí zpívat i tančit a nakonec jsme se rozhodli, že nejlepší kandidát jsi ty. Takže gratuluji.". Nemohl jsem uvěřit tomu, co jsem slyšel, já že jsem byl vybrán jako člen skupiny.

Wow, tak tohle jsem opravdu nečekal. Z přemýšlení mě vytrhl trenérův hlas. „Popravdě je tu pár problémů, které bychom potřebovali vyřešit." Samozřejmě jsem čekal, že to asi nepůjde úplně hladce.

„ Za prvé, skupina, do které se budeš přidávat, je už 2 roky v pohybu, takže pro tebe možná bude trošku těžší tam zapadnout, ale ty to zvládneš" zatřásl se mnou a lehce se usmál. „Další věc, ale ta není zas takový problém" na chvilku se odmlčel, a docela jsem se bál co řekne, „budeš tam bohužel nejmladší. Druhý nejmladší člen skupiny je o rok starší.".

To mě trochu zarazilo, ale potom jsem si uvědomil, že v některých K-popových
skupinách je věkový rozdíl třeba i 7 let, takže se mi částečně ulevilo. Než jsem se ale stihl nadechnout, tak trenér zase promluvil.

„Takže teďka přejdeme na ty důležitější věci... Skupina, do které budeš přiřazen, je ale v Soulu takže bychom ti měli nejspíš zařídit internát. Dobrá zpráva je že tři členové jsou také ubytováni na internátě."

"Další a poslední téma které bych s tebou potřeboval probrat je ŠKOLA.". Ach bože, pomyslel jsem si. Než jsem se však stihl nadechnout a něco říct, už zase začal mluvit.

,,S agenturou jsem se domluvil, že tě dáme do normální školy, jako chodí ostatní členové, aby jsi nebyl zbytečně vyčerpaný. Protože kdyby jsi chodil do školy, kde by jsi sportoval, a po škole by jsi ještě šel k ostatním tančit, tak to by i na profesionála bylo moc. To je asi všechno, takže jestli máš nějaké dotazy, tak se klidně ptej".

Pořádně jsem si to rozmyslel a vstřebal to, co na mě teďka vysypal. A přišel jsem jen na jednu nejasnou věc - rodiče. Teda spíš taťka. Mamka mi umřela, když jsem byl ještě dítě, myslím, že když mi bylo 10, asi.

A tak jsem se ho tedy zeptal: „A co taťka, ten o tom už ví?". Trenér se na mě podíval, jakoby nečekal, že se na něco zeptám, ale potom v klidu odpověděl: ,,S tvým tátou jsem to probral ještě včera a bez problémů souhlasil... Hádám tedy, že už ti v cestě nic nestojí, co? ,,Mhhh" řekl jsem a došlo mi, že se mě táta chce beztak zbavit. A ani mi to nějak nevadilo.

Popravdě? Už jsem si i na to zvykl. I má mladší sestra Lisa si zvykla na to, že nás táta ve svém životě prostě nechce a nepotřebuje.

Po chvilce tedy promluvil zase trenér. ,,No, takže jaktak koukám, tak asi souhlasíš. V sobotu tě tedy bude na nádraží, kam dojedeš autobusem, čekat tvůj budoucí trenér a jeden člen. Já sám nevím jaký. O jakou skupinu se jedná ti říct nemůžu, ale to se dozvíš.".

Dokončil svůj proslov a já se uklonil a šel do sálu, kde už byl Tae. Hned jak mě viděl, běžel ke mně.

V ten moment jsem si uvědomil, že to budu muset ještě probrat s Jennie. To je moje přítelkyně. Už jsme spolu, typuju, 2 měsíce. A taky to budu muset probrat s Lisou. Ahhh, to bude práce.

Potom jsem se podíval na Taeho a plácl jsem se do čela, vždyť jen to vysvětlování mi zabere týden, tak jak si mám sakra jako stihnou sbalit věci?

Ahojky, tak tohle je první kapitola mé první knížky. Snad se vám to bude líbit.

Lexi