Two Personalities [hyunlix]

8.

Hyunjin pov

*Flashback*

Bin už byl v tanečním studiu docela dlouho, proto jsem se ho rozhodl jít zkontrolovat. A jelikož jak se říká, co tě nezabije, to tě posílí, rozhodl jsem se, že si také zatančím, a tak jsem se cestou stavil ve večerce pro vodu. 

Už jsem byl ve studiu a zouval si boty, když v tom jsem si všiml páru bot, u kterých jsem si však byl jist, že nepatří Binovi. Vzhledem k tomu, že dveře do místnosti byly průhledné, viděl jsem, jak si tam Felix s dost chladným výrazem povídá s Binem. Popravdě, Bin u toho vypadal jako by se měl za chvíli rozbrečet. Vím, že se nemá poslouchat za dveřmi, ale nevydržel jsem to. Pootevřel jsem je, abych lépe slyšel, ale stejně mi to moc nepomohlo, protože měli puštěnou hudbu. Přesto jsem však slyšel něco z toho, co si říkali. 

Zarazil jsem se nad tím, jak někdo mohl už ve 12 kouřit, ale to  jsem nehodlal řešit. Moc tomu Binovýmu kamarádovi, myslím Felixovi, nezávidím. Najednou jsem však spatřil, že se Felix otočil a začal odcházet. Rychle jsem vběhl do předsíně, vzal si boty, do ruky a vyběhl ze studia. Nevěděl jsem, kam se rychle schovat, tak jsem zaběhl za roh a doufal, že nepůjde zrovna tímto směrem.

*konec flashbacku*

Felix pov

V půlce cesty na intr jsem se rozhodl, že si přeci jen zajdu koupit ty cigarety. Vešel jsem do obchodu a zamířil si to rovnou k pokladně. Paní se na mě usmála a řekla: ,,Dobrý den, co to bude? " Já se na ni také usmál a řekl: ,,Dobrý den, mohl bych prosím jedny cigarety? " (Budeme dělat, že tam měli jen jeden druh, ju? )

Paní se na mě nedůvěřivě podívala, a když asi usoudila, že mi je může prodat, natáhla za záda pro jednu krabičku. ,,Proč pak si takový mladý muž kazí zdraví."  Zamumlala si pod nosem, zřejmě si myslela, že jsem ji neslyšel, ale to se mýlila. Pousmál jsem se a řekl: ,,No popravdě, už jsem dlouho nekouřil, ale nastaly problémy... v rodině." Podívala se na mě a smutně se usmála. ,,Bude to tedy 11 092." (v Česku je to zhruba 200 korun)  Řekla na konec a já jí podal danou částku. 

 Venku mě však čekalo něco, co jsem opravdu nečekal. Zahnul jsem za roh, vytáhl zapalovač a cigaretu, kterou jsem si následně zapálil.

Když jsem byl v uličce, kterou jsem procházel snad dokonce stokrát i když jsem tu krátce, někdo mě najednou zatáhl za roh. Následně mě hodil na zem a mně vypadla krabička cigaret za kapsy. Pár cigaret se z krabičky vysypalo a mezi ně patřila také moje nedokouřená cigareta, která mi vypadla z ruky. Podíval jsme na toho kdo to zavinil. Přede mnou stáli dva chlapi, kterým mohlo byt kolem čtyřiceti let. Jeden, ten vyšší, měl na tváři úchylný úšklebek a ten druhý, menší, měl výraz jako já při rozhovoru s Binem. Takže kamennou tvář.  Ten větší se sklonil a vzal si moji krabičku cigaret a dal si ji do kapsy. Za to, ten druhý sebral ze země moji nedokouřenou cigaretu a klekl si přede mě. Popravdě jsem neměl tušení, co chce dělat. 

Udělal přesně to co Bin. Vzal mě za zápěstí a vyhrnul mi rukáv, tentokrát jsem však neměl štěstí a on mě chytl za tu ruku, která je plná  jizev. Chvilku se na ni díval, a potom udělal něco, co jsem opravdu nečekal. Přiložil cigaretu k jedné z čerstvých jizev a začal mi tam vypalovat asi tři kolečka. Nevydržel jsem to a vykřikl. Kdo by to čekal, že kluk, který si prošel šikanou a sebepoškozování, co trvá až do teď,  že bude křičet když ho něco pálí, ale stalo se. Ani jsem si v tu chvíli neuvědomil, že jsem začal breč. Došlo mi to až po chvilce.

Když jsem zakřičel, rychle se zvedli a zdrhli i s mými cigaretami. Na to se stalo opět něco, co jsem opravdu nepotřeboval.

Hyunjin pov

Když jsem si obouval boty, které jsme pořád držel v ruce, uslyšel jsem výkřik. Chtěl jsem ho ignorovat, ale ten hlas mi přišel nějak povědomý, tak jsem se rozhodl, že za ním půjdu. Měl jsem smůlu, že už jsem ho neuslyšel. Po tom ho však nahradil tichý pláč. Musel jsem se pořádně soustředit abych ho vůbec slyšel. Po chvilce jsem zašel do postranní uličky a to co jsme viděl mi vyrazilo dech.

Na zemi seděl Felix, kolem kterého bylo nejméně pět cigaret. A brečel? To však nebylo všechno co se mi zdálo divné. Také se držel za zápěstí, ze kterého mu stékala krev.

Hodně moc bych se chtěla omluvit za to, že nevyšla dřív, ale školy je nad hlavu. Samozřejmě to nemohu svádět jen na školu, ale ta na tom má také podíl. Také bych se chtěla omluvit za chyby, kterých věřím, je tu hodně, takže mi prosím napište do komentářů, kdyby vám nějaká chyba vypalovala oči. Korekci udělám snad do týdne. Zatím papa

Lexi