9.

81 1 0
                                    

Po tomto menším úletu jsme se spolu osprchovaly. Marie zůstala ve sprše déle, aby se mohla taky pořádně osprchovat. Bylo mi řečeno, abych zatím zůstala v obýváku než přijde, tak jsem zatím odepisovala na zprávy, které se za tu dobu nashromáždily.
Marie vešla ve volným trikem s poskládaným povlečením v levé ruce a pravou si ještě za cesty sušila ručníkem vlasy.
,,Tak co? Kde budeš spát?"
,,Mně je to jedno."
,,Tady, nebo u mě?"
,,Bude odpověď u tebe znít příliš podezdřele?" natož se zasmála a řekla, ,,Ne! Jen tě varuji, v pokoji mám jen jednu postel."
Usmála jsem se a šla si očistit zuby kartáčkem, který Marie nachystala na linku.
,,Teď vám ještě budu dlužit za kartáček."
,,Jasně!" dosvědčila s úsměvem.
Nevím, kde má pokoj, ale vešla jsem do jediné místnosti, kde ještě bylo rozsvíceno a světe div se! Byl to ten správný pokoj. Ležela na posteli, během toho, co koukala do telefonu a tak jsem si sedla na kraj postele.
,,Chceš nachystat svoji deku?"
,,Ne, ne. Nechci být přítěží."
,,Vážně, mně to problém nedělá."
,,Nechci ti předělávat práci."
,,Kate!" místo odpovědi jsem zalezla k ní pod peřinu, načež odložila mobil a zhasla.
Objala mě tak, že mi položila dlaň na břicho, po kterém mě hladila, její hlavu mi položila na rameno a přitiska se blíž.
Znovu jsem ucítila teď už povědomé pocity mravenčení po celém těle a obrovské hejno motýlků v mém podbřišku.
Naprosto jsem vnímala tlukot mého srdce, které jsem teď měla pomalu až v krku.
,,Dobrou."
,,Sladké sny."

Stvořeno pro selhání Kde žijí příběhy. Začni objevovat