6.

80 2 0
                                    

S Marií jsme končili stejně, takže jsme společně vydaly k jídelně. Jenže u skříněk čekal, kdo jiný než Matěj.
Šeptal, abych jej neslyšela, ale zas tak moc se nesnažil.
,,Můžu s tebou mluvit."
Marie mlčela.
,,Marie! Marie prosím!" řekl prosebným tónem.
,,Ty si myslíš, že tím to jen tak vyšumí? Že ti to jen tak odpustím ty kurvysyne?!"
,,Hele, moji mámu si do huby neber." Marie jen protočila panenky, tak pokračoval , ,,Sakra! Marie, víš jak to teď vypadá? Holka mi dala kopačky, kvůli nějaké rádoby lesbě!"
,,Jen si přiznej, že neudržíš ptáka v kalhotách!"
,,Marie prosím! Ještě to pořád můžeme dát zpátky dohromady."
,,Je konec! A teď mě omluv, jdu vyprstit svoji novou holku." načež mě popadla za loket a táhla k východu.
Sice za námi zvládl ještě zařvat: ,,Pomstím se ti, ty zpropadená čubko!" ale to už jí bylo jedno.

Stvořeno pro selhání Kde žijí příběhy. Začni objevovat