Stvořeno pro selhání

15

16.17-vycházím z domu.
16.18-mám chuť se vrátit.
16.19-pořád mám chuť se vrátit.
Vím, že jsem jí to slíbila, ale... ...nee!! Co se to se mnou kurva děje?!?
Vcházím dovnitř a Marie tu ještě není, takže... kdybych to ještě otočila, tak mám značnou šanci, že na to nep... Tak ne! Jen byla na záchodě a věci si radši vzala s sebou.
,,Ahoj!"
,,Čau!"
,,Už sis obědnala?"
,,Jo, cappuccino."
,,Tak já si dám taky.."
Kávu si objednám a chvíli na sebe jen tak koukáme. Marie se snaží nahodit lehký rozhovor.
,,Těšíš na středeční státní svátek?"
,,Ani nevíš jak!"
,,Tak mě, tak napadá?" ale ne! Už je to tu zase.
,,Jaké máš vlastně plány?"
,,Ani nevím... ale myslím, že táta chce mě a bratra někam vzít." zalhala jsem.
,,Škoda."
Marie nevědomky posunula rukou a shodila tím své klíče ze stolu. Sehla jsem se, abych je zvedla, když jsem zahlédla něco, co by mi mělo být skryto.
Vidím, že sukni má značně povytaženou, no kdyby jen to, dokonce je na ostro. Nebojí se, že by to mohlo být vidět od ostatních stolů? Vylezla jsem zpoza stolu rudá ve tvářích a Marie se nezdála, že by jí lidé v okolí v tomto ohledu nějak vadili.
,,Našla jsi tam něco, co by se ti líbilo?"
,,Nechci vědět, co myslíš." sakra! Co to dělá?!? Právě mi začala jezdit svým palcem u nohy po mých nártech.
,,Fakt?"
,,Ne!" řekla jsem možná až trochu moc rázně.
,,Nelži mi!" přestaň! Pomyslela jsem si během toho, co mi špičkou své nohy nejprve jezdila na holeni a pak začala nabírat výšku. V tu chvíli mi došlo, že mám na sobě taky sukni. Alespoň, že nejdu taky naostro.
Začala mi jezdit nohou v klíně až se dostala přímo k mému rozkroku. Kurva! Co mám dělat? Usmívá se, jakoby se nechumelilo a jede, nahoru dolů, nahoru dolů. Pod stolem a špičkou palce, pořád dokola jakoby tu nikdo jiný nebyl.
Vstala a já odolala nutkání zeptat se kam vlastně odchází. Zvedla se a posunula se asi tak o metr při čemž si sedla přímo vedle mě. Tentokrát pod stolem začala šmátrat její ruka.
Nejprve hladila klín přes sukni.
,,Co děláš zašeptala jsem? Jsme mezi lidmi."
,,Ale nikdo nic nevidí." pronesla přičemž mi nadhrnula sukni, odhrnula lem kalhotek a strčila prsty dovnitř.
,,To už je moc, nemyslíš?"
,,Jen počkej!"
Co to je?!? Cítím, jak do mě vkládá něco malého a oblého o velikosti asi jako tampón.
Šokovaně a zděšeně zároveň jsem se na ni podívala. Odešla na záchod. Jo! Fakt! Po tom všem si najednou odejde na záchod.
Začala jsem ji bombardovat zprávami.
K: Seš ty normální?
K:Co jsi to dovnitř vložila?
K:Hej!!
K:Marieee
K:!!?!
M:Tebe to fakt, tak zajímá?
K:Nehraj se mnou žádné ty tvoje hry!
M:Tak to teď zjistíš...
Přičemž jsem sebou prudce škubla. Prudké a agresivní vibrace se teď proháněly mým tělem. To nebyly takové ty příjemné, jako když si užíváte sami se sebou, ale rychlé a nepříjemné až mě to skoro bolelo.
K:Okamžitě to vypni!!
M: ?
K: Marie!!
Teď už to vážně bolí, musela mi asi zvýšit rychlost.
M:Tak za mnou přijď.
K:Polib si prdel.
Načež jsem se zvedla, že teda půjdu na záchody. No, odejít s tímto uvnitř mě nějak jednoduché ani příjemné nebylo.
Začínalo to být čím dál horší.
Konečně jsem se dostala až před kabinky, když jsem zalapala po dechu. Myslela jsem, že prudší, (bolestivější) a rychlejší už ta věc nemůže být. Vibrace byly tak silné, že jsem se sesunula vedle umyvadla a nemohla jsem se zvednout.
Všimla jsem si, že v rohu místnosti stojí Marie, která mě už nějakou dobu pozoruje.