Dejzrův pohled:
Je to pro mě neuvěřitelný. Cítím, jak nemůžu dýchat, stahují se mi plíce a tepe mi srdce až v ohryzku. Do očí se mi vlévají slzy, a jenom pozoruju přesně toho kluka, s kterým jsem chtěl strávit zbytek svýho života. Mám chuť křičet, ale ne, protože bych byl naštvanej. Je to to nechutný zklamání, i pocit viny, že jsem si to všechno neuvědomil už mnohem dřív.
Teď sedím s ostatníma u stolu, a jsem naprosto neschopnej slova, nádechu, nebo očního kontaktu. Všechny lidi v téhle místnosti vidím jako šmouhy, splývají mi do sebe a nemám sebemenší tušení, která z těhle osob náhodou neprovedla nějakej další, jinej, trestnej čin.
Kdybych mohl, což očividně nemůžu, utekl bych odtud co nejdál by to šlo, možná i někam, kam bych jít neměl a nikdy se nevrátil. Jenže sedím vstříc všemu tomu, co mě potkalo. A co mě potká. A potkat tyhle lidi, bylo to nejhorší, co mi život přinesl. I když ani na nedno procento nejsem věřící, momentálně bych se přimodlil ke všem různým entitám, jenom aby to, co teď zažívám, byl vtip, nebo sen.
Svírá se mi čím dál tím víc žaludek, cítím, jak se brzo pozvracím, motá se mi hlava a nejsem schopnej vůbec ničeho. I když sedím, cítím, jak padám. Jako když postavíte dokonalou věž z karet, někdo přijde, a to, na čem jste si dal tak moc záležet, vám během pár okamžiků zničí. Jako když koupíte drahý byt, a vyhoří vám. I když to, co zažívám já, bych spíš přirovnal k pocitu, kdy se potápíš celou dobu, přemýšlíš a snažíš se dostat z vody ven, ale stejně se utopíš. A není cesty zpět. Už nikdy nebude...
Všechno se teď rozplynulo. V mé hravě je jen prach, jenom zbytky prachu. Už mi nezáleží na tom, jakou pizzu si objednám, nebo jaký je dneska počasí, kdo vydal nový video, nebo co si dám dneska k večeři. Přemýšlím jenom nad ním. Spíš nad "tím". A možná nejvíc ze všeho myslím na to, že Matyáše pořád miluju. a nikdy nepřestanu. Chtěl bych ho obejmout, pošeptat mu, že ho miluju a zachumlat se do postele.
Je teď vlastně otcem, wow. Je otcem. A ne mých dětí. Nemůžu říct, že ho nenávidím. Miluju ho. To, když za mnou přišel, zašeptal Dominiku, objednal pizzu a koukal se se mnou na nejrůznější filmy.
Ta láska, která mezi náma byla...... co jsem so myslel, že byla, byla mnohem silnější než Romeo a Julie. Ten pocit, kdy kolem vás jsou jiskřičky, jakmile během něj stojíte a při vzpomínce na něj vám srdce skáče jako zblázňený.
Já ho vážně, upřímně, miloval.
ČTEŠ
Maty-? |Majzr|
Random∆Maty-? |Majzr|∆ Příběh plný lásky, radosti, zármutku a strachu. Příběh vypráví o dvou klucích, kteří se znají dlouhý léta. Postupem času si jeden z nich uvědomí, že to, co cítí možná nejsou jen platonické city.
