Maty-? |Majzr|

13.💙💫

Pohled Vity:
Už jsme dojedli,já jsem odnesl talíř,mezitím co Moon ho tam nechal a řekl Klarise ať si ho odnese sama. Občas ho fakt nechápu,kdybych měl sourozence,asi bych se k němu nechoval tak hnusně. Ale jako, nevím. Byl jsem unavenej..,takže jsem se rozhodl že si půjdu lehnout. Bylo mi úplně jedno,že tam spí oni dva. Prostě jsem vyšel nahoru a otevřel jsem dveře do pokoje.

,,E-ehm.."

Zasmál jsem se. Proč? MaTTem právě ze spaní objímal Dejzra a usmíval se jako sluníčko.

,,Sluníčko,sluníčko,poser se maličko"

Zařval jsem přes celej dům až se otřásla podlaha,dostal jsem záchvat smíchu,přičemž se MaTTem s Dejyrem probudili z jejich 'Roztomilýho spánku' a Klarisa s Moonem vběhli do toho pokoje jak střely. Právě máme všichni nádherný kino.

Pohled Dejzra:
Probudil jsem se právě v objetí Matyho.Jeho objetí bylo příjemně teplý,chtěl bych se takhle probouzet furt. Jediný co mě donutilo se z jeho objetí vyvlíknout,bylo přihlížející publikum který se skládalo ze 3 lidí. Vity,Moona a taky Klarisy. Tak trapně jsem se dlouho necítil. Můj obličej začal červenat rychlostí světla a moje pusa nemohla vypustit jediný slovo.

,,Nikdo jste nic neviděli,a děkuji Vito za probuzení"

Řekl za mě Maty a já jsem se snažil na něho ani na ně vůbec nedívat. Nechci aby mě viděli červenýho jak rajče a ukoktanýho jak nevím co. Všichni se začali smát, teda kromě Klarisy,nevím co s ní je,ale byla spíš smutná. Nic mi vtipný nepřišlo,fakt vůbec nic.

,,Veď je nám to úplne jedno. A čo že nič nehovoríš Dejzr?"

Přestal se smát Moon i s ostatníma a já vůbec nevěděl co mám říct.

,,E-eh..proč bych..bych..co bych měl..co bych měl říkat?"

Vykoktal jsem něco ze sebe a snažil jsem se začít mluvit normálně,přestat se červenat a sednout si. Nic jsem nevnímal a snažil se zapomenout na to co se teďka stalo. Samozřejmě,že to nešlo,ale trochu jsem se uklidnil a byl jsem schopnej mluvit,konečně.

,,Jdeme něco dělat?"

Vypustil jsem ze sebe bez koktání a byl na sebe nesmírně pyšnej.

,,Tak jako,já jsem si teď šel lehnout. Jenže únava mě po tomhle fakt přešla"

Zasmál se Vitaa a ostatní jenom pokrčili ramenama. Klarisa odešla někam pryč,hádám do svýho pokoje. Vypadala celkem smutně,tak možná si vzpomněla na svýho ex,nebo tak něco.

,,Hele..já teď taky půjdu."

Podle mě Vitaa jde za ní,tak já bych taky šel za Matym kdyby byl smutnej. Teď se mi to moc nechce řešit,zeptám se jich potom.

Pohled Klarisy:
Odišla som do pokoje. Hneď ako som zatvorila dvere,sa mi do očí spustilo veľa sĺz.. Síce som si trošku myslela,že Dejzr ľúbi MaTTema,ale nebolo to isté...teraz už hej. Viete, nieje zrovna pekné vidieť človeka ktorého ľúbite s nejakou inou osobou ako sa objímajú..a nie len to,neskôr sa tá osoba červená ako neviem čo.. Zrazu niekto zaklepal na dvere. Brat?

,,Ďalej"

Potichu som pošeptala,utrela som si slzy a  sadla som si na posteľ. Do dverí vošiel Vitaa.. Bola som aj celkom rada,že je to on. Bratovi by som nikdy nepovedala že som zaľúbená do Dejzra..

,,Co se stalo?"

Povedal mi Vitaa s celkom smutným výrazom.

,,Ja len.. vieš.. ľúbim Dejzra a nebolo zrovna pekné vidieť ty dva..ako sa objímajú..a ako sa Dejzr neskôr červená."

Povedala som potichu a dúfala že to nepočul. Tiež som ale dúfala že hej,lebo to niekomu povedať musím, nemôžem to v sebe celý život len držať.

,,A..aha.. chápu jak se cítíš"

Normálne by som sa usmiala,len teraz to neišlo. Neišlo sa usmiať,keď bol smutný. Nikdy som ho nevidela smutného,vyzeral roztom-..čo? Nie,nevyzeral.

,,Vitaa? Je všetko v poriadku?"

,,Já nejsem v pohodě, když nejsi v pohodě ty"

Vitaa je fakt milý.

,,Ďakujem Vitaa. Nemusíš byť smutný keď som ja. Mne to zachvíľu prejde"

Konečne som sa usmiala. Snažila som sa byť aspon trochu šťastná,lebo som chcela aby bol aj Vitaa.

Už ubehla celkom dosť veľká doba,čo sa stalo to z Dejzrom. Teraz sa mi na to nechcelo myslieť. Natáčala som práve video. Z tajným hosťom, menom?????....VITAAAAA. Natáčali sme Minecraft poslepu,ja som mala zavázané oči a Vitaa ma navigoval.

Pohled Vity:
Právě jsme s Klarisou natáčeli video. Byl jsem strašně rád,že s ní můžu aspoň chvíli být. Já jsem ji navigoval a ona poslepu hrála,pokaždé když někam blbje zatočila,spadla do lávy, nebo tak, tak se zasmála. Totálně miluju její smích,její úsměv,její nádherně modrý oči,její tmavě hnědý vlasy v kterých bych se nejradši prohraboval dny a noci,miluju její milost,její pozitivitu,prostě její povahu. Miluju ji. A teďka jak nad tím přemýšlím tak nic nevnímám,dokonce ani její nádherný, roztomilý hlásek který se rozlíhal po jejím útulným pokojíčku.

,,Vitaaaaa!?"

Až tohle jsem začal trošku vnímat,smála se a křičela moje jméno. Její smích je strašně nakažlivej a tak jsem se jen tak začal smát i já. Pak jsme se oba smát přestali. Dívali jsme se na sebe navzájem,teda,Klarisa spíš měla hlavu otočenou na mě,ale vidět mě přes ten šátek nemohla. Normálně bych se jí díval do očí,jenže přes šátek jsem její oči vidět nemohl a už jen to,mě jaksi nutilo se dívat na její rty. Přemýšlel jsem jen nad jedním. Políbím ji,nebo ne? Chvilku jsem nad tímhle přemýšlel a pak jsem se k ní začal přibližovat,naše rty už nedělil ani 1 centimetr.
-----------------------------------------------------------------------------------
😂😂Jsem kokottttt,jeeejjjj!!! Zase delší kapitola, protože včera nevyšla. Děkuji za všechny komentáře a ohlasy! Vážím si toho.
Ilustrace: Anna_cat_UwU
Políbí ji, nebo ne?