Maty-? |Majzr|

31.

(Pořád o Vánocích)

Vitův pohled:

Klarisa se poslední dobou chová fakt zvláštně. Nemluví se mnou, když jo tak se jedině hádá a je strašně odtažitá. Mám pocit, že jsem něco udělal špatně. Je hrozně náladová, ale nechci jí nic vyčítat. Možná je to jenom špatnýma vzpomínkama na Vánoce a... nebo chystá nějaký velký překvapení a nechce ho prokecnout? No kdo ví. Když  jsme u dárků tak já pro ni mám jeden fakt skvělej. Vím, že vždycky chtěla psa,,, přesněji zlatýho retrívra. No a já něco malýho chystám. Myslím, že je na děti ještě brzo, ale malej pejsek je taky takovej malej otrava, takže to dítě dobře nahradí. Bejt rodič ve 20 a pro Klárku dokonce v 16 by byl fakt otřes. A nechci vědět reakci mých a jejích rodičů. Dneska jsem se rozhodl ji překvapit tím, že upeču perníčky a připravím nám nějaký dobrý pití...Lehneme si a budeme sledovat ty nejlepší vánoční filmy! (Což jsou za mě teda jedině klasický Pelíšky). Musím si připravit nějaký vykrajovátka, ale musím je někde najít. Achjo, nejradši bych se jí zeptal, kam je dala, ale nechci ji zase provokovat. No nic.. 

Otevřel jsem nějakou skřínku, snad poslední v bytě. V blbý koupelně asi vykrajovátka nenajdu, ale budiž.... No... Vykrajovátka- Posadil jsem se a snažil se vstřebat co jsem uviděl po otevření skřínky. Trochu se mi vronily slzy do očí. Však nejsme připravení! A je to vůbec moje..? Na tohle jsem si dával pozor a- bože. Do koupelny vstřelila Klára. "Co děláš?!" křičela víckrát za sebou a já furt jenom vejral na to, co jsem viděl a držel v ruce. Vytrhla mi to z ruky a já si ani nevšiml, že už to nedržím. "Děláš si srandu?! Ted se mi už hrabeš i v osobních věcech jo? Tak děkuju." Zabouchla dveře a odešla a já se neudržel. Tak snad je to i moje dítě, ne? "V tvých věcech??! Čí je to dítě!?" Zakřičel jsem, ale vlastně jenom abych vydržel tu situaci, nechtěl jsem aby mě slyšela, já se nechtěl hádat. Já ne, i když je mi jasný, že ten těhotenskej test, kterej byl v mých rukách nepatřil mě a jí, ale jí a... někomu.