První Světová Apokalypsa

Sophia

Sophia se vrátila zpátky do Chicaga hledat Liamovo tělo. V troskách divadla nenašla jeho pozůstatky.
"Je možné, že z něho prostě nic nezbylo."
Opakovala si.
"Nebo to mohl přežít, ale to bych ho potom viděla utéct z divadla."
Procházela zasněženými ulicemi Chicaga. Začínala bouře.
"Musím si najít nějakej přístřešek."
Vzpoměla si na pekárnu.
"Tam byli pece, když v nich zatopím, mohlo by tam být teplo."
Vydala se tam. Než se dostala k pekárně, byla taková sněhová bouře, že už nebylo vidět na krok. Sophia zmateně bloudila v bílé tmě a zimním kabátu k pekárně. Konečne otevřela dveře pekárny. Uvnitř byl klid a docela teplo. Zapálila pec a seděla skulená u ní. Prohlížela si fotky její rodiny.
*Bum* *Bum*
Někdo ťukal na dveře. Sophia si vytáhla nůž.
"Haló? Pustíte nás prosím dovnitř?"
Ozval se hlas. Sophia přišla ke dveřím a rychla je otevřela.
"Dobrý den, mohli bychom se u vás schovat?"
"Ano pojďte."
Řekla Sophia a pustila dovnitř muže a malou asijskou holčičku.
"Jsem zraněný a ona promrzlá, pomožte nám."
Sophia posadila asijskou holčičku k peci. Přišla k muži.
"Co vám je?"
"Postřelili mě do nohy, nějaký vojáci, nevim co to bylo, proč jsou všechny města tak rozbitý a prázdný?!"
Říkal vystrašený muž.
"Počkat uklidněte se, vy o ničem nevíte?"
Zeptala se Sophia.
"Byl jsem doteď mimo civilizaci, když jsem včera dorazil, potkal jsem Cho, to je ta pětiletá holčička. Všechno bylo rozbité. Potom mě na náměstí střelili."
Vysvětloval muž.
"Jak se jmenujete?"
"Owen Harris."
Sophia mu podala obvaz.
"Zavažte si to Owene a tlačte na to."
Sophia šla za Cho.
"Ahoj holčičko, jak se jmenuješ?"
"Cho Feng, kde je táta a máma?"
Sophia ji pohladila.
"To nevím Cho, ale najdeme je."
Cho uměla mluvit, ale měla hodně asijský přízvuk.
"Dobře."
Sophia se vrátila za Owenem.
"Říkal jsi, že jí je 5? Docela umí anglicky."
"Jo, ale mám špatnou zprávu. Dostala se mi tam infekce."
Řekl smutně Owen. Poznal, že zemře.
"Postarej se o Cho."
Řekl Owen.
"To ne! Vyléčíme to!"
Zakřičela Sophia. Owen sebral nůž a zabodl si ho do čela.
"Né!"
Sophia přiběhla k Cho a odvedla ji do vedlejší místnosti. Když se uklidnila odtáhla Owena pryč z pekárny a šla za Cho.
"Neboj, postarám se o tebe."