První Světová Apokalypsa

Návrat

Uplynuly 2 roky od toho co Sophia potkala Cho a Owena.
"Prohledali jsme už celé Chicago. Liam to nemohl přežít."
Řekla Sophia.
"Pojedeme už za těmi tvými kamarády do Salt Lake City?"
Zeptala se Cho.
"Dobře, najdeme nějaké auto a zítra vyjedeme."
Řekla Sophia a chytla Cho za ruku.

Do Salt Lake City dorazili brzo ráno.
Sophia vyšla po schodech do 3. patra.
"Dobře, jdeme na to."
Řekla Sophia a zaklepala na dveře.
Dveře se otevřely a tam stála Sam.
"Sophiii!"
Zakřičela Sam a obejmula Sophii.
"Ty jsi tolik vyrostla."
Řekla Sophia.
"Už je mi 11!"
"Tohle je Cho, proveď jí tady."
Řekla Sophia a šla za ostatními. Všichni byli rádi, že se vrátila.
"Tohle je Rossi. Přišla před měsícem."
Řekla Amelia. Do místnosti vešla asi 25-ti letá černovlasá holka.
"Ahoj."
Řekla Sophia.
"Ahoj, slyšela jsem, co se stalo. Mrzí mě že jsi ho nenašla."
Řekla Rossi.
"Díky."
Sophia se pozdravila s Peterem a s Noahem.

Na Liama už postupně přestávala tak často myslet. Časy se zlepšovaly. Na střeše postavili malou zahradu na jídlo. Měli hodně zbraní a potravy.
Peter začal chodit s Rossi. Ale všichni se postupně začínali bát toho, co přijde, dlouho už se nic nepokazilo.
Sice občas potkali pár vojáků, ale buď se schovali, nebo vojáky zabili.

Všichni seděli u oběda. Bylo klidné poledne.
*Prásk*
Oknem proletěla hořící lahev plná benzínu. Hořící benzín se rozlil po celé místnosti. Sophia přeskočila plamen a sundala ze stojanu samopal. Přiběhla k oknu a zamířila ven. Před domem stálo padesát lidí. Nebyli to vojáci. Někteří sice měli vojenské štíty a zbraně, ale byli to také občané. Všichni koukali na Sophii v rozbitém okně.
"Já jsem Brandon. Můžeme se dohodnout."
Řekl jeden muž a vystoupil před dav.
"Co chcete?"
Zavolala Sophia dolů.
"Všechno co máte. Potom budete žít."
"To si děláte prdel, co si jako myslíte?
Že přijdete a řenete si o všechno?"
Křičela Sophia.
"Jo, ale taky vás můžeme zabít a vzít si to až potom! Dneska vás necháme být, ale od zítřka si každý druhý den přijedeme pro všechno co máte."