3.+4. kapitola

325 19 3
                                    


Paris pov

Když jsme dojely na letiště , koupily jsme si obě latté a čekaly jsme až vyhlásí náš let. Vypily jsme si naše pití a zrovna tu chvíli ohlašovali let na Floridu. Jak já se strašně těším, pomalu jsem řvala v duchu. S Vick jsme šly na odbavení a vyrazily do letadla . Musely jsme letět 1. třídu , jiné třídy byly na poslední chvíli plné. Ale tak my si to můžeme dovolit. V letadle jsem vyndala z kabelky IPhone a sluchátka. Ty jsme do mobilu zapojila a jedno sluchátko podala Vicky, která si ho ode mě hned vzala a strčila do ucha. Já si dala do ucha druhé sluchátko a vybírala hudbu. Nakonec jsem pustila náhodně přehrávání.  Po chvíli jsme obě usnuly. Probudil nás hlas letušky , který nám oznamoval , že brzo budeme přistávat a takový ty kecy okolo. Ve sluchátkách se nám zrovna spustila písnička Dynamite od Taio Cruz . No a co tak posloucháme i pop. Přeci jen my posloucháme občas vážně skoro všechno. Občas si i na celý dům pustíme 1D a blbneme , ale to jsou opravdu výjimečně. No a teď zpátky k té písničce. Je fakt strašně chytlavá a to opravdu hodně , i když existují i horší.  Připásaly jsme se a jako správné hudebnice jsme si ten song s Vicky začaly prozpěvovat. Jo, sice Vicky hraje hlavně na bicí, ale umí i dost dobře zpívat - přece jen jsme sestry. Jelikož jsme letěly 1. třídou moc lidí tu nebylo, ale i když bychom byly schopné zpívat přes celé letadlo , nechtěly jsme riskovat vyhození z letadla bez padáku a tak jsme si prozpěvovaly potichu. Po přistání jsme si šly pro kufry,tentokrát bez sluchátek, ty už jsem měla ztracené v bezedné kabelce. Občas té kabelce tak říkám, protože někdy v ní něco najít je celkem dost velký problém. Možná až mega problém. No tak jsme si s kufry kráčely jak hvězdy( né že bychom jimi nebyly , přesně tak ego mi nechybí), když nás zastavil celkem pěkný kluk. Bohužel nejsem pedofilka (nebo jak se říká ženským pedofilům), protože tomu klukovi mohlo být tak čtrnáct. Takže nepřístupný zboží.  A taky pravidlo co s Vicky máme - Nic si nezačínej s fanoušky. Přeci jen nikdy nevíte co se komu rýsuje v tom kakau (což je mozek hodně velkých pošuků , takže vlastně i můj a Vicky) . No zpět k mladému klukovi.  Prý, že je náš fanoušek, vždycky potěší , když uvidíte pěkného kluka co je náš fanoušek. Hold máme nádherný fanoušky. Blbý je , když je vážně moc pěkný a věkově přístupný a je náš fanoušek. Přeci jen máme to pravidlo! . Tak jsme se tomu hezkému a mladému fanouškovi podepsaly jsme se, daly selfie a já s Vicky jsme šly dál a toho kluka jsme sebou nebraly!! Došly jsme na hotel , kde jsme měli zarezervovaný pokoj.Byl to vážně luxus. Vybalily jsme si všechnu tu hromadu věci a dohodly jsme se , že se půjdeme projít po okolí. Hotel je kousek od pláže takže máme snadný přístup k moři ( a není to jediný k čemu je lehký přístup - sorry lidi to jsem si nemohla odpustit). Vzala jsem si svoje rudé bikiny na to černý kraťasy a tílko. Vicky si vzala světle modrý bikiny a taky tílko s kraťasy. Sice je 11 hodin ale je teplo. A takový oblečení se na zbalení kluka hodí. Proto taky miluji Floridu. Hezcí kluci , super počasí a můžeš balit kluky kdy chceš. Prostě nemusíš být jak debil v zimních bundách jako někde v Evropě . Pláže je krásná a písečná, takže když si lehneme - my holky nemáme zas takový problém si lehnout na břicho , protože si vykopeme dolíčky a kluci noo občas si ty dolíčky kopou možná taky. Manažer říkal, že si máme dát zatím pohov a až za dva týdny nastoupíme.Když jsme uviděli moře tak jsme se obě svlíkli do plavek (!)  a běžely hned k moři jako malé děti. Byla to nádhera. Sice ne my , protože jsme pak vypadaly jako zmoklé slepice se přilepenými vlasy k hlavě - kecám určitě jsme vypadaly jako z pobřežní hlídky . Asi po hodině jsme vylezly , vzaly své věci, které nám naštěstí nikdo neukradl a šly zpět na hotel. Tam jsme udělaly hygienu a šly spát do postýlek. 


Vicky pov

Ráno jsem vstala a šla za sestrou do pokoje. Bylo poměrné brzo - 8:30 a tak jsem předpokládala , že bude spát. Ale to co jsem viděla , jsem si musela vyfotit. Sestra ležela na posteli hlavu měla pomalu u břicha a končetiny roztaženy skoro přes celou manželskou postel. Když jsem vyfotila asi deset jejích fotek , odložila jsem mobil a sestřičku vzbudila. No moc mírumilovně sice ne ,ale co po mně chcete ? Jsem její dvojče!!! Takže jsem došla pro přenosný repráček , který je sice malý , ale dost hlasitý. A pustila přesně u jejího ucha Baby od Biebra. Začala ječet a já se brutálně smála. A při zdrhání z jejího pokoje jsem jen zařvala : ,, Myslela jsem , že tě Breberka po ránu potěší! "  Po ranní honičce .. ehm jakože jsme se honily em no jakože .... prostě jsme běhaly a snažily se tu druhou chytnou většinou s nějakou celkem nebezpečnou nebo normální věcí. Jako třeba židle , smeták , pánev a já nevím co ještě.  V hotelu jsme se nasnídaly - samozřejmě jsme nelenily a šly se nasnídat do jídelny a jako nezadané holky jenom porozeplém župánku, pod kterým jsme neměly skoro nic.  Po úžasné snídani , na které bohužel nebyl žádný hezký kluk , jsme šly do pokoje se připravit. Vzala jsem si černé plavky, riflové kraťásky s cvočky a černý tričko nad pupík. Namalovala jsem se ,upravila a šla čekat na sestru do obýváku. Paris přišla asi po 5 minutách. Měla na sobě taky černé plavky , černou minisukni a šedé tílko .Prostě nezadaný ritch bitch .  Každá jsme si vzaly naše oblíbené černé žabky a vyšly z hotelu. Prošly jsme přes pláž a pak k centru. Florida je prostě nádherná! Pak jsme šly do pár krámů - jsme holky no ! a pak do parku . Venku jsme byly asi dvě hodiny a pak jsme šly do hotelu, tam jsme si odložily pár tašek s oblečením, kosmetikou a jídlem ( takže z těch pár bylo nakonec asi 6 ) a šly do restaurace na oběd. Po jídle jsme se rozhodly jít se vykoupat do moře a ukázat naše úžasná tělíčka v záři slunce. Bylo to úžasný! Když jsme se vykoupaly , oblékli jsme si věci v kterých jsme byly i dopoledne a prošly si další božskou část Floridy. Cestou jsme si koupily zmrzlinu. Mňamíí! Jenže já jsem takový nemehlo , že jsem spadla a má čokoládovo-karamelová zmrzlina skončila na obličeji Paris.

Twins from an orphanage (přepisuji)Kde žijí příběhy. Začni objevovat