bereme zakázané uvolnění.. /Dorian, Grey256, Stein27 and others/

3. Confused

Ještě chvíli se mě zkoušel přemlouvat abych šla s nimi, ale já nechtěla. Nakonec odešli ale ještě předtím řekl, že doufá že se ještě někdy uvidíme. Mám pocit, že jo.. Zamyslím se a poté už jen upadám do tmy. Probudím se potom co se mi zdála ta noční můra, ale málem jsem vyletěla s postele. Počkat s postele? Kouknu se kolem sebe. Kde to jsem- pomalu jsem se zvedla a prošla se potom pokoji vypadá to tu tak nedotčeně. "Ahoj" Řekne někdo zamnou otočím se stojí tam ten blonďák ze včera jen nadzvednu obočí "Um ahoj" odpovím mu a čekám jestli mi vysvětlí co tu vlastně dělám, protože jsem usínala v parku a doopravdy jsem tam usnula. "No Calin se pro tebe nakonec vrátil a vzal tě k nám no a teď jel někam" Řekne a pokrčí rameny bylo vidět, že mu je fuk, že tu jsem ale tak co čekám. Šel pryč a já ho následovala došli jsme do kuchyně, ale já se nakonec odebrala do obýváku a sedla si na gauč ano bylo to neslušné, ale nechtěla jsem být poblíž jeho. "Chceš něco k snídani?" Zeptal se a koukl se na mé tělo no asi týden už jsem nejedla a moje tělo by něco potřebovala ale nechci ho otravovat.. začnu přemýšlet. "Máš jablko?" Zeptám se ho upřímně si nemyslím, že by tu něco takového měli, protože nevím jestli žili nějako zdravě i když já jsem na tom nebyla nijak moc líp.

"Jop máme" Odpověděl a hodil ho po mě, protože umím dobře chytat tak jsem ho chytla a začala to přežvykovat, když jsem to dojedla tak můj žaludek se rozhodl zaprotestovat a tak jsem běžela do koupelny nějako jsem typovala kde by mohla být. Doběhla jsem tam a rovnou to vyzvracela do záchoda. Petr mi chytil vlasy, když dozvracím tak si utřu pusu a spláchnu to a rovnou se zvednu. "Děkuju" Řekne mu a koukám se do země celkem mi to přišlo trapné.. Jen se Uchechtne a odejde já se vydám do místnosti kde jsem spala a sednu si na postel s tím, že jsem zády ke dveřím. Koukám se do okna a přemýšlím o tom co bude dál asi se budu muset vrátit k otci, protože nemohu bydlet celou tu dobu na ulici i když by to bylo možná osvobuzující ale asi bych tam umrzla. Jakou má můj život smysl? Ptám se samu sebe a přemýšlím..proč jsem to ještě nevzdala? Tolik otázek a ani jedna odpověď..

Někdo přišel do místnosti. "Ahoj" Řekne někdo pro mě známým jako Calin. "Ahoj tak si zpátky?" Zeptám se ho i když ano je to očividné, že tu je. "Jop" Odpoví a já se rovnou zeptám "Proč ses pro mě vrátil?" Čekám na odpověď a rovnou se k němu otočím čelem. "Protože bys tam umrzla" Odpoví mi a já jen pokývu hlavou nemělo cenu diskutovat ani jsem na to neměla zase tak velkou náladu. "Máš hlad dal ti najíst?" Zeptal se a já jen kladně zakývu hlavou. "A hlad nemám" Dodám a zvednu se. "Jak ti to mám um vynahradit nebo co za to chceš, že jsem tu byla přes noc?" Zeptám se ho sice jsem tu byla teoreticky proti své vůli, ale přišlo mi to špatné.

"Nic prosimtě" Odpoví s uchechtnutím jen přikývnu a řeknu "Mno asi bych už měla jít. Třeba se ještě někdy uvidíme.." Řeknu a vezmu si svoji tašku která leží vedle postele. "Máš telefon?" Zeptá se sice už je asi 5 let starý ale furt funguje což mi celkem vrtá hlavou. "Jop" Dám mu svůj telefon s telefonním číslem jen si ho napíše do mobilu a podá mi můj mobil, který rovnou zastrčím do kapsy a jdu ke dveřím "Tak ahoj a děkuju" Řeknu mu a on mě obejme já mu to slabounce oplatím a odejdu  s jejich domu.

Nebydleli ani nějak moc daleko od našeho domu a tak jsem šla jen 5 minut. Přišla jsem před dům a poté potichu vešla dovnitř nevím v jakém je můj otec stavu, ale jestli to je ten stav kdy je napitý tak je to v háji. Zdrhla jsem do pokoje a sedla si na postel, ale hned zamnou šel otec nejspíše mě musel vidět a nebo slyšet. "Tak tady si" Řekne rozčíleně "Kde si byla?" Skoro až zařve a když neodpovídám tak mi dá facku. Chytnu se za tvář a radši odpovím "Venku v parku" Sice to nebyla úplná pravda, ale nechtěla jsem mu říkat pravdu.

Dal mi pěstí do oka tak nesnesitelně to ze začátku bolelo. "Sbal si a vypadni" Řekne rozzuřeně a odejde dolů. Já si jen naházím ještě pár věcí do té tašky a zvednu se kouknu se po pokoji ve kterém by možná mohlo být ještě něco co bych potřebovala a když nic nenajdu tak se rozhodnu odejít.

Odejdu s pokoje a pomalu se vydám dolů kde to vezmu chodbou a jdu ven. Jdu na malé hřiště, které tu je jediné v Telnici, když tam dojdu tak tam je nějaká maminka s dvoumi dětmi jen se pousměju a sednu si na kolotoč, který byl jeden s těch menších a na kraji hřiště každopádně vzadu. Toto hřiště bylo oplocené docela mě to zaujalo to ne že ne. Samozřejmě sem tu nebyla poprvé chodívala jsem sem, když jsem byla malá s babičkou, ale asi před třemi lety umřela celkem mě to zamrzelo jakože hodně, protože se o mě starala jako o vlastní..

Opřela jsem si hlavu o tyč a zavřela oči byl tu takový klid i přesto, že tu byli děti. Bylo to vzácné tedy pro mě. Po nějaké době jsem otevřela oči a koukla se kolem sebe už byla skoro tma. To jsem přemýšlela tak dlouho? Ptám se sama sebe po chvilce si však všimnu  nějaké party blízko sebe byli tam kluci neřešila jsem to a myslela si, že to je nějaká parta debilů a nebo teenagerů a ty se mi docela dost hnusili.
Dám si na hlavu svoji kapucu a zapálím si cígo kdy byste se ptali mám peníze ale na nájem bych neměla. Ptáte se proč jsem s toho bytu nevypadla dřív? Možná, protože jsem si myslela, že to bude lepší.
Dokouřila jsem a nedopalek zašlápla. Kéžby tu byli bratránci..všimla jsem si jak ta parta idiotů jde na hřiště proč? Ptala jsem se samu sebe a pátrala po odpovědi avšak žádná nebyla.
Sedli si na lavičky kousek ode mně měli reprák s nějakou hudbou a bylo to celkem dost hlučný na noční klid. Sice je teprve asi 7 hodin večer, ale furt se divím že na ně nikdo nepřišel.

Asi bych se tu unudila k smrti kdybych nezaregistrovala další lidi jak jdou sem. Počkat to je nějaká až moc rozsáhlá skupinka lidí byli v podnapitým stavu a nevypadali vůbec hezky. Zvedla jsem se a obešla to po stranách hřiště rovnou k východu. "Kam pak to jdeš!" Zařval zamnou někdo nevěděla jsem kdo to je a jestli to bylo vůbec na mě, ale jaksi jsem vycítila že to bylo doopravdy na mě, ale ignorovala jsem to a šla pryč. Ale ten člověk šel zamnou a tak jsem se rozběhla pryč někam do neznáma.

Tenkrát si mě tam pozoroval.. vypadalo to jako kdyby si mě hlídal..