12. Weird mood

163 4 2
                                    

Byl tu další den jako každý jiný začalo se mi to za poslední týden opakovat a už mě to začalo nudit. Pochopte mě už nevím co dělat poslední dobou celý den prospím a v noci si buďto čtu nebo jsem venku ano chodím někdy ven, ale spíše když nejsou kluci doma nebo tak, aby to nezjistili nechci, aby o mě měli starost.
Abych pravdu řekla tak přes den se spí o hodně lépe než v noci nevím proč... teď je osm hodin večer kluci jsou u svých holek a já jsem sama u nich doma nebo spíše u nás doma. Petra už jsem tak měsíc neviděla nevím jestli na mě zapoměl nebo ne, ale docela mi chybí a to i přesto, že jsme se spolu tolik nebavily na to, aby mi tolik chyběl.

Mno třeba má holku a prostě si užívá života chápu to já bych měla nejspíše také někde začít, ale problém je v tom, že se nikdy nechytím. Byla jsem ve svých myšlenkách asi poměrně dlouho na to, abych si všimla, že venku začalo pršet a uběhla asi půl hodina. Vyhrabala jsem se ze své vyhřáté postele ve, které trávím většinu svého času. Možná si řeknete proč nechodíš se svými kamarády ven? Mno většina s nich odešlo nebo se odstěhovali.
Přesunula jsem se do obýváku kde jsem si sedla na gauč zase jsem nepřítomně pozorovala zeď dělám to poslední dobou pořád nevím.. byla jsem jako tělo bez duše a to i přesto, že tu byl Martin a David ano divné..
Vstala jsem a udelala si kafe bylo to jediné co by mi mohlo dát trochu více energie i když to není zdravá cesta, ale to nejsou ani energiťáky. Vezmu si svoje kafe a zase si jdu sednout na gauč. Vezmu si do rukou svůj telefon a podívám se na telefon nic zajímavého tam nebylo jen mi kluci oznámily, že se dnes domu nedostaví. Bylo mi to jedno nemohu je tu držet. Podívala jsem se ještě na zprávy nic moc tam nebylo a tak jsem si vypla mobil. Dopila kafe, které jsem si před chvílí uvařila a vstala šla se převléct a vzala si skate. Rozhodla jsem se jít ven a to i přesto, že prší a venku je hnusně.

Rozjela jsem se po silnici auta moc nejezdila po chvilce jsem dorazila do skate parku kde to bylo úplně mrtvé. Tady jsem se viděla po třetí s Petrem přišel zamnou...nemohu ho pořád dostat s hlavy nechápu proč? Nikdy mezi námi nic nebylo.. Ach Rue kdyby si jentak věděla..
Zajezdila jsem si docela dost, ale na posledním jsem se rozsekala měla jsem jen nejspíše odřené koleno. Možná kdyby nebylo mokro tak se to nestane.. ale nic to nebylo rozhodla jsem se, že pojedu domu páč bylo nejako kolem půl jedenácté a už mě to tu nebavilo.

Dojela jsem do našeho bytu a šla se převléknout do suchého.  Podívala jsem se na své pravé koleno bylo docela dost sedřené. Došla jsem si pro lékárničku a vydesinfikovala jsem si to a obvázala páč náplast by tam nedržela..  Dokulhala jsem ke své posteli a lehla si na ní.. po chvilce jsem upadla do říše snů... Probudila jsem se ráno na ránu s kuchyně Huh? Co se tu děje.. však to už se vrátily? Moje myšlenky byli v plném proudu a já se bála, že to je někdo cizí. Promnula jsem si oči a neochotně vstala s postele na chvíli jsem se zastavila, protože se mi zamotala hlava a po chvilce jsem se rozešla směr kuchyň. "Jé ahoj Rue" řekl David s úsměvem "Ahoj" odpověděla jsem a sedla si ke stolu byla jsem ráda, že to byl David a né nějaký nevídaný host, kterého by tu nikdo nečekal.

"Dnes přijdou kluci" Řekl spozorněla jsem, že by přišel i Petr? Nějaká naděje tu je, ale nechtěla jsem se vyptávat bylo by to divné. "Dobře" Zamumlala jsem svoji odpověď a pozorovala ho dělal si snídani. "Chceš taky?" Zeptal se mě řekla bych, že to bylo spíše ze slušnosti, ale stejnak jsem neměla hlad a proto jsem odpověděla jen s pouhým ne. "Kdy se vrátí Martin?" Zeptala jsem se ho, protože by bylo divné kdyby nedorazil, když mají přijít i kluci. "Pojede ještě nakoupit takže nějako kolem jedný odpoledne" odpověděl mi David a já Přikývla a rozešla jsem se ze sebou něco udělat. Zalezla jsem do koupelny podivala jsem se na sebe do zrcadla nepřekvapovalo mě, že jsem měla pod očima kruhy a vypadala jako chodící mrtvola mám pocit, že by se mě každý lekl až tedy na moje bratrance.
Zalezla jsem do vany a vykoupala se. Vylezla jsem s vany a osušila jsem se vzala jsem si na sebe nějaké pohodlné oblečení
(Nahoře máte obrázek :0)

Rozčesala jsem si ještě vlasy a vylezla s koupelny David se Koukal na televizi a já se rozhodla jít do pokoje. Půjčila jsem si Martinovo kytaru ano neměla bych na ni nejspíše sahat, ale doufala jsem v duchu, že mi to promine. Začala jsem na ni hrát a také si zpívat docela mě to i bavilo. Jenže jsem po chvilce uviděla Davida s Martinem ve dveřích pokoje jak na mě udiveně koukali, proto jsem přestala hrát a podívala  se na ně "Ty máš mega hezkej hlas" řekl  David "Kdo tě to naučil" ptal se Martin já se jen zasmála a odložila kytaru.
"Zpívat moc neumím a na kytaru jsem se učila už od malička" odpověděla jsem jejich dotazy.
Oznámili mi, že kluci přijedou za hodinu a že se mám jít najíst jenže já neměla hlad a proto jsem ležela v posteli a přemýšlela poslední dobou to byl spíše můj koníček.
Po asi hodině ležení jsem slyšela zvonek a hlasy asi už tu byli kluci, ale mě se tam s nějakého důvodu nechtělo. Slyšela jsem hlas Calina a Davida (dkop) a Marka. 
Po chvilce jsem se rozhodla vstát i když jsem se spíše do toho přemlouvala a rozešla se za nimi. "Ahojte" Zamumlala jsem sice to bylo docela potichu, ale bylo to dostatečně nahlas, aby mě slyšeli "Jé tady je moje malá sestřička" řekl Calin a šel si to zamnou mě obejmout já jsem ho samozřejmě obejmula zpátky on byl jako můj větší brácha a to samé i Willy. "Petr a Willy dorazí také, ale až dýl páč něco potrebujou teď ještě zařizovat" oznámil Calin, když odtrhl pohled od mobilu, protože mu tam předtím někdo psal.
Aha takže tady seš.. možná už ho po měsíci konečně uvidím, ale co když mě nebude chtit vidět? A bude se chovat jako cizí? Tyhle myšlenky mi kolovaly v mozku, ale po chvilce jsem je zahnala a sedla si na gauč k nim i když jsem věděla, že se stejnak za chvíli zdejchnu do pokoje a nevylezu.



___________________________
No dobrý den jsem tu s dalsi kapitolou jupi juchu  doufam, ze se vám to aspoň trochu líbí i když je to celkově o ničem xdd

bereme zakázané uvolnění.. /Dorian, Grey256, Stein27 and others/Kde žijí příběhy. Začni objevovat