Uběhla hodina co jsem byla s klukami v obýváku povídali si převážně o hudbě, ale i o normálních věcech většinou jsem je jen poslouchala. Petr s Willym tu prý za 5 až 10 minut měli být, ale já byla docela unavená a proto jsem se vytratila do pokoje a zalezla do postele. Zahrabala se do peřiny a uvelebila se ležela jsem na boku. Proč jsem vlastně odešla? Byl pravý důvod mého odchodu spánek a nebo Petr?
Utápěla jsem se v myšlenkách, protože mě to momentálně trápilo nejvíce. Avšak po chvilce jsem začala pomalu a jistě usínat. Usnula jsem...Cítila jsem kolem sebe dvě ruce a proto jsem se k tomu člověku namáčkla nevědomě.. po nějaké době jsem se probudila ležela jsem na tom druhém těle.. "Dobrý večer Princezno" Zamumlal mi do vlasů mě se zatrhl dech.. byl to Petr podívala jsem se mu do očí "Dobré" Zamumlala jsem možná jsem vypadala trochu zmateně, ale co dělal tu?
On se na mě usmál v jeho očích byla vidět radost Usmála jsem se na něj nazpět a pozorovala jeho studánkové oči, které mi tak dlouho chyběli tak jako on celý. Do těla se mi dostal neznámý pocit, ale byl krásný.. měla jsem pocit, že moje tělo neobklopuje jen nuda a unáva ze všeho co dělám, ale potěšení a bezpečí, které jsem celou dobu tak hledala. "Dlouho jsme se neviděli..." zamumlala jsem koukala se mu pořád do očí "Ano.. omlouvám se měl jsem hodně práce s hudbou a také koncerty.." odpověděl a na chvíli se odmlčel "Musím tě na nějaký určitě vzít tedy pokud chceš" dodal a pořád se mi koukal do očí byl to nezapomenutelný moment už jen, protože vím že se tohle jentak opakovat nebude "Určitě a ráda" odpověděla jsem mu s nadšením v hlase.
Slyšeli jsme ránu s kuchyně moje tělo sebou automaticky cuklo a Petr vypadal chvíli zmateně tak jako já "Myslím si, že by jsme se tam měli jít podívat" konstatoval a vstal já si jen povzdychla a také se vyškrábala ven s postele. Následovala jsem ho do obýváku kde byli kluci a prakticky dělali bordel "Sorry bráško jen nám tu spadla sklenice" Řekl opilý David. Petr se jen zasmál a sedl si za nimi na gauč já se tedy připojila k nim, protože jsem neměla co jiného na práci.Byla jedna hodina ráno ano byli jsme tady hodně dlouho kluci se pořád o něčem bavily také jsme hráli nějaké hry a celkově bylo to fajn, ale mě spíše tížil pocit, že to není takhle navždy. Protože všichni už byli unavení tak se všichni odebrali do svých pokojů upřímně nevím kde kdo spal, ale já spala ve své posteli v našem pokoji s Martinem. Nevnímala jsem už okolí a pomalu usínala.
Další den ráno jsem se probudila chvíli jsem byla zmatená, ale pak mi došlo co se dělo dnes ráno nebo spíše prostě v noci. Koukla jsem se na hodiny bylo 11 hodin ráno v bytě byl až moc divný klid a ticho, a tak jsem vstala a svoje dlouhé černé vlasy si stáhla do culíku protáhla jsem se a rozešla se do kuchyně cestou jsem viděla dvě těla na gauči ležel Calin s Willym jen jsem se zasmála, protože vypadali jako kdyby týden nespali, protože spali jako zabitý. Rozhodla jsem se něco uvařit, protože jsem věděla, že ty opice budou mít hlad a tak jsem uvařila řízek s bramborama bylo to celkem jednoduché jídlo a myslím si, že by to mohlo chutnat všem a když ne tak ať si trhnou. Ještě jsem to tu poklidila, aby to tu nevypadalo jako po výbuchu atomovky a v tom zrovna přišli kluci David, Marek, Petr a Martin vypadali všichni rozespale a bylo na nich vidět, že by skoro ani nedošli do té kuchyně. "Dobré ráno,, řekla jsem jim a sedla si na židly ke stolu. "Dobré,, řekli až skoro zborovně a také si všichni sedli akorát Martin a Marek zůstali stát "Jídlo je na lince tak si to vemte a Calin s Willym nejspíše pořád spí na gauči,, oznámila jsem jim. Vzali si jídlo a začali jíst všichni vypadali spokojeně.
Potom co kluci odešli a ještě mi oznámily, že dnes večer jdu na jejich koncert a že povinně tak jsem zalezla do pokoje. Martin dělal něco na počítači a David byl nejspíše ve svým pokoji já jsem koukala do mobilu na nějaké videa, protože jsem se nudila. Ten čas utíkal až moc rychle bylo 6 hodin a měli jsme tam být v sedm né, že by mi nějako moc dlouho trvalo se přichystat, ale vím že než se přemluvim tak mi to bude trvat hrozně dlouho a proto jsem se šla převléknout. Vzala jsem si na sebe černé baggy jeans a černý crop top s dlouhými rukávami. Vlasy jsem si zapletla do dvou copů a na ně jsem si dala černou kšiltovku, kterou jsem si dala kšiltem do zadu (prostě obráceně)
Bylo třičtvrtě na sedm a mi už jsme měli jet a tak jsem si vzala svoje vansky a vydali jsme se s klukama s bytu do jejich auta a jeli jsme do klubu ve, kterém měl být koncert. Dorazili jsme tam a šli do backu a pozdravily jsme se ze všemi i když jsem je dnes ráno už viděla tak mi hrozně moc chyběli. Měli zvukovku a tak jsem si sedla do křesla, které tam měli a koukala jsem se do mobilu klasicky.
Asi po půl hodině to měli hotové tak se všichni odebrali do backu bylo skoro osm hodin a začínalo to prý v devět, ale v osm měli meet and greet tak jsme se přemístily do té místnosti kde by měl být a já šla někam spíše dozadu tak, abych tam nepřekážela důvod proč jsem tam šla bylo, protože jsem nechtěla být sama v backu. Bylo osm a už jsem slyšela jejich fanoušky jak se sem hrnou bylo jich tu moc. Už jsem někdy říkala jak moc nesnáším lidi? Ne? Tak teď to říkám. Pozorovala jsem Péťu jak si to užívá a povídá si s nimi byla jsem ráda, že je šťastný a ostatní se zdáli také šťastný ja to však pozorovala jen s povzdálí.
Meet and greet skončil a my se přemístily do backu, když jsme procházeli kolem jejich fanoušků tak hrozně řvali a proto jsem přidala na kroku a zmizela odtamtud co nejrychleji oni však došli po chvilce až zamnou. Seděla jsem znovu v křesle a čekala. Bylo skoro devět bylo na Petrovi vidět, že je docela nervózní a tak jsem se ho pokusila aspoň trochu namotivovat po chvilce to začalo vypadat, že to trochu pomáhá. Když už měl jít na podium tak mě vytáhl sebou a a tak jsem šla s ním. Když vyšel nahoru pódia všichni začali hned křičet a on začal zpívat já si stoupla dozadu a pozorovala to pochopila jsem proč to ty lidi tolik bere. Usmívala jsem se upřímně jsem od něho moc písniček neznala a teď bylo poprvé co jsem některé slyšela celé a musím uznat, že byli fakt nádherné. Po chvilce nastoupily i ostatní a zpívaly svoje písničky.
Ke konci začali hrát nějakou písničku Dkop mi vysvětlil, že to je jejich společná a jmenuje se růže. Všichni po nich házeli růže tak asi proto? Ta písnička byla hodně dojemná ke konci Calin hodil do davu jejich růže, které už měl a Petr se však otočil a šel zamnou a podal tu růži mě a usmál se jeho úsměv byl hrozně pěkný a také hrozně nakažlivý, a proto jsem se pak také usmívala. Chtěla jsem mu skočit okolo krku, ale bylo tu moc lidí a já nechci, aby kvůli tomu Petr pak měl nějaké "fan problémy" takže jsem se udržela a jen se usmívala. On ukončil koncert a rozloučil se s nimi. Zaběhla jsem do backu Calin, Willy, David, Martin, Marek šli prý ven na čerstvý vzduch s tím, že za chvíli přijdou a Dkop uklizel s Domingem svoje věci na stagi. Petr se po chvilce vrátil ze stage a já šla rovnou za ním a přitáhla si ho do objetí. "Za co?" Zasmál se a přitáhl si mě také do objetí ten zmetek to moc dobře věděl a i přesto chtěl nejspíše, abych mu to řekla..
Eheheheh dobrý večer vítám vás tu s moji další kapitolu yeeey bylo velice těžké vubec něco vymyslet a proto to trvalo trochu déle... každopádně dávám credit pro holcinu nevim absolutely od koho to bylo, ale jedna s cének v téhle kapitole je dost podobná té její. Takže pokud toto čteš ozvi se mi a já tu zmíním tvé jméno. Děkuji moc za 1,37k přečtení moc si toho vážím🫶🏻🫶🏻
![](https://img.wattpad.com/cover/330980154-288-k703284.jpg)
ČTEŠ
bereme zakázané uvolnění.. /Dorian, Grey256, Stein27 and others/
Fanfiction„Žijeme ve světě, kde se musíme skrýt, abychom se milovali, zatímco násilí se praktikuje za denního světla." - John Lennon