Pomáhala jsem tvým rodičům...vyklízet tvůj pokoj.
Znovu jsme všichni brečeli.
Spolu.
V závěti jsi jim napsal, že si přeješ, aby tvoje věci sloužily dobrým věcem. Aby je všechny dali na charitu.
To jsi celý ty.
Vždy jsi dal všem všechno co máš a neohlížel se na sebe. Na to, že ti to ublíží. Byl jsi tak ... statečný. Nesobecký.
Kéž bych taková byla i já.
Dopis, .. spíš závěť, co jsi mi napsal jsem ještě neotevřela.
Nezvládla bych číst tvé písmo s vědomím, že už nikdy nic nenapíšeš.
Že se tvé sny nikdy nestanou skutečný.
Že nikdy nebudeš mít syna.
Že nikdy nepoletíš letadlem.
Že nikdy neochutnáš pravou italskou pizzu.
Že se nikdy nenaučíš na kytaru.
Že se nikdy nenaučíš plynule francouzsky.
.
.
.
.
.
____
TPWK
P.❤️
Vydáno: 1.2 2022
