V obchodě jsem potkala jednoho kluka.
Měl hnědé vlasy.
Krátké ale husté.
Tak jako ty.
Měl na sobě tepláky a mikinu.
Tak jako si nosil ty.
Měl stejný černý Adidas batoh jako jsi měl ty.
Chvíli jsem myslela...myslela jsem že to byl zlý sen víš? Že jsi v pořádku, že čekáš až tě přijdu navštívit do nemocnice, nebo až spolu po škole půjdeme na kávu.
No... potom se otočil.
A nebyl jsi to ty.
A bylo to pro mě jako facka.
Jako by na mě svět začal ječet že tohle je skutečné.
Že jsi pryč.
Už se nevrátíš a nedá se s tím nic dělat.
Jen žít dál.
A já chci žít za nás oba.
Chci, aby jsi na mě byl pyšný. Chci, abych na sebe byla pyšná já.
.
Myslím že to byl osud. To že jsem ho potkala. Ta facka.
Potřebovala jsem ji.
Taky už jsem měla sepsanou závěť.....
_____
TPWKP.❤️
Blížíme se ke konci....
Vydáno: 1.2 2023