~WHITE CAT~ (Draco Malfoy)

~Kolej~

Po oslavě začátku nového roku jsme se vydali do svých pokojů. Pansy mne dovedla do toho mého a ukázala jak co mám používat či jaké heslo mám říci abych se dostala na Zmijozelskou kolej.
Svůj kufr jsem již měla v pokoji vedle postele. Pansy před chvílí odešla do svého pokoje a já zde zůstala sama. Přemýšlela jsem co dělat teď. Mám tu jen tak sedět nebo najít Jas či Hermionu s Ronem a Harrym? Každopádně, teď jsem měla spíše chuť vše vstřebat a přemýšlet. Každý den si dělám chvilku na přemýšlení o všem co se děje. Teď jsem myslela nad plno věcmi. V hlavě se mi honěla obrovská vrstva jakýkoliv myšlenek. Jedna z nich byla o tom klukovi co na mě tak koukal. O co mu vůbec jde? Manipuluje mě snad?

Od Severuse jsem dostala knihu. Vždy říkával že je velmi vzácná a jediná svého druhu. Odpoví mi na každou otázku. Ne ale jen tak ledajakou odpovědí, je to hádanka. Odpověď skrytá v hádance kterou vždy musím rozluštit abych zjistila co mi kniha sděluje. Otevřela jsem kufr a zpod kupy oblečení si ji vytáhla na stůl. Sedla jsem si na židli a otevřela ji.
,, Dödens bok, visa mig svaret på min fråga. " řekla jsem svým rodným jazykem. Švédštinu mě naučil Severus hlavně jen kvůli tomu, že mí rodiče pocházeli ze Švédska. Sice otec z Finska ale to jen kvůli tomu že se tam narodil a poté žil ve Švédsku kde poznal mámu.
Kniha zalistovala a ukázala se mi stránka se slovy.

Säg nu din fråga, Frey.

Kývla jsem a nadechla se. Přemýšlela jsem na co se vlastně chci zeptat a zda to má cenu. Téhle knihy se mohu zeptat jen jednou za dva měsíce jen na jednu otázku.
Riskla jsem to.
Doufám že to bude mít nějakou cenu.
,, Kommer den blonda pojken att ha något med mig att göra? " zeptala jsem se.
Kniha zavrtěla svými listy jako kdyby ji něco svrbělo. Svraštila jsem obočí. Takto dlouho kniha ještě nepřemýšlela. Vždy neváhala a na sekundu mi ukázala odpověď. Ale teď.. Teď je to jiné.
Nakonec po deseti sekundách nalistovala poslední stranu knihy. Mimochodem, kniha je celá prázdná. Ukáže jen text který je určen jako odpověď.

Djuret lämnar ögonen på bytet, men det har inte hjärtat att jaga det som de andra.

Přečetla jsem text. Co to znamená?
Nemá to srdce ji ulovit jako ty ostatní?
Co tohle je zas za blbost..
Zaklapla jsem knihu a položila na postel. Už mi došlo proč se knihy ptát mohu pouze jednou za dva měsíce. Nechává mi čas na zjištění odpověďi.

Někdo zaklepal na dveře a já leknutím sebou cukla.
,, Frey? " ozvalo se za dveřmi a já hned věděla o koho se jedná.
Otevřela jsem dveře a pohlédla ji do jejích dvoubarevných očí.
,, Doufala jsem že je to tvůj pokoj, klepala jsem snad už na pět dveří a vždy mě vyhodili." uculila se,, Mohu dále? " zeptala se a ukázala prstem za mě.
,, Jasně" kývla jsem a ustoupila ode dveří. Jas vešla dovnitř a pohlédla se po místnosti.
,, Ještě jsem si to tu nějak nezařídila takže.." řekla jsem a rychle schovala knihu zatímco byla otočená zády. Sedla jsem si na postel a sledovala ji jak si prohlíží nábytek.
,, Máš to tu podobný jako u mě. Akorát jiné barvy a jiné umístění pokoje." usmála se a pohlédla z okna,, Taky máš hezčí výhled než já." zanadávala a sedla si vedle mne.
,, Asi dík. " šeptla jsem a dlaněmi si mnula stehna,, Do jaké koleje vůbec chodíš?" zeptala jsem se.
Olízla si rty,, Havraspár. " usmála se na mě.
,, Aha, tam jsem chtěla. " zesmutnila jsem.
,, Ale ale, Zmijozel pořád není zas tak špatný. Moje babička sem také chodila a byla z ní dobrá čarodějka." položila dlaň na tu mou. Kývla jsem a nadechla se.
,, Nechceš něco podniknout až si vybalím? " zeptala jsem se a stoupla si.
,, Samozřejmě. " postavila se,, Chceš pomoct?"
,, Ne to je dobrý, jen si sedni, vybalím si a můžeš mi ukázat celé Bradavice." mrkla jsem na ni a sehla se pro kufr.